"Pročetli jsme kompletně zákony, abychom věděli, jak lze zaměstnat kohokoliv, kdo přichází ze země mimo Evropskou unii," říká pro Aktuálně.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Resort podle něj nakonec našel rychlou a bezpečnou cestu, jak v Česku umožnit ukrajinským lékařům a sestrám práci v jejich oboru. Pokud si najdou nemocnici, která je přijme, mohou začít pracovat téměř okamžitě. Praktických lékařů se to zatím netýká.
"Nejrozumnější a nejrychlejší nám přijde začít tříměsíční stáží, na kterou lze nastoupit téměř hned," popisuje Dvořáček. Zdravotní sestry musí mít zvací dopis od nemocnice, která je na stáž přijme, dále pas, potvrzení o bezúhonnosti a doklad o zdravotní způsobilosti. K nástupu do nemocnice nemusí předkládat diplom ze školy. Lékaři kromě zmíněného musí mít i doklad o vzdělání úředně přeložený do češtiny nebo čestné prohlášení aprobovaného lékaře, který na ně bude dohlížet.
Dokumenty posoudí ministerstvo zdravotnictví a vydá povolení k výkonu odborné stáže. Během těchto tří měsíců nebudou muset mít sestry ani lékaři takzvaně nostrifikovaný diplom. Nostrifikace znamená, že je vysokoškolské vzdělání ze zahraničí nebo jeho část uznáno jako rovnocenné vzdělání získanému v Česku.
Tři měsíce budou ukrajinští zdravotníci pracovat pod dozorem aprobovaných zdravotníků. "Dává to smysl právě v lůžkových zařízeních, kde už dnes pracuje poměrně hodně Ukrajinců, takže je tam mnohem snazší vykonávat dozor," vysvětluje Dvořáček. Domnívá se proto, že ukrajinské zdravotníky budou přijímat hlavně nemocnice, které už mají ukrajinsky či rusky hovořící zaměstnance. Česká lékařská komora k 1. březnu evidovala 693 ukrajinských lékařů.
Stáž lze prodloužit až na jeden rok, v takovém případě už je ale potřeba mít nostrifikaci diplomu. Daný člověk bude mít tři měsíce na to ji získat. Stále ale bude pracovat pod vedením jiného pracovníka. O prodloužení stáže lze žádat opakovaně, nanejvýš však celkem na tři roky v případě lékařů, na dva roky v případě nelékařských zdravotníků.
Na seznamu akreditovaných pracovišť, ve kterých je možné stáž vykonat, jsou kromě nemocnic i psychologické kliniky, univerzity nebo krajské hygienické stanice.
Česky se naučí "za pochodu"
Podle Dvořáčka dává smysl, aby zdravotníci ošetřovali především své krajany. Jelikož ale budou pracovat pod dozorem, mohou pomáhat i při ošetřování českých pacientů. Přesto není podmínkou, aby zdravotníci, kteří nastoupí na stáž, uměli česky. Podle náměstka je však zásadní, aby se jazyk mezitím intenzivně učili. Ministerstvo proto plánuje navýšit počet kurzů češtiny pro zdravotníky.
Pokud se zdravotník po stáži rozhodne setrvat v nemocnici, musí vykonat aprobační zkoušky a zároveň ovládat jazyk. "Pokud za rok práce daný zdravotník nezvládne aprobační zkoušky a zároveň se nenaučí češtinu, nebude to mít smysl. Ale je to myslím dost dlouhá doba, aby to všechno dopadlo," podotýká Dvořáček.
Kdyby chtěl někdo přesto podvádět, personál to podle něj hned odhalí. "Hned uvidí, jak ten člověk funguje. Okamžitě to vyloučí ty, co by případně měli falešné diplomy, které se na Ukrajině vyskytují."
Ministerstvo podle něj také řeší, zda zjednodušit aprobační zkoušky lékařům. "Například zda praktik pro děti musí dělat zkoušku z patologie. Ale zase nemůžeme udělat úhyb stranou, abychom nevypustili do systému někoho, kdo nebude odborně způsobilý," vysvětluje Dvořáček.
Ředitel jilemnické nemocnice Jiří Kalenský vysvětluje, že když přijde třeba chirurg s patnáctiletou praxí, musí skládat zkoušky z jiných oborů, kterým se roky nevěnoval. "Pokud to jsou lidé s roky praxe, pak je nesmysl zkoušet je z oboru, kterým se nezabývají," říká.
Kubek: Radši dejme lékařům čas studovat
Návrh ministerstva podporuje předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina. Domnívá se, že by se v současné situaci měla hledat cesta k výjimkám. Odkazuje na situaci po druhé světové válce, kdy mnoho lékařů také nemohlo doložit diplom. "Ministerstvo postupuje zcela jistě podle platných pravidel Evropské unie," říká Svačina.
