Další pole mají ustoupit halám, lidé se bouří. Chci pomoci Škodovce, říká podnikatel

Na snímku Michal Šimek ukazuje pole, na kterých by se měly vystavět nové haly. S tím nesouhlasí, a proto inicioval petici.
Vítejte v pětitisícovém městě Kosmonosy u Mladé Boleslavi.
Už příjezdová cesta směrem od Prahy, respektive Mladé Boleslavi, napovídá, že zdejší město nepřekypuje zrovna zelení.
Čeho mají naopak místní dostatek, to je automobilová a nákladní doprava.
A průmyslové haly v těsné blízkosti města. Tyto patří miliardáři Petru Dědkovi, který je mezi stovkou nejbohatších Čechů.
Foto: Jakub Plíhal
Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 11. 2019 6:11
Rozvoj mladoboleslavské Škodovky láká do regionu další a další její dodavatele, kteří zde budují nové haly. Lidem v sousedním městě Kosmonosy však už dochází trpělivost. Proti plánované výstavbě nových skladů podepisují petici. Mají pocit, že už nyní jich je ve městě více než dost, a přijít o další kus zeleně výměnou za další kamiony ve městě už nechtějí.

Křižovatka v pětitisícovém městě Kosmonosy je po druhé hodině odpolední velmi rušná. Mezi řadou osobních automobilů je i mnoho kamionů, které pokračují po hlavní silnici do kopce směrem ke známé psychiatrické léčebně.

Rušno je i v malém obchodě s potravinami, který stojí přímo u frekventované silnice. Kromě velkých obrázků těstovin, ovoce a šunky je polepen hned několika nápisy, které zákazníky upozorňují na to, že je zde možné podepsat "petici proti halám".

Kdyby to příchozí náhodou přehlédli, uvnitř tomu již uniknout nemohou. Informace o zamýšlené výstavbě nových hal, které budou zásobovat mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto, jsou zde všude. U stojanu s kolou, na boxu s čokoládovými tyčinkami i u pokladny vedle novin. "Vadí mi představa, že by tady byly další haly. Snažíme se pomoct," vysvětluje v obchodě svou občanskou angažovanost jeho majitel Edmir Dizdarevič.

Další sklady místo pole

Když běžný návštěvník přejíždí z Mladé Boleslavi do Kosmonos, tak takřka ani nepostřehne, že jedno město opustil a vjel do druhého. Obě tvoří de facto jeden celek, přestože jde ve skutečnosti o dvě svébytná města. I Kosmonosy se tak potýkají s neblahými dopady, které s sebou přináší největší závod automobilky Škoda Auto.

Zatímco ještě před několika lety bylo podél Průmyslové ulice, která vede na dálnici D10, jen pár hal a jinak pole, nyní je celá obsypána rozlehlými sklady.

Červeně je vyznačen pozemek, který odděluje Kosmonosy od dálnice D10 a na kterém by měly vyrůst čtyři nové výrobní a skladovací haly. Část pozemku by tvořil park.
Červeně je vyznačen pozemek, který odděluje Kosmonosy od dálnice D10 a na kterém by měly vyrůst čtyři nové výrobní a skladovací haly. Část pozemku by tvořil park. | Foto: Google Maps

Na jednom ze zbývajících polí chce nyní vrchlabský podnikatel Petr Dědek, který patří podle časopisu Forbes mezi 100 nejbohatších Čechů, rozšířit svůj D+D Park, který slouží jako sklad pro zásobování automobilky. Jeho záměr však budí u místních emoce. Ti si totiž už poslední roky stěžují, že město začínají obkličovat haly, ubývá zeleně a naopak přibývá kamionů, které městem projíždí. Nevidí proto důvod, proč situaci ještě zhoršovat výstavbou dalších hal.

Právě zvyšující se počet kamionů je největší strašák zdejších občanů. "Už dneska je situace kritická a permanentně se zde překračují limity hluku," uznává radní Pavel Janeček.

"Pokud by tady kvůli novým halám jezdily další kamiony, tak je to už na hlavu," stěžuje si ve své prodejně s potravinami Dizdarevič. Nejde mu však pouze o kamiony. Když má v létě otevřené okno, slyší už nyní hluk z hal, byť není takový, že by ho budil ze spánku. "Myslím, že haly zbytečně zaberou půdu, přitom jdou postavit jinde," říká, zatímco markuje zboží zákaznici, která se následně do debaty s reportéry přidává. "Děti tady už pomalu nemají kam jít do přírody," stěžuje si na pokračující výstavbu průmyslových areálů v okolí automobilového závodu.

