Bezprecedentní dopis Hradu poslancům: Neexistuje, že BIS nesplní úkol od prezidenta

Jan Horák Jan Horák
3. 12. 2020 17:37
Ve čtvrtek jednala sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby o úkolech, které službě zadal prezident Miloš Zeman. O stanovisko k nim požádal přímo ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka. Než se poslanci sešli, dostali z Kanceláře prezidenta republiky dopis. Hrad se je v listu snažil přesvědčit, že žádosti prezidenta musí služba vyhovět. Deník Aktuálně.cz má dopis k dispozici.
Foto: Aktuálně.cz

Prezident Miloš Zeman uložil řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi, aby mu podal zprávu o činnosti ruských tajných služeb v zemi. Jak upozornil Český rozhlas, chce znát podrobnosti o jejich operacích, jména jejích řídících důstojníků či jména Čechů, kteří s ruskými zpravodajci spolupracují. Experti ze zpravodajské komunity upozornili, že pokud by BIS hlavě státu vyhověla, ohrozila by tím vlastní akce.

Ředitel služby Michal Koudelka v souladu se zákonem požádal sněmovní komisi pro kontrolu BIS, aby se k úkolu vyjádřila. Poslanci došli k obecnému usnesení, že kontrarozvědka musí při plnění prezidentova zadání postupovat striktně podle zákona. Den předtím přitom odešel z prezidentské kanceláře všem členům komise dopis, jenž měl doložit zákonnost Zemanových požadavků. Aktuálně.cz má dokument k dispozici.

"Vztahy mezi prezidentem republiky, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně a platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají. Pokud by tak nečinily, vymkly by se kontrole a svému poslání," zní jeden z hlavních argumentů dopisu, pod nímž je podepsaný zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Petr Mužák.

Ohrožení bezpečnosti, míní bývalý zpravodajec

Za činnost zpravodajských služeb včetně BIS odpovídá vláda. Kabinet má stejně jako prezident ke zprávám o činnosti kontrarozvědky ze zákona přístup, hlava státu může službu s vědomím vlády úkolovat. Zemanovy aktuální požadavky však vyústily v diskusi, zda se smí vedle výsledků činnosti služby seznámit i s detaily jednotlivých operací a zda jejich zpřístupnění neohrozí samotnou aktivitu BIS.

"Je to požadavek neskutečně netypický, svým rozsahem velmi zvláštní a myslím si, že Bezpečnostní informační služba by panu prezidentovi v této věci neměla vyhovět, protože pokud tak udělá, tak ohrozí bezpečnostní zájmy České republiky," řekl v DVTV bývalý dlouholetý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, Jan Paďourek.

Petr Mužák z prezidentské kanceláře se ve čtyřstránkovém dopise snažil poslance přesvědčit, že úkoly uložené Zemanem riziko nepředstavují. Podle něj má k tomu plné právo. "Uložené úkoly se tedy mohou týkat jakékoliv činnosti zpravodajské služby, patřící do její působnosti. Posouzení, zda je uložený úkol v souladu se zájmy České republiky, je ve výhradní odpovědnosti prezidenta republiky," stojí v dopise, na který upozornil Deník N.

Podle dopisu Zeman do živých operací nezasahuje

Zákon o zpravodajských službách však pamatuje na to, jaké informace může BIS zákonným adresátům, tedy vládě či prezidentovi, odepřít. Jde třeba o poznatky, jejichž poskytnutí by "ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou". Podle některých bezpečnostních expertů včetně Paďourka je to přesně případ aktuálních Zemanových požadavků.

"Možnost nepředat informaci, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou, je stanovena až v § 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., který pojednává o předávání informací o zjištění státním a policejním orgánům, netýká se však vlády a prezidenta republiky," snaží se však oponovat Mužák v dopisu poslancům.

Bezpečnostní informační služba

  • Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů České republiky.
  • Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací, například v roce 2019 obdrželi od BIS 200 dokumentů. Poznatky kontrarozvědky využívá i policie.
  • Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2 miliardy korun, kontrarozvědka má zhruba tisíc pracovníků.

Člen komise pro kontrolu BIS Marek Benda už před čtvrtečním jednáním uvedl, že si neumí představit, aby jakýkoliv šéf tajné služby zadání Zemanova typu splnil. V té chvíli by taková služba přestala mít podle něj smysl. "Ale to není jen věc paragrafů. Prostě platí, že prezident má z práce tajné služby znát výstupy - a ne postupy," řekl Benda.

Zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petr Mužák.
Zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petr Mužák. | Foto: archiv

Za Pražský hrad Mužák v listu uvádí, že prezident nežádá uvedení zdrojů, na jejichž základě BIS poznatky získala. Navíc si prý může sama zvolit způsob, jímž Zemanovi odpoví. Podle Mužáka adresáti výstupů činnosti kontrarozvědky dostávají informace i o probíhajících operacích, jelikož někdy se jedná o úkoly stálé. Pokud tak chce hlava státu vědět o splněném úkolu, například o odhalení ruských zpravodajců, má na to jednoduše nárok.

"Obdržením zprávy o činnosti nebo zprávy o splnění úkolu oprávnění adresáti nijak nezasahují do živých případů. Takový zásah by představovala pouze aktivní činnost znemožňující nebo ztěžující zpravodajské službě dosažení výsledku při plnění zadaného úkolu nebo priority zpravodajské činnosti," snaží se Mužák vyvrátit obavu, že Zeman ohrožuje podstatu činnosti BIS.