Naopak prezident České lékařské komory Milan Kubek s plánem odborných stáží nesouhlasí. "Ukrajinské lékařky praxi už mají, nechybí jim," říká. Stát by podle něj neměl nutit lékaře k podřadné práci. "Pokud budou dělat sanitářky, pomocnice v nemocnici nebo na UA pointech, tak vyřešíme náš problém s nedostatkem zdravotníků, ale vůči nim je to nefér," upozorňuje Kubek.
Ukrajinské lékařky by podle něj měly mít možnost začít pracovat co nejdříve jako plnoprávné lékařky bez dozoru. K tomu potřebují složit jazykovou a aprobační zkoušku, což by podle Kubka mohlo trvat zhruba rok. Navrhuje proto zrušit odborné praxe, které předcházejí aprobační zkoušce.
Během praxe jsou podle Kubka lékaři-cizinci často zneužívaní jako levná pracovní síla. "Praxe trvá nejméně půl roku a pak se většinou prodlužuje, protože nejsou schopni aprobační zkoušku udělat, protože neměli čas se učit a nikdo jim s tím nepomohl," říká.
Stát by tak měl podle Kubka zajistit zdravotníkům spíš prostor pro studium na zkoušky, například sehnat ubytování nebo hlídání dětí. "Mají-li u zkoušky uspět, potřebují studovat, ne pracovat," míní. Lékařská komora žádá, aby zdravotníci měli intenzivní kurzy češtiny i medicíny, aby mohli uspět u aprobační zkoušky. Apeluje i na to, aby veškeré náklady nesl stát nebo aby Ukrajinci mohli doklady doplnit i dodatečně.
Ovládat češtinu je důležité i podle šéfky Asociace zdravotních sester Martiny Šochmanové. "Za léta zkušeností se jazyková bariéra jeví jako největší problém. Zdravotnictví je především o komunikaci - s pacienty, personálem, je to týmová práce a tým se musí umět domluvit. Rozhodně bych se tedy bála jakéhokoliv snižování nároků na jazyk," upozorňuje.
Ukrajinci se do nemocnic už hlásí
Například v jilemnické nemocnici už zaměstnali dvě zdravotní sestry z Ukrajiny, ale pouze na pomocné práce. "Přijali jsme je do stravovacího provozu, kde dělají pomocné práce, třeba škrábou mrkev. Jsou tam lidé, co umí rusky, ale dostali příkaz, aby s nimi hovořili co nejvíce česky. Zároveň začnou chodit na kurz češtiny," popisuje ředitel Kalenský.
Ukrajinky se podle něj musí nejprve naučit česky a složit jazykovou zkoušku, aby mohly pracovat jako zdravotní sestry. "Vzděláváme je na naše náklady, ale kdyby stát přiložil ruku k dílu, určitě by byl dostatek potřebných lektorů," říká.
Zájem o práci ukrajinských zdravotníků už zaznamenala i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze nebo Fakultní nemocnice Ostrava. "V nejbližších dnech k nám do práce nastoupí dvě sestry a na vstupní pohovor mají přijít dva lékaři," říká mluvčí ostravské nemocnice Petra Petlachová.
Pokud by se lékaři rozhodli v Česku do budoucna zůstat, mohlo by to vyřešit problém s jejich nedostatkem. "Čtyřiadvacetihodinová péče je zajišťována soustavným porušováním zákoníku práce a obcházením platných předpisů," popisuje Kubek. Domnívá se však, že mezi uprchlíky mnoho lékařek není. "Asi nebudou ochotny opouštět pacienty na Ukrajině, kteří je potřebují mnohem více než pacienti u nás," podotýká Kubek.
Řešit kapacity veřejného zdravotnictví je nutné i podle ředitele pražské Fakultní nemocnice Bulovka Jana Kvačka. "Ze zákona máme povinnost postarat se o uprchlíky stejně jako o Čechy," uvádí. Tlak na kapacity systému i čekací doby u lékařů podle něj poroste. Podle předsedy lékařské společnosti Svačiny je ale nedostatek zdravotníků jen v některých oborech. "Tragická situace je v dětském praktickém lékařství a to je při počtu dětí mezi uprchlíky velký problém," říká.
Ministerstvo zdravotnictví však zatím zapojení ukrajinských praktiků nechystá. Nejspíš i proto, že komunikace praktického lékaře s pacientem je náročnější než v nemocnici. Praktik je v ordinaci sám, zatímco v nemocnici má lékař další kolegy, kteří mu s komunikací mohou pomoct.