Nejsou jediní, kteří se proti zamýšlené výstavbě nových hal bouří. Petice se podepisuje také jen v pár metrů vzdálené kavárně. Když se člověk od obchodu s potravinami vydá na druhou stranu, po pár metrech narazí na řeznictví a květinářství. I v nich se petice podepisují. Spolu s jejich internetovou verzí je na nich již okolo tisíce podpisů, což odpovídá pětině obyvatel Kosmonos. 

Výstavba hal je tak ve městě zvučné téma. Když byl tento bod na programu zastupitelstva, na jeho jednání, o které jinak veřejnost příliš zájem nemá, dorazilo zhruba sedm desítek občanů.

Obchod s potravinami je plný informací o petici.
Obchod s potravinami je plný informací o petici. | Foto: Jakub Plíhal

Obchvat výměnou za haly

Miliardář Dědek má však plán, jak chce dostat obyvatele na svou stranu. Nabídl, že zaplatí a vybuduje obchvat kolem Kosmonos, který by kamionovou dopravu dostal pryč z města.

Na obchvat zatím město roky marně čeká, ač radní Janeček říká, že jej město nutně potřebuje už nyní bez ohledu na to, zdali se vůbec budou nové haly budovat. "Pokud tam mají být nové haly, tak tam nemohou být bez toho, aby nebyl obchvat. Bez něj je to pro mě nepřijatelná varianta," říká Janeček.

"Město by obchvat nikdy samo nezainvestovalo. My ano a do budoucna to Kosmonosům přinese hrozně moc," tvrdí Dědek. Místní se však obávají, že zatímco postavit haly se zvládne během několika měsíců, na obchvat budou čekat roky a kamiony tak jen zvýší dopravu v centru města. Ačkoliv budou nové haly přímo vedle dálnice, s vjezdem na ni se zatím nepočítá a bez nového obchvatu by tak nákladní auta musela přes město.

"To nepřipadá v úvahu," odmítá takový scénář Dědek. "My jsme soukromý investor, nejsme stát. Stát staví pomalu, my stavíme rychle. Kdyby šlo vše podle plánu, za dva roky může stát obchvat i haly. Už to máme odzkoušené, u všech našich areálů jsme vždy stavěli část komunikace," říká podnikatel.

Díky našim halám bude hluku méně, tvrdí podnikatel

Nové haly podle něj navíc nepřinesou ani žádné jiné negativní vlivy, kterých se občané obávají. "Nejsme ti, kteří by nedělali žádnou zeleň, zhoršili dopravu a hluk. Naopak halami se odhluční dálnice, to znamená, že hluk z ní se do města nedostane. Navíc v halách po desáté hodině nebude hluk ani pískání z ještěrek ani kamionů," slibuje Dědek.

"Chápu, že zabírání půdy je někdy složité. Na druhou stranu musíme podpořit firmu, jako je Škoda Auto, která je tahounem HDP. Lidé si zvykli na to, že se mají dobře, a snaží se všechno blokovat. To není konstruktivní jednání. Je potřeba se sdružením občanů hledat náhradní řešení. Sice zaberu nějakou půdu, ale vedle toho vysázím park, udělám zelené střechy a tu hodnotu prostě nahradím. Ale podpořím i průmysl a výrobu, aby lidé měli práci," vysvětluje Dědek. 

Jenže ani taková prohlášení neuklidňují Michala Šimka, který je jedním z autorů petice. S reportéry kráčí cestičkou, která je po dešti rozbahněná a vede k poli o rozloze přes dvacet hektarů, na jehož místě by brzy měly vyrůst čtyři průmyslové haly. Je tu klid, místo je necháno přírodě napospas. Šimek o místu mluví jako o ojedinělém kusu "divočiny", který ještě v jeho městě je.

Lidé sem podle něj chodí venčit psy, zaběhat si či prostě jen na procházky do přírody, což potvrzují i vyšlapané cestičky v jinak neudržované přírodě. 

Michal Šimek se obává, že kvůli halám přijde o toto jedno jediné místo kusu "divočiny"
Michal Šimek se obává, že kvůli halám přijde o toto jedno jediné místo kusu "divočiny" | Foto: Jakub Plíhal

Logiku podle něj postrádá i vybudování obchvatu, zvláště když má takřka kopírovat jen kousek vzdálenou dálnici D10. "Tady je hezká příroda a byla by škoda, kdyby se ničila kvůli nějaké další silnici a halám," nechápe Šimek. Podobného názoru je i radní Janeček, jenže v obchvatu vidí příležitost, jak městu ulevit od kamionů, které se dálnici kvůli poplatkům za mýto mnohdy vyhýbají.

