Praha - V Česku s příchodem prvního mrazu zkolabovala doprava. Tisíce lidí uvízly v noci na úterý ve vlacích, v Praze se vůbec poprvé kvůli kalamitě zastavily všechny tramvaje. Jakýkoliv pokus o jejich rozjetí provázelo mohutné jiskření mezi pantografem a trolejemi.
"Za padesát let něco takového nepamatuji," přiznává docent Katedry měření elektrotechnické fakulty ČVUT Petr Kašpar, podle něhož za to může neobvyklá souhra klimatických jevů, jejíž dopad byl v tak širokém měřítku jedinečný. "Je to případ, který vejde do dějin," dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Skoro po celém území republiky přestaly kvůli ledovce jezdit vlaky a tramvaje. Jak si to vysvětlujete?
Petr Kašpar: Ta masovost zaskočila i mě. Že se to týká tramvají i vlaků a navíc na tak velkém území. Fyzikálně se jedná o to, že teplota klesla pod bod mrazu při současné obrovské vlhkosti vzduchu a drobném dešti. Je to vidět i na stromech, na všem ta obrovská námraza…
A.cz: Ale na zemi není, skoro to neklouže…
Nestačila všude prochladnout. Tam, kde ten mráz byl delší dobu, tam prochladla pod bod mrazu i zem, tam je náledí. Ale je pravda, že třeba v Praze ne. Auta a autobusy tady jezdí bez problémů. Ale troleje mají dobrou tepelnou vodivost a na nich voda okamžitě namrzá, ještě intenzivněji než na stromech. Kolem vodiče se vytvoří vrstva ledu, notabene na té spodní straně. Dochází k přerušení obvodu, místy se led poruší, je tam nedokonalý kontakt, dojde k přeskočení jikry, ionizaci toho prostředí a hoření oblouku.
A.cz: To jiskření asi neprospívá tramvajím ani vedení.
Přesně tak, to je podle mého pro ten pantograf i trolej nesmírně nebezpečný stav. Dochází k tak nedokonalému kontaktu, že to vlastně připomíná elektrickou svářečku.
A.cz: Kdyby se pokoušely tramvaje a vlaky dál jezdit, tak je to může zničit?
Určitě. Zničí se jak pantografy, tak vedení. Jsem přesvědčen, že je to i stav neslučitelný se správnou funkcí elektroniky, vyřazuje obvody těch vozidel. I kdyby chtěly jet, tak ne všechny nejspíš můžou.
Je to technicky velmi prozaické. Led izoluje, tlak pantografu to místy přeruší, nicméně se tam zase objevují vrstvičky ledu, začne hořet oblouk, je tam prostě nedokonalý kontakt. Projevuje se to značným jiskřením, kdy vzniká vysoká teplota, která vypaluje jak pantograf, tak trolej.
Křižíkovy tramvaje s odporovou regulací by v tomto počasí jezdily, trolejím by to ale moc neprospělo. Moderní tramvaje s elektronickou regulací nejezdí, ani kdyby chtěly. Elektronika vyhodnotí chybu a napájení odpojí.
A.cz: Je vůbec nějaká možnost prevence, mohlo se proti tomu něco dělat? Ptám se jako úplný laik…
To je legitimní otázka. I když bych rád řekl, že za to někdo může, tak si myslím, že tomu šlo těžko předejít. Už tím, že není nikomu známo, že by to už někdy bylo v tak masovém měřítku. Je to případ, který vejde do dějin, a začneme říkat: Pozor, když takto klesne teplota, začne do toho jemně pršet, může se to stát. Nemyslím si, že by to byl jev natolik dobře známý, aby se dopředu mohlo říct: pozor, nebudou jezdit tramvaje. Netroufl bych si dávat někomu vinu a říkat: tomu se mohlo předejít.
A.cz: Člověk si říká: Vždyť ty dráty jsou pod proudem, tak budou asi teplejší a neměly by tak extrémně namrzat…
To máte pravdu. Ale vzdušné vedení se velmi intenzivně chladí. Přirozeně tím okolním prostředím. Takže ta vzdušná vedení, ať už energetická nebo trolej, mají výhodu toho výborného chlazení, takže snesou velké přetížení a dobře se uchladí. To, že tam občas projede nějaká tramvaj, vedou tam nějaké proudy, zjevně nestačí na to, aby se vedení dokázalo odmrazit.
A.cz: Nyní se ukazuje, že kolejová doprava úplně selhala a vyhrávají auta a autobusy…
To považuji za úplně absurdní. Vždy se říkalo, že když už nic nepojede, aspoň ty vlaky pojedou. A nyní vidíme, že první mráz a první, co končí, jsou vlaky. Jsem z toho stejně překvapený, ale stejně si myslím, že to je mimořádně nepříznivá situace, která se těžko bude v brzké době opakovat.
