Praha - Karel Vaš, který v sobotu zemřel ve věku 96 let, byl během svého života označován za krvavého prokurátora, soudce i zapřisáhlého komunistu.
Jeho jméno bylo spojováno hlavně se smrtí generála Heliodora Píky, kterého poslal na šibenici.
Až po sametové revoluci se ukázalo, že Vaš kryl i vraždu příslušníka komunistické bezpečnosti. Závěr svého života strávil osamocen bez rodiny v pražském domově pro seniory.
Za své činy "soudce kat", jak byl přezdíván politickými vězni, nikdy nebyl potrestán. Vrchní soud ho před deseti roky osvobodil s tím, že vše je promlčeno.
"Zůstalo po něm mnoho nepotrestaných zločinů," řekl Aktuálně.cz ředitel sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa a také vedoucí mezinárodního projektu Paměti národa.
První a poslední setkání s prokurátorem
Kroupa se s Vašem viděl v roce 2006, když s ním natočil zhruba pětihodinový rozhovor o jeho životě. "Neodcházel jsem od něj s pozitivními pocity. Do konce života nebyl schopný reflexe," prohlásil Kroupa.
Historik Pavel Paleček dokonce nyní připravuje o Vašovi dokument, který představí za několik týdnů. "Příběh Karla Vaše mi připomíná Hannibala Lectera z Mlčení jehňátek," odpověděl Paleček na dotaz Aktuálně.cz, proč se rozhodl o bývalém prokurátorovi natáčet.
"Nepodal jsem si ruku nikdy s člověkem, který by udělal tolik zlého a přitom měl tři doktoráty. Vaš se narodil téměř před sto lety a jeho život pokrývá všechny dramatické okolnosti 20. století. Nikdo s podobným osudem už nežije," doplnil Paleček.
Vaš vstoupil do KSČ již v 17 letech. "Byl komunismem posedlý. Spatřoval v něm jakýsi žebřík k moci," říká Kroupa.
V době své největší slávy byl Vaš podle svých vlastních slov v kontaktu s NKDV (Stalinův bezpečnostní aparát, pozn. red.). Některé dokumenty dokonce uvádějí, že pořádal bujaré oslavy pro sovětské důstojníky. "Měly být spojovány s odpornou zálibou - násilím na ženách," popisuje pro Aktuálně.cz Kroupa.
Když ale Vaš v roce 1939 ilegálně přešel hranice do tehdejšího Sovětského svazu, byl zadržen, mučen a nějakou dobu strávil v gulagu. Z něj se dostal až díky diplomatické misi generála Píky.
Životní proces skončil popravou
Osud obou mužů se znovu protnul o několik let později. To byl Vaš již několik let zástupcem náčelníka Vojenského obranného zpravodajství a později prokurátorem či předsedou senátu u vyššího vojenského soudu.
A právě v té době konstruoval největší proces své kariéry - případ Heliodora Píky.
"Sověti mu velice důvěřovali a on se nezastavil před ničím," prohlásil Kroupa.
Píka byl popraven v plzeňských Borech 21. června 1949 a Vaš až do konce života svou vinu za jeho smrt odmítal.
"Dělal jsem mnohé blbosti z nevědomosti. Úmyslně jsem nikomu neublížil. Ovšem lumpárny, ty jsem v okolí netrpěl," řekl Vaš v rámci mezinárodního projektu Paměť národa.
Syn generála Československé armády Milan Píka v roce 2009 - kdy deník Aktuálně.cz a portál Moderní dějiny zpracovaly seriál "Svědectví o svobodě" - řekl, že je důležité, že byla Vašovi vina prokázána.
"Přece nemůžeme žít celý život v nenávisti. To se nedá. Nemusíme milovat, ale musíme se snažit porozumět a doufat, že i ta druhá strana porozumí," řekl syn generála Píky.
Vaš byl svými kolegy souzen pro vlastizradu a vraždu. I když byl čtyři roky vězněn v Leopoldově, nakonec byl viny zproštěn a krátce nato rehabilitován.
"Téměř nikdo neví, že nesl spoluodpovědnost za největší poválečné masakry tisíců německých civilistů, kteří měli s nacismem společného asi tolik jako současný papež Joseph Ratzinger," řekl Aktuálně.cz Paleček.
"Zapomenuta je jeho role ve Svobodově armádě, kde poslal na smrt mnoho československých vlastenců. I to, že byl osobně odpovědný za odvlečení asi 500 československých občanů do gulagů - osobně je předával NKVD," dodal Paleček.
Politický vězeň chtěl Vaše zabít
V roce 1956 napsal Vaš ještě ve vězení na více než 200 stránkách svou obhajobu. Na většině listů prý tvrdil, že za nic nemůže a že jen poslouchal rozkazy. V některých pasážích se však objevilo i jeho doznání.
Po revoluci ho v červnu 2001 Městský soud v Praze poslal na sedm let do vězení. Odvolací Vrchní soud v Praze ale verdikt zrušil a trestní stíhání zastavil kvůli promlčení.
V reakci na tento verdikt se jednaosmdesátiletý válečný hrdina Pravomil Raichl rozhodl Vaše zabít. Nedokázal totiž unést bezpráví a bezmoc.
Nakonec ale k ničemu nedošlo. "Mám informace, podle kterých Raichl dostal v taxi na cestě do domova důchodců, kde Vaš bydlel, srdeční problémy," vysvětluje Kroupa.
Vaš žil až do své smrti v pražském domově pro seniory. Bez rodiny, mimo zájem veřejnosti a absolutně bez moci.
Podle Kroupy trávil hodně času s dalším seniorem, který byl milovníkem zahrad. "O čem si tak mohli společně povídat..." uzavírá Kroupa.