Zdarma přes Kosmonosy místo po D10

Kosmonosy mají problémy s dopravou i proto, že řada kamionů městem projíždí z ekonomických důvodů. Pokud míří na sever, sjedou za Mladou Boleslaví z dálnice a přes Kosmonosy a další města a vesnice míří dál, ačkoliv by mohly jet po dálnici. Tam by však musely platit mýtné. "Dřív jel kamion po dálnici a neměl důvod jet o 10 minut déle přes vesnice a města. Teď ten důvod má, protože šetří," vysvětluje radní Janeček motivaci dopravců po roce 2007, od kdy kamiony platí na dálnicích mýtné.

Vedení Kosmonos podle něj chtělo kamionům zakázat vjezd do města, jenže od Středočeského kraje dostaly odpověď, že něco takového není možné, protože neexistuje jiná objízdná trasa, kterou by se mohly kamiony vydat. Kraj však nyní tvrdí, že od roku 2016, kdy vstoupila v platnost novela zákona, to možné je, protože D10 - byť je zpoplatněná - už za alternativu považovat lze. 

"V tomto případě by pravděpodobně bylo možno na průtahu silnice nákladní dopravu nad 12 tun zakázat," říká mluvčí kraje Helena Frintová. Upozorňuje však, že by o tom rozhodoval silniční správní úřad na mladoboleslavském magistrátu na základě místních znalostí a stanoviska policie.

Problémy s dopravou uznává i Škodovka

Neutěšenou dopravní situaci si uvědomuje i samotná Škodovka, která do okolí města přitáhla i další firmy, které s ní obchodují. K záměru podnikatele Dědka a protestu občanů se však vyjadřovat nechce, neboť odmítá komentovat aktivity jiných firem. "Jsme si vědomi nutnosti zlepšení dopravní infrastruktury. Dlouhodobě o tom jednáme s českou vládou a Středočeským krajem," říká mluvčí automobilky Kamila Biddle.

Zároveň připomíná, že po jejich jednání vláda přislíbila investice do několika silničních projektů. "Patří mezi ně třeba nový dálniční sjezd u Kosmonos nebo rekonstrukce kosmonoské Boleslavské ulice," dodává mluvčí. 

Zatím však i přes odpor občanů Středočeský kraj záměr výstavby nových hal schválil s tím, že nemá významný vliv na životní prostředí. Zdejší organizace Českého svazu ochránců přírody se však proti rozhodnutí odvolala k ministerstvu životního prostředí a požaduje vypracování takzvané EIA, což je studie, která by měla vyhodnotit případný dopad stavby na životní prostředí. "Byl by to veliký zásah a potřebujeme velký průzkum toho, jestli to ovlivní okolní prostředí. A já myslím, že ho to ovlivní zásadně," myslí si předsedkyně zdejších ochranářů Milada Vrbová.

Odpor občanů proti výstavbě nových hal si vysvětluje tím, že lidem prostě už přetekl pověstný pohár trpělivosti. "Jsme v područí různých hal a lidé toho už mají dost. Ovlivňuje to klima, zvyšuje se teplota okolního vzduchu, nevsakují se vody, je to jedno s druhým," popisuje Vrbová.

Město váhá, jestli zabránit vzniku hal

Petice po vedení města požaduje, aby všemi prostředky stavbě zabránilo. Radní Janeček však upozorňuje, že situace není tak snadná, jak se může zdát. "Neumím říct, jestli dokážeme najít takový instrument, aby tam haly nestály," říká.

Problém je, že územní plán s touto plochou počítá jako s rezervou pro průmyslovou výstavbu. A jelikož už prostory pro ni v Kosmonosech došly, v novém územním plánu, který začalo připravovat už předchozí zastupitelstvo, by mělo jít už o oblast, kam by se zdejší průmysl mohl rozšiřovat.

Janeček tvrdí, že nelze územní plán jen tak změnit a výstavbu v tomto místě rázem znemožnit. Developeři léta oprávněně očekávají, že jednou k zastavení místa dojde. Kdyby to nakonec najednou zničehonic nebylo umožněno, mohli by prý požadovat finanční náhrady. "Škodu by potom platilo asi město, i když je to věc, která je nejasná. Já na to nemám žádný názor, protože nejsem právník. A právníci se neshodují, jestli bychom náhrady platili, nebo ne," vysvětluje Janeček.

Konečné slovo ale přece jenom budou mít obyvatelé Kosmonos. Pozemky, na kterých by mělo dojít k výstavbě hal, stále nepatří firmě podnikatele Dědka. Část vlastní město, další části pak jednotliví lidé včetně některých místních. A pokud oni pozemky neprodají, haly zde stát nebudou.

Rozlehlé pole, na kterém by měly vyrůst čtyři průmyslové haly.
Rozlehlé pole, na kterém by měly vyrůst čtyři průmyslové haly. | Foto: Jakub Plíhal
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy