Praha – Budoucí předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová považuje kvóty pro ženy za slepou uličku. Neřeší podle ní příčiny, proč se ženy méně prosazují ve vedoucích funkcích, a to nejen ve výzkumu. Menší uplatnění žen na zajímavých pozicích způsobuje jejich mateřská role, žena má ale podle Zažímalové právo na to dělat i zajímavou kariéru a nemuset stát před volbou - práce, nebo děti. Změnit se musí i myšlení společnosti, tedy že není pohanou muže, když doma pomáhá s dětmi, řekla.
Jednašedesátiletou Zažímalovou ve čtvrtek akademický sněm zvolil předsedkyní Akademie věd, měla 93procentní podporu. Protikandidáta neměla. V Akademii věd ČR pracuje od začátku 80. let, konkrétně v Ústavu experimentální botaniky je od roku 1983, pět let ho i vedla. V Akademii věd se věnuje i hodnocení výzkumných týmů. Volbu nové předsedkyně musí potvrdit ještě vláda, do funkce ji jmenuje prezident.
Zažímalová má dvě dospělé děti a je téměř 40 let vdaná. Práci ve výzkumu kvůli malým dětem zvládala zpočátku těžko. "Syn, když mu byly čtyři roky, dostal cukrovku prvního typu. Já jsem si od té doby deset let neodpočinula. V podstatě do doby, než byl schopný se základním způsobem o sebe postarat sám. Byl to hodně těžký čas," vzpomíná Zažímalová.
Tehdy jí prý pomohl ředitel jejího ústavu, který dovolil, aby zčásti pracovala z domova. To bylo na počátku 90. let. "Trpělivě toleroval, že můj vědecký výkon nebyl zdaleka takový, jaký by mohl a měl být. Protože jsem na to už neměla sílu a energii. V tomhle jsem měla veliké štěstí, proto moc dobře vím, jak je podpora potřeba," uvedla vědkyně s profesorským titulem.
Synova nemoc také znemožnila Zažímalové vyjet na delší zahraniční stáž, kterou nemohla podniknout ani za komunismu, protože nepatřila mezi privilegované. Věnovala se však školení studentů a sledovala odbornou literaturu. Díky tomu prý přišel i pozdější vědecký úspěch.
"Měli jsme dobrý tým a byli ve správnou chvíli na správném místě. Nám se podařilo náš experimentální model využít pro studium molekulárních mechanismů funkce rostlinných hormonů, tedy toho, jak je růst rostlin řízený a koordinovaný. Podařilo se nám naše práce publikovat i v těch nejlepších časopisech," dodala.
Akademie věd ČR se v posledních letech podle Zažímalové řídí podle zahraničních vzorů a snaží se vědkyně - matky podporovat, několik ústavů proto zřídilo i malé školky. Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR v lednu ale upozornilo, že žen ve vědě ubývá. Předloni jich bylo mezi výzkumníky 27,2 procenta, což byla nejnižší hodnota od roku 2001.
Musíme politikům ukazovat, co všechno umíme
Zažímalová bude pro akademii žádat po vládě až sedm miliard ročně. Nyní AV ČR dostává od státu 4,5 miliardy korun, což je zhruba 29 procent z jejího celkového rozpočtu. Zažímalová poukázala na zahraniční praxi a mezinárodní audit, podle nichž vyspělé státy podporují své výzkumné instituce minimálně z 50 procent a ideálně až 70 procenty.
"Musíme (politikům) ukazovat, co všechno umíme a co všechno umí věda přinést. Pak věřím, že na to budou slyšet, aspoň trochu víc než teď," uvedla. Poznamenala ale, že bude záležet na vývoji státního rozpočtu.
Politickou reprezentaci chce přesvědčit potenciálem vědy, který má pro rozvoj země a ekonomiky. Téměř všechno ze základního výzkumu najde podle Zažímalové uplatnění v praxi, je jen otázkou v jaké podobě a za jak dlouho. "Více peněz by pomohlo udržet i nově postavené velké výzkumné infrastruktury, aby se do budoucna udržel jejich chod," řekla také na tiskové konferenci.
