Je to most tak nenápadný, že si řidič projíždějící vesnicí hned za hranicemi Prahy ani nevšimne, že přes něj přejel. Naznačuje to jen zúžení a svedení dopravy do jednoho pruhu. Silnice překonává potok Výmola na stinném místě obklopeném starými stromy. Stačí se ale prodrat houštinou, sestoupit k potoku pod most a na člověka dýchne historie.
Kamenná klenba pokrytá vrstvou pavučin ukazuje umění dávných stavitelů. Neměli sice k dispozici moderní technologie, přesto postavili most, který na místě stojí nejméně dvě stě let. Denně po něm projedou stovky aut i autobusy.
"Z historického mapování víme, že v roce 1836 tady už byl. Ale podle vyjádření památkářů je pravděpodobně starší, ještě z období baroka," říká devětatřicetiletý Kryštof Hošek. Proslul jako sochař, dva roky je ale také obecním zastupitelem.
V posledních měsících jej zaměstnává právě tento most. Krajská správa silnic ho totiž chce zbourat a nahradit novým ze železobetonu. Kamenný most sice patří k nejstarším stavbám v obci, není ale nijak památkově chráněný. Podle Hoška ne proto, že by nebyl hodnotný. "Je tak schovaný, že se na něj jednoduše zapomnělo," vysvětluje. Na rozdíl třeba od kapliček nejsou mosty tak vidět a v památkové péči tak stojí stranou.
Hošek poukazuje na to, že stejný osud v posledních letech potkal více takových staveb. Před devíti lety šel k zemi mimořádně dochovaný most z první poloviny 19. století ve Vrbčanech na Kolínsku. Nahradila jej betonová stavba s charakteristickým modrým zábradlím.
Kamenný most z roku 1836 postavený Lichtenštejny v témže roce i přes protesty zbourali v nedalekých Vyšehořovicích u Prahy. Stejně dopadla i stavba v Klášterní Skalici na Kolínsku, jejíž základy podle odhadů expertů pocházejí dokonce ze 14. století. Už několik let se aktivisté v Praze snaží před zbouráním zachránit železniční most pod Vyšehradem, který je kulturní památkou. Demolici unikl i jedinečný Libeňský most, nakonec jej nahradí replika.
Ani v Květnici se část lidí s demolicí nechce smířit. Hošek dal dohromady petici za záchranu mostu, kterou podepsaly přes dva tisíce lidí, nejen z obce. Požadují, aby se most stal památkou. "Přijdeme o krásnou historickou památku, místo zhyzdí nové betonové monstrum," zlobí se sochař.
Most podle silničářů dosloužil. Jen novější část, říká zastupitel
Most je jedním z mála pozůstatků bohaté historie obce. Ve středověku zde stála tvrz, kterou ale po dobytí husity lidé opustili a později ji rozebrali na stavební kámen, zůstala jen jedna stěna. Zbytky tvrze se dnes nacházejí na pozemcích rodinných domů. Její součástí byl i most, ač svou kamennou podobu dostal až staletí po opuštění tvrze. "Pokud by měli most odstranit, bude to ztráta pro celé území. Už proto, že tvrz se nedochovala," míní Hošek.
Jenže silničáři s tímto pohledem nesouhlasí. "Most je dle stanoviska projektanta typickou konstrukcí své doby. Není unikátním dílem z hlediska architektonického návrhu, způsobu zpracování ani použitých materiálů a především je již za svou životností," říká Petra Kučerová, mluvčí Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.
Do klenby podle silničářů zatéká, je v ní trhlina a zdivo degraduje, malta se drolí, základy jsou podemleté. "V rámci opravy je dle požadavku správce toku navržen otvor vyhovující stoleté vodě. Tomuto parametru současný otvor nevyhovuje a může tedy docházet k významnému vzdutí hladiny a vzniku povodňových škod," popisuje mluvčí. A dodává, že na požadavek obce by měla mít nová stavba "historizující ráz".
Správa silnic také tvrdí, že nemůže vynakládat veřejné peníze na záchranu mostů, které nejsou chráněny. "Rekonstrukce takovýchto objektů je velice problematická, staticky neurčitá, neodpovídá platným normám a předpisům a nese riziko významného zvýšení investičních nákladů," říká.
Jenže podle Hoška se většina problémů týká pouze novější části mostu, tedy betonové přístavby. "Železobetonové trámy korodují a oni kvůli tomu chtějí zdemolovat ten most celý. Což je absurdní, zbytečná ztráta," míní. A stojí si také za tím, že zachování mostu bude levnější než demolice a vybudování nového, což má stát zhruba třicet milionů korun.
Hošek jako zastupitel navrhoval prohlášení mostu za kulturní dědictví venkova, ale neuspěl. Vedení obce tomu nakloněno nebylo. Starostka obce Lenka Houžvičková pro Aktuálně.cz uvedla, že Květnice sice upřednostňuje zachování historické podoby mostu, ne však za každou cenu. "Prioritou pro nás je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu a splnění zákonných podmínek zejména v protipovodňové ochraně," uvádí.
Podobně se ke sporu staví i někteří místní obyvatelé. "Já bych byl rád, kdyby to zbořili a postavili nový. Jak je silnice úzká, tak tady všichni ve dne v noci troubí jeden na druhého," zlobí se starší muž, který bydlí v jednom z domů nejblíže mostu.
"Doklad nekulturnosti společnosti"
Verdikt o osudu mostu by mohl padnout už v pondělí, kdy petici projednají zastupitelé Středočeského kraje. Rozhodnou o tom, zda podpoří prohlášení mostu za kulturní památku. Hošek je optimistický. Věcí se na jeho podnět od ledna zabývá Národní památkový ústav. A ten ministerstvu kultury doporučil, aby se most památkou stal.
"Vzhledem k vazbě mostku na jeho přírodní prostředí i okolní sídelní prostor, s nimiž vytváří malebný funkční celek, zřejmé řemeslné kvalitě a výrazně ohroženému stavebnímu druhu, považujeme za opodstatněné, aby byl mostek v centru Květnice chráněn jako nemovitá kulturní památka," uvedla za památkáře Alžběta Jankulíková. O dalším osudu stavby nyní rozhoduje ministerstvo kultury, které si od památkářů a kraje vyžádalo další podklady.
Hejtmanka Petra Pecková (STAN) uvedla, že chápe postoj obou stran. "My jako vedení kraje musíme nastavit pravidla a podmínky, abychom historickou a kulturní hodnotu mostů, kterých jsou v kraji stovky, znali a dopředu věděli, jak se bude ke každému jednotlivému mostu přistupovat, měli k němu posouzení jeho historické hodnoty a řešili to systémově, a ne ad hoc most od mostu," napsala Aktuálně.cz.
Právě systémové řešení je podle Hoška potřeba, aby se do budoucna předešlo podobným sporům. "Třeba v Itálii si těchto staveb váží, je to součástí jejich identity, historie území. Bourání těchto mostů a nahrazování betonovým prefabrikátem vypovídá o nekulturnosti naší společnosti, která si neváží svých kořenů, našich předků a poctivé práce," říká.
