V chladném a pošmourném prosincovém ránu je vůně čerstvého chleba a teplých sladkých koláčů výraznější než jindy. Zpoza dveří se vyvalí pokaždé, když dovnitř bartovického pekařství vejde další zákazník. "Je to tu daleko lepší než dřív," začíná hovor starší žena, která si odtud v tašce nese půlku kváskového chleba a pár rohlíků. "Když enháčko jelo, byl tu takový štiplavý smrad ve dne v noci, v zimě, jako je teď, to bylo nejhorší. Od té doby, co huť padla, se dýchá mnohem lépe," pokračuje.
Ostravská čtvrť Bartovice s podnikem Liberty, dřív Nová huť Klementa Gottwalda a lidově tedy "enháčko", sousedí. V minulosti se často zkoumalo zdejší ovzduší. Právě prašnost způsobená hutní a koksárenskou výrobou mohla za to, že Bartovice získaly pověst jednoho z nejznečištěnějších míst ostravské pánve.
Poté co majitel Sandžív Gupta z Liberty Ostrava vyvedl vydělané miliardy a zastaralá huť zkrachovala a zastavila prvovýrobu, se ekologická situace mění. Alespoň částečně. "Před ukončením provozu závodu a hlavně koksovny byl dopad na zdraví obyvatel a všechny složky životního prostředí významně větší, než je nyní," souhlasí Aleš Boháč, starosta ostravských Radvanic a Bartovic.
A zatímco zdejší ovzduší se zásadního znečišťovatele, byť bolestně, zbavilo, objevila se nová potíž. Která navíc nejde jen tak zastavit. Jde o toxické fenolčpavkové vody hromadící se kolem narychlo odstavených koksárenských baterií, tedy závodu číslo 10. Pokud by se dostaly do podzemních zdrojů nebo potoků - řeka Lučina je od koksoven vzdálená jen několik desítek metrů - způsobily by ekologickou katastrofu.
"Obsahují nadlimitní koncentrace kyanidových a amonných iontů, fenolů, dehtovitých a dalších látek, které mohou způsobit zásadní zhoršení kvality vody, zvýšit riziko úhynu ryb a organismů vázaných na vodní prostředí," popsal riziko koksárenské kapaliny už dříve Daniel Grůza, ostravský oblastní ředitel České inspekce životního prostředí.
"Když začne pršet, voda stéká po kontaminovaném zařízení," přibližuje Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava, jak jedovatá směs vzniká. Aby se nedostala dál, v areálu podniku ji zachytávají do bezodtokových jímek. "Zatím bylo odvezeno 150 kubíků, frekvence odvážení je jednou za týden," počítá Baranek.
Ovšem pravidelné pendlování třicetikubíkové cisterny mezi areálem huti a čističkou není řešením. Sám ředitel Baranek navíc upozorňuje, že tahle logistika něco stojí a zkrachovalý podnik bude muset jednou odvoz zastavit a jen sledovat, jak se dnes už z více než půlky plné nádrže nezadržitelně plní.
"Pokud bude přibývat vody takovým tempem, jako přibývalo v listopadu, máme kapacitu na půl roku," vypočítává Baranek. Společnost FCC ČR, jež má odvoz nebezpečné tekutiny na starosti, se k situaci vyjadřovat nechce. Její mluvčí tvrdí, že dle uzavřené smlouvy nemůže poskytovat informace třetím stranám.
Lidé z okolí "enháčka" mají jasno. Za tuhle tikající bombu podle nich může nezodpovědné rozhodování managmentu hutí. "Vzhledem k chování majitele pana Gupty a krokům Liberty Ostrava se společnost včetně závodu dostala do platební neschopnosti a postupně ukončila výrobu. K zastavení takovéto výroby bez dopadu na životní prostředí jsou nezbytné kroky, hlavně odpojení některých technologií, vyčištění inženýrských rozvodů," upozorňuje starosta Boháč na některé věci, jež hutníci po vynuceném vypnutí nezvládli udělat.
