Lidé, kteří si vyrábějí proud pro sebe, zažalují stát

Pavel Baroch
8. 5. 2011 14:02
Do společného sporu se chystají desítky majitelů malých solárních elektráren
Foto: CZEHPO

Praha - Desítky majitelů malých solárních elektráren, kteří si vyrábějí proud pro sebe, aniž by ho dodávali do sítě, chystají společnou žalobu na stát.

Podle novely zákona o obnovitelných zdrojích totiž od ledna přišli všichni majitelé takzvaných ostrovních provozů o státní dotaci za vyrobenou elektřinu. A pokud chtějí dotaci znovu získat, musí se do konce roku připojit do sítě.

Jenže pro mnohé majitele třeba jen několika solárních panelů na střeše své chalupy to je technicky neřešitelné, protože nejbližší kabely jsou vzdálené i kilometry daleko.

Od loňského února navíc úřady vyhlásily stop-stav pro připojování veškerých nových slunečních elektráren do sítě. Pokud by se přece jen některému ostrovnímu systému podařilo připojit, jeho majitel přijde o velké peníze, protože od ledna se výkupní ceny solárního proudu propadly o polovinu.

Spor o desítky milionů korun

Majitelé teď připravují společnou žalobou, aby od státu získali ztracené peníze. "Odhaduji, že bychom ji mohli podat v létě," řekl Aktuálně.cz Pavel Doucha z advokátní kanceláře Šikola a partneři, která hromadnou žalobu na stát chystá pod hlavičkou České průmyslové fotovoltaické asociace.

Doucha doplnil, že kancelář kromě drobných majitelů několika solárních panelů zastupuje například i hotel, který má fotovoltaickou elektrárnu o výkonu několika desítek kilowattů. "Ve sporu půjde o miliony nebo spíš o desítky milionů korun," poznamenal Doucha.

I relativně malá elektrárna na střeše chaty vyjde na stovky tisíc korun. Někteří lidé si kvůli tomu vzali hypotéku, jenže pak stát změnil původní podmínky a přestal ostrovní systémy jakkoli dotovat. Odůvodnil to tím, že by to lidé mohli zneužívat a pouštět třeba vyrobený proud do země. Žádný takový případ se ale neprokázal.

Soudní cestu prošlapali majitelé domů

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Právník Pavel Doucha nejspíš použije při vymáhání odškodnění cestu, kterou před několika lety vyšlapali soukromí majitelé domů s nájemními byty.

Majitelé domů použili zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a uspěli s ním u Ústavního soudu, podle něhož stát nese odpovědnost za to, že vlastníci jsou regulovaným nájmem kráceni na svých právech.

Spor o náhradu škody s českou vládou se ovšem "zaseknul" u evropského soudu ve Štrasburku, kde už spisy leží bez verdiktu už několik let.

"Skutečně vážně uvažujeme o tom, že půjdeme touto cestou," řekl Aktuálně.cz Doucha. Podle něho má tento postup výhodu v tom, že žaloba míří přímo proti státu a nikoli třeba proti distribučním společnostem.

Pro soudy to není žádný precedent

Ani úspěch majitelů domů s regulovaným nájemným u Ústavního soudu ovšem nedává vlastníkům fotovoltaických elektráren, kteří si vyrábějí proud sami pro sebe, jistotu, že rovněž uspějí. Soudy se nemusí tímto rozhodnutím řídit.

Foto: Jan Langer

"Nemusí být stoprocentní," konstatoval Doucha. Konečná podoba žaloby proti státu vznikne v nejbližších týdnech.

Stát pod palbou žalob

Kromě majitelů ostrovních systémů se proti státu chystají i další žaloby. Týkají se zpětné 26procentní daně na elektřinu z fotovoltaických elektráren, které byly uvedeny do provozu loni a předloni a které jsou připojeny do sítě.

Výnos z daně má sloužit k utlumení skokového zdražení elektřiny pro domácnosti i firmy kvůli tomu, že stát nezvládnul rozvoj slunečních elektráren. Jenže solární podnikatelé pokládají retroaktivní daň za neoprávněnou; její zavedení ostatně kritizovala i Evropská komise.

O peníze se už hlásí i zahraniční investoři

Finanční kompenzaci po státu už rovněž žádají první dvě zahraniční společnosti. A pokud se s nimi úřady nedohodnou, odstartuje za několik měsíců arbitráž.

"Cítí se poškozeny, a proto se domáhají ochrany svých investic," řekl Michal Donath z agentury Donath Business & Media, která firmy mediálně zastupuje.

Dodal, že na stát se obrátila německá Voltaik Netverk GmbH a lucemburská Radiance Energy Holding. Obě firmy jsou členy sdružení International PhotoVoltaic Investors Club (IPVIC), které v Česku vlastní solární parky o celkovém výkonu asi 100 megawattů. Podrobnosti včetně požadované částky ovšem Donath nesdělil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 57 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy