Proč je objev molekul kyslíku na kometě Čurjumov-Gerasimenko důležitý?
Kyslík je poměrně reaktivní, veškeré hoření je reakce s kyslíkem. Z toho důvodu molekula O2 není ve vesmíru moc rozšířená, protože když něco letí okolo, tak to chemicky reaguje. Ne že by tam tedy kyslík nebyl vůbec, jen ho tam není úplně moc. Takže s ohledem na to, jak je reaktivní, se neočekávalo, že bude na kometě. Ale aspoň je vidět, jak vědci pracují pečlivě.
V čem tedy může být tento objev převratný?
Všechny ty objevy jsou unikátní v tom, že takhle detailní analýzy kometárního jádra jsme doteď neměli. Díky tomu, že sonda Rosetta u komety Čurjumov-Gerasimenko dělá dlouhodobý výzkum, sleduje ji již více než rok, dělají se postupné analýzy na měření. Ty nepracují tak, že se kouknu a je to tam, ale vědci dostávají ze sondy spoustu informací a postupně ty informace zpracovávají a analyzují. Takže těch nových věcí je tam poměrně hodně. A jedním tím výstupem, jedním z mnoha nových zjištění je to, že na jádře komety je molekula O2 kyslíku.
Někteří vědci tvrdí, že by se tím mohly zpochybnit některé teorie o vzniku vesmíru.
Není vyloučeno, že budeme muset trošičku pozměnit naše názory na vznik sluneční soustavy. Že ten kyslík tam mohl hrát třeba důležitější roli, než jsme si doteď mysleli. Ale nechci předjímat, protože informace o vzniku sluneční soustavy skládáme jako puzzle. Jako takovou mozaiku, a zatím těch informací nemáme mnoho. Kdybychom měli mozaiku z nějakých pěti set dílků, tak teď po tomto výzkumu jich máme padesát. Ale musíme si udělat představu o tom, jak vypadá celá ta mozaika. A když získáme další informace, další dílky skládačky, tak můžeme mírně poupravit názory na to, z čeho jsme jako celá sluneční soustava vznikli.
Vědci ohlásili objev molekulárního kyslíku. Co si přesně pod tím představit?
Na Zemi máme dvě varianty molekul kyslíku. Ten, na který jsme zvyklí a který dýcháme, O2, a potom O3, což je ozon. Podstatné zjištění je, že ozon, molekula se třemi kyslíky, na kometě není. Je tam pouze O2, což je, řekl bych i pro kolegy, překvapení.
Co tento objev znamená pro obyčejného člověka?
Musíme počkat, až složíme mozaiku veškerých informací komety. Takzvaný základní výzkum, což je i tento, obvykle nepřinese nic hmatatelného za života dotyčného vědce. Lidi to začnou využívat třeba sto let po jeho smrti. Nemáme křišťálovou kouli, abychom to mohli vyvěštit, ale základní výzkum je důležitý z toho důvodu, že dává primární informace, které se můžou použít na něco v uvozovkách rozumného nebo pro lidi užitečného, třeba za sto, sto padesát let, ale to teď nemůžeme říct.
Je to tedy spíše otázka budoucnosti, aby se doskládala mozaika?
Přesně tak. A pak se třeba zjistí, jak je to pro celé lidstvo užitečné. Nejsem věštec, nemohu předjímat. Je to jeden z kroků, ale ne nevýznamný.
V minulosti byl molekulární kyslík objeven na ledových měsících Jupiteru a Saturnu, na kometách ho vědci neočekávali. Dá se říci, že jeho výskyt na kometě je důležitější?
Je, protože tam jde i o vlastní genezi sluneční soustavy. Chemické složení tělesa ve sluneční soustavě, obecně v každém planetárním systému, závisí na tom, v jakém místě se při formování nachází. Třeba u nás máme hodně vody, na Venuši není skoro žádná, na Marsu méně, na Jupiteru taky není už žádná. Funguje to jako taková odstředivka. Ty těžší molekuly zůstávají blíž u Slunce, ty lehčí jdou dál. Stejně to funguje, když ždímáte pračku, voda vylítne dál, protože je lehčí než prádlo.
Samozřejmě to bylo pomalejší, nebylo to těch 1000 až 1400 otáček v pračce, ale i tak to fungovalo. Díky odstředivce víme, co na tělese může být za látky podle toho, kde vzniklo. To je také důvod, proč se na těch kometách neočekával kyslík. Dalo by se říci, že jdeme až k jádru pudla, až k vzniku sluneční soustavy.
Čímž se dostáváme znovu k tomu, že to možná se vznikem sluneční soustavy bylo jinak, než jsme si mysleli.
Přesně tak, není to vyloučeno. Možná budeme muset něco přehodnotit, možná třeba jen mírně něco pozměníme. My máme určitou teorii o vzniku sluneční soustavy a teď díky sondě Rosetta máme nová a kvalitní pozorování. A teorie a měření musí být v souladu, když nejsou, tak je něco špatně. Buď je chyba měření, nebo v té teorii.
Jak dlouho bude ještě Rosetta měřit?
Nepletu-li se, konec měření by měl být v prosinci letošního roku, i když kolegové na kongresu v Honolulu naznačovali, že když to půjde dobře, tak budou měřit ještě déle. Ale zatím oficiální úřednický konec je prosinec letošního roku. Těch dat přichází taková spousta, že základní počty budou probíhat minimálně rok, dva.