V situaci, kdy Sandžív Gupta z Ostravy vyvedl většinu z několikaletého provozního zisku a v odvětví nastala krize, šlo o poměrně očekávatelný, i když bolestivý vývoj. "K zdárnému dokončení likvidace závodů je potřeba dle mých informací zhruba 90 milionů, kterými české vedení společností nedisponuje," počítá Boháč, kolik peněz by bylo třeba na vyčištění koksoven.
"To já komentovat nebudu," reaguje Petr Baranek z Liberty Ostrava. "Peníze nazbyt nejsou, proto to jímáme," dodává.
Hejtmanství: platit to nebudeme
Že jímky s fenolčpavkovou kapalinou nejsou přehlédnutelnou záležitostí, se ví delší dobu. Už na začátku září kvůli tomu podal trestní oznámení moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). "Mířilo na nejvyšší orgán společnosti, a to kvůli riziku, že by představenstvo hutě nezajistilo odvoz kontaminovaných fenolčpavkových vod vyprodukovaných po ukončení provozu koksovny do vhodných zařízení," vysvětluje mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Hejtmanství má za to, že díky tomu, že věc přebrala policie, začalo vedení padlého hutního podniku situaci řešit a zatím zajistilo alespoň pravidelný odvoz kapaliny z plnících se jímek. "Kriminalisté neshledali podezření z protiprávního jednání," říká Birklenová.
Otázkou nicméně zůstává, co se stane, až z vybrakované kasy Liberty Ostrava zmizí potřebné peníze a odvoz fenolčpavkové toxikálie nebude čím zaplatit. "Huť údajně likvidaci nebezpečného odkladu zajistí ze svých prostředků. Aktuálně se tedy se zapojením zdrojů z krajského rozpočtu nepočítá," odmítá Birklenová to, že by se kraj na financování odvozu podílel. "Nicméně čisté životní prostředí a zdraví obyvatel kraje zůstává pro hejtmanství prioritou," dodává.
Budou třeba miliardy. A pomoc státu
Čím dál zřetelněji se navíc mluví o tom, že už nejde jen o devadesát milionů korun, za něž by se měla jednou provždy vyřešit potíž s koksovnami. S úpadkem Liberty Ostrava se otevřelo téma kompletní očisty obrovské plochy hutí, kde už se s velkou pravděpodobností výroba nikdy znovu nerozjede.
"Snažíme se najít cestu k co nejrychlejšímu nalezení potřebných prostředků k sanaci celé části nefunkčního areálu o velikosti zhruba 700 tisíc metrů čtverečních," říká starosta Aleš Boháč.
Mělo by jít o investici za miliardy korun. A ty na účtech nemá nejen huť, ale ani Ostrava či Moravskoslezský kraj. V regionu panuje představa, že pomoct by mělo ministerstvo financí a skrze veřejné zakázky se propracovat k tomu, aby ze zamořeného areálu zastaralých a rezavějících hutí vzniklo místo, které opět ožije.
"Rádi bychom zde viděli rychlou sanaci i z prostředků státu - starých ekologických zátěží z dob privatizací státu. Čím dříve bude pozemek sanován, tím dříve zde bude prostor pro nové investory a návrat pracovních příležitostí do areálu, který má nezbytnou dopravní infrastrukturu," zní ideální představa v podání Aleše Boháče.
Dlužno dodat, že něco podobného se Moravskoslezský kraj s pomocí evropských peněz snaží vymyslet i v místech bývalé černouhelné těžby. Vesměs jde zatím jen o vize na papírech, které rozhodně neprodukují množství nových pracovních míst.
Jestli to bude v ostravských Bartovicích jinak a na troskách Liberty Ostrava skutečně vzniknou nové podniky s lepší budoucností, zatím není zřejmé. Stejně jako to, kdo a jak tady nadobro zastaví "pramen" jedovaté vody.
