Aby bezpečnostní sbor, jako je třeba kontrarozvědka, řídil generál, předpokládá zákon. Koudelka od srpna 2016 vede BIS coby plukovník. Podporu službě dlouhodobě vyjadřuje Poslanecká sněmovna, Senát i premiér Andrej Babiš. Kabinet proto na jaře symbolicky ocenil práci šéfa BIS opětovným schválením jeho generálské nominace.
"Navrhuje se prezidentu republiky, aby využil svých pravomocí a u příležitosti státního svátku Den vítězství (8. května 2021) jmenoval plukovníka Ing. Michala Koudelku vzhledem k jeho vysokým profesním a osobním kvalitám a vzhledem k velmi dobrým výsledkům dosahovaným Bezpečnostní informační službou, včetně mezinárodní spolupráce, do hodnosti brigádního generála," stálo v neveřejné předkládací zprávě.
Koudelkova nominace měla svůj vývoj. Podnět vládě k předložení návrhu na generálské povýšení mohly vznést čtyři resorty - ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti a Úřad vlády. První tři své možnosti využily najednou už 12. dubna, kdy navrhly své lidi. Kabinet pro jejich iniciativu zvedl ruku. Úřad vlády se k nim nepřidal, přestože se nominace zpravidla schvalují najednou.
Babišův obrat
Na jaře 2021 na sebe BIS upozornila, když pomáhala rozkrýt zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích roku 2014. Při útoku zemřeli dva lidé. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), tehdy i úřadující šéf tuzemské diplomacie, informovali veřejnost o incidentu 17. dubna. První ucelené informace o útoku dostali od kontrarozvědky o 10 dní dříve.
Brzy poté se objevil vládní návrh na povýšení Koudelky. "Ano, my pana plukovníka navrhneme (v pondělí) na povýšení do generálské funkce," odpověděl Babiš na přímý dotaz novinářů. Úřad vlády přitom v návrhu nereflektoval nové zásluhy kontrarozvědky na odhalení pozadí vrbětické kauzy. Oprášil "jen" starý dokument, jenž prošel vládou už v říjnu 2020. Jejich obsah byl totožný. Loni 28. října přitom prezident Miloš Zeman kabinet znovu nevyslyšel a ředitele BIS nepovýšil.
Generálem jediný šéf tajné služby
Za pozornost stojí, jakým způsobem si letos ve srovnání s Koudelkou na vládě prosadilo ministerstvo vnitra nominaci jiného špičkového zpravodajce. Kabinet podpořil návrh šéfa resortu Jana Hamáčka povýšit do generálského stavu ředitele civilní rozvědky Marka Šimandla. Služba šéfovi vnitra podléhá. Resort kvality "svého" zpravodajce popsal mnohem důkladněji.
"Plukovník Mgr. Marek Šimandl, MPA, svou celou profesní dráhu až do současnosti věnuje službě státu, kterou považuje za své životní poslání. V rámci všech manažerských pozic, které za 30 let své práce v bezpečnostním segmentu české státní správy zastával, svým osobním přístupem výrazně přispěl k budování a rozvoji demokratického bezpečnostního systému státu," píše se mimo jiné v návrhu.
Z velitelů tří tuzemských zpravodajských služeb je generálem pouze první muž Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Stal se jím roku 2017, loni na podzim ho prezident Zeman povýšil do hodnosti generálmajora. Letošní vládní nominace Koudelky byla jeho poslední možností, jak se v pozici šéfa BIS mohl stát generálem. Jeho mandát končí v srpnu.
Pět neúspěšných návrhů
Poprvé vláda požádala prezidenta Zemana o Koudelkovo povýšení v říjnu 2018, od té doby mu poslala totožný návrh ještě čtyřikrát. Zeman nominaci pokaždé odmítl. Na ředitele i na službu opakovaně verbálně útočí, BIS v minulosti například hanlivě označil za "čučkaře". Snažil se také přímo zasahovat do její činnosti, na samotného ředitele služby nechal sepsat kompromitující materiál.
"Pan Koudelka podle mého názoru není člověk na svém místě," řekl Zeman třeba v říjnu 2018. Prezident dlouhodobě usiluje o vřelé vztahy s Ruskem a Čínou. Kontrarozvědka naopak nepřátelskou aktivitu ruských a čínských zpravodajců na českém území soustavně rozkrývá. Samotný Koudelka si z tohoto tématu udělal výraznou část své veřejné agendy, před ruskou a čínskou hrozbou varuje na otevřených fórech.
Loni v září takto vystoupil v Senátu na konferenci o odolnosti státu vůči cizím mocnostem. "Výhrůžky České republice ze strany Ruska po vyhoštění ruských diplomatů v tzv. kauze ricin či zcela neakceptovatelné vyhrožování druhému nejvyššímu představiteli země a celé České republice Čínou po jeho návštěvě Tchaj-wanu jsou skutky, které jasně dokazují, že jsou to tyto dvě země, které se na pokusech o ovlivnění státních institucí naší země podílejí nejvíce."
