Praha - Českou policii zaměstnali vyděrači, kteří žádají milionové výkupné v eurech a vyhrožují šířením eboly.
Podle ministerstva vnitra na případu pracují elitní vyšetřovatelé, úřad však jedním dechem dodává, že rozšířit u nás smrtelně nebezpečný virus není příliš reálné.
S tím souhlasí i přední český epidemiolog a ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula. Distribuovat ebolu tak, aby se někdo mohl nakazit, není podle Prymuly vůbec jednoduché. Lékař navíc varuje, že se mohou nakazit i sami vyděrači.
"Je třeba si uvědomit obrovské riziko nákazy dotyčných jedinců," dodává lékař v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Jak reálné je šířit na veřejných místech v České republice ebolu?
Roman Prymula: Já si myslím, že to je víceméně hrozba, která je trochu planá. Snaží se vyvolat tady nějakou paniku, protože není úplně jednoduché distribuovat ebolu tak, aby to mohlo někoho nakazit. Zadruhé je třeba si uvědomit obrovské riziko nákazy dotyčných jedinců.
A.cz: Jakým způsobem by to vyděrači museli udělat? Co by museli překonat za překážky?
Museli by kontaminovat nějaký povrch, což samozřejmě není vůbec jednoduché, protože při té manipulaci by se samozřejmě mohli nakazit. Sami nemohou být chráněni vakcinací, vakcína není. Vzhledem k tomu, že by ke kontaminaci museli přistupovat ve speciálních oblecích, aby se nenakazili, tak si to nedovedu moc dobře představit, protože manipulace v takovémto obleku by samozřejmě vzbudila pozornost. Takže to je nereálné.
A transport formou aerosolů je tak složitý, že na to, troufám si říci, technologii nemají. Druhá věc je, že ebola se touto formou úplně nešíří, to by muselo být propracováno nějak složitě, takže jediná cesta je skutečně kontaminace povrchů a to znamená téměř přímou účast na místě.
A.cz: Jak by se vyděrači k viru eboly mohli dostat? Je to v České republice možné?
Vzhledem k tomu, že dnes je ta epidemie poměrně rozsáhlá, se hypoteticky asi dá dostat do Afriky do zemí, kde se virus vyskytuje. Dovedu si tedy představit, že by se k viru dostali. Nicméně riziko při odběru vzorků v této oblasti od nakažených nebo mrtvých osob a případně při transportu by bylo skutečně enormní, takže se mi ta konstrukce zdá trochu přitažená za vlasy. Ale hypoteticky je dnes skutečně možné se k viru dostat.
A.cz: Je možné, že by to mohl udělat zdravotník, který působí na českých specializovaných pracovištích?
Zdravotník by to teoreticky udělat mohl, ale spíš by bylo pravděpodobnější, že by to udělal člověk, který ebolu prodělal a je imunní. Ale jinak zdravotníci samozřejmě imunní nejsou a víme dobře, že se jich už několik nakazilo při běžné léčbě pacientů.
A.cz: O někom takovém v České republice informace nemáme?
To si myslím, že určitě ne. Nikdo od nás nepochybně ebolu neprodělal, natož že by byl v tuto chvíli imunní.
A.cz: Vzpomenete si na případ, kdy by někdo v Česku vyhrožoval rozšířením nějakého viru nebo bakterie?
V České republice se na nic takového nepamatuji. V řadě zemí se to stalo, ať to byla třeba otázka antraxu. A třeba v konkurenčním boji je popsáno, že různé řetězce si vzájemně otravovaly potraviny, ale ne aby to zabilo dotyčné, kteří to budou konzumovat, ale aby to způsobilo průjmy a poškodilo řetězce marketingově. Takové věci se v historii děly.
A.cz: Napadnou vás viry, které by se v Česku daly záměrně šířit?
Ono se při určité manipulaci dá šířit leccos, na druhou stranu ty zvlášť nebezpečné nákazy jsou skutečně dnes velmi těžce dostupné. Že by někdo získal virus varioly (pravých neštovic), to není vůbec jednoduchá záležitost. Pokud budeme věřit, samozřejmě můžeme mít pochybnosti, tak je jenom na dvou místech na světě, odkud se skutečně asi nijak získat nedá. Nicméně může být ještě uložen v nějakých jiných laboratořích, to se vyloučit nedá. Myslím si, že tady u nás je jeho dostupnost naprosto minimální.
Dá se získat řada škodlivých bakterií, které mohou mít nějaký dopad, ale vyloženě tyto bakterie nebo viry, které způsobují zvlášť nebezpečná onemocnění, to úplně jednoduché není.