Podle Hradu se nesměl Koudelka komisi ozvat

Vedle Marka Bendy se nad povahou prezidentových nároků pozastavil i předseda komise Pavel Bělobrádek, byť na rozdíl od něj nebyl tak rázný. "Byla (zadání) svým charakterem velmi podrobná až neobvyklá. Zda to bylo v souladu se zákonem, není na posouzení stálé komise," uvedl po jednání. Dodal, že dopis z Hradu adresovaný komisi je v její historii ojedinělý.

Že se komise má komentáře k povaze Zemanových požadavků zdržet, ostatně explicitně uvedl v dopise i zástupce šéfa prezidentské kanceláře Mužák. Podle něj má nejvýš dohlížet na výsledky aktivity BIS. "Nikoliv však kontrolovat relevantnost zadání, tj. obsah vládou nebo prezidentem republiky uložených úkolů," upozornil navzdory jasnému paragrafu zákona o Bezpečnostní informační službě, jenž takovou kontrolou naopak předpokládá.

S prezidentem se nediskutuje

Aby zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petr Mužák sněmovní komisi pro kontrolu BIS dal najevo, že prezidentovi nemá do jeho pravomocí vůči kontrarozvědce mluvit, připomněl citát mluvčího někdejšího prezidenta Václava Havla Ladislava Špačka. 
"Prezident zdůrazňuje, že komise nemá co posuzovat kroky prezidenta republiky, proto nebyla zřízena," uvedl v březnu 2000 mluvčí. Komise se tehdy ohradila vůči tomu, že prezident Havel informoval veřejnost o tom, že pověřil BIS, aby zjistila, zda a kdo má zájem na destabilizaci dvou tehdejších klíčových policejních útvarů - ÚOOZ a Služby pro odhalování korupce.

Vedle toho Mužák zkritizoval i samotného ředitele BIS Michala Koudelku, že se na komisi s žádostí o stanovisko vůbec obrátil. Údajně překročil své kompetence. "Ředitel BIS není oprávněn seznamovat kontrolní orgán s tím, jaké zprávy o činnosti BIS si v rámci svých pravomocí vyžádala vláda nebo prezident republiky," uvedl opět v rozporu se zákonem.

Zemanův úkol nesmí BIS splnit, píše advokát

Předseda sněmovní komise Bělobrádek shrnul hradní psaní se slovy, že právní názor prezidentské kanceláře vítá. Upozornil však, že právní názory se různí. Vyjádřil pak přání, aby BIS při splnění Zemanova úkolu dodržela zákon a prezident její odpověď akceptoval. "Aby nedošlo k dalším takovýmto situacím. Ale ne vždy se přání člověka plní," poznamenal.

Komise dostala před jednáním ještě jednu analýzu, zpracoval ji advokát Jiří Nenutil. Aktuálně.cz ji má rovněž k dispozici. Podle ní naopak BIS vyjít vstříc prezidentovi nesmí. Nenutil připomíná paragraf zákona o zpravodajských službách, jenž explicitně nařizuje chránit proti zneužití informace bezprostředně se dotýkající sledovaných osob. Typicky třeba ruských špionů.

"Tato a další ustanovení v podstatě vylučují v současné situaci, kdy nejbližší spolupracovníci prezidenta republiky nesplňují ani podmínky zákona 'O utajovaných skutečnostech a bezpečnostní způsobilosti', možnost splnění předpokládaného úkolu, zejména tak, jak byl prezentován ve sdělovacích prostředcích," připomíná Nenutil, že kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý nemají bezpečnostní prověrku.

Šéf BIS se zásadního selhání nedopustil

Poslanecká komise se seznámila i s dopisem, jejž dostal od hlavy státu premiér Andrej Babiš. List představuje přehled údajných selhání šéfa BIS při řízení služby. Sestavil ho bývalý šéfanalytik kontrarozvědky Jiří Rom, který letos v srpnu nastoupil do prezidentské kanceláře. Jeho odchodu předcházelo pnutí mezi ním a Koudelkou, jež vyvěralo z ředitelovy nespokojenosti s přístupem Roma ke službě. Podle komise se však ředitel zásadního selhání nedopustil.

Prezident Miloš Zeman se vůči BIS otevřeně chová kriticky od doby, co ji Michal Koudelka řídí. V čele služby stojí od léta 2016. Kontrarozvědka se pod jeho vedením intenzivně zaměřila na nepřátelské aktivity ruských a čínských zpravodajců a opakovaně před nimi varuje veřejně. Zeman je přitom zastáncem sbližování České republiky s oběma zeměmi.

Zeman letos už popáté odmítl povýšit Koudelku do generálského stavu, jak mu navrhla vláda Andreje Babiše. Řediteli BIS uplyne příští rok pětileté funkční období. "Mým doporučením (vládě) rozhodně nebude ponechání pana Koudelky na další funkční období v čele BIS," řekl Zeman v listopadovém rozhovoru pro Parlamentní listy.

Požadavek vydat jména ruských špionů by mohl ohrozit bezpečnostní zájmy Česka, BIS by mu neměla vyhovět, míní bývalý důstojník tajné služby. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy