Jak v pondělí upozornilo Aktuálně.cz, mělnickému soudci Janu Veselému patří v lokalitě Harasov v Kokořínském dolu několik nemovitostí. Vlastní placené parkoviště, srub fungující během turistické sezony jako bistro, které nyní čeká na otevření jako penzion, a budovu bývalého hotelu, procházející rekonstrukcí. Oprava směřuje k tomu, aby hotel po dlouhých desítkách let opět fungoval. Letovisko má i svůj web, jenž uvedené komerční služby nabízí.
Vyvstává proto otázka, zda soudce Veselý naplňuje zákon. Z něj v první řadě vyplývá zákaz podnikání, legislativa soudcům také zakazuje vedlejší příjem. Zmíněné omezení má několik výjimek - jde například o možnost publikovat, přednášet či radit orgánům veřejné moci. Soudci mohou také spravovat vlastní majetek. Výjimky se ale řídí pravidlem, že nesmí narušovat důstojnost a nestrannost funkce. O to se hraje v případě soudce Veselého.
"Myslím si, že tohle už je za čárou. Je to činnost, která není slučitelná se soudcovskou funkcí a s jejím výkonem," řekl bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jemuž Aktuálně.cz stejně jako dalším osobnostem z řad justice případ popsalo. "Jestliže si pořídím movitou či nemovitou věc a používám ji, abych dosahoval zisku…" pozastavuje se nad hlavním problémem Baxa.
Výhrady by neměl k tomu, kdyby soudci pozemky a budovy zůstaly jako dědictví po rodičích a on plynule pokračoval v péči o ně. "Kdyby to třeba byla půda, kterou by mělo v nájmu zemědělské družstvo. To není nic proti ničemu. Ale když si je koupím a začnu je pronajímat, to není běžná věc. Měl by s ním mluvit předseda soudu a říct mu, že to je nevhodné," dodal Baxa.
Výjimky se musí vykládat v neprospěch soudců
Bývalý šéf Nejvyššího správního soudu upozorňuje, že výjimky ze zákazu vedlejšího příjmu by se měly vykládat restriktivně. Musí se interpretovat v neprospěch soudců, tedy co už nemohou dělat, nikoliv co ještě mohou dělat. "Restriktivní výklad se nesmí zužovat," je přesvědčený Baxa, který byl u vzniku instituce a jako první předseda ji řídil 15 let.
Zákon je vůči soudcům přísný z prostého důvodu. Zastávají vysoce odpovědnou pozici, v níž v důsledku rozhodují o lidských životech. Musí jí proto věnovat maximální pozornost. Aby se mohli plně soustředit na výkon funkce, odpovídá tomu i jejich odměňování. Průměrný plat řadového soudce okresního soudu se pohybuje kolem 80 tisíc korun měsíčně, s vyšší instancí výrazně stoupá.
Soudce Veselý koupil pozemek, z něhož pak vzniklo placené parkoviště, srub, jenž začne v nejbližších dnech sloužit jako penzion, či bývalý hotel coby položky širšího seznamu nemovitostí roku 2016 od firmy Harasov Park za 9 milionů korun. Pochází z velmi dobře zajištěné rodiny, po náhlé smrti rodičů zdědil velký majetek. Deníku Aktuálně.cz poslal písemné vyjádření, v němž ale odmítl zodpovězení klíčových položených otázek. Především zda se podílí na provozu penzionu či parkoviště.
"Shora uvedené skutečnosti se nikdy jakkoli nedotkly mé práce soudce a jakkoli s ní nesouvisejí," zní jeho hlavní argument. V lokalitě Harasov žije jeho bratr Kamil, jehož číslo je uvedené jako kontakt na webu letoviska. Podle něj jsou některé nemovitosti v nájmu. Kdo je nájemcem, ale odmítl prozradit. "Za to, že odpovědím nerozumíte nebo nechcete rozumět, já opravdu nemohu. Žádné další otázky vám zodpovídat nebudu," uvedl.
Podnikatelská činnost je znakem živnosti
"Že na jeho pozemcích je zřízeno placené parkoviště, občerstvení nebo komerční penzion, není samo o sobě v rozporu se zákonem o soudech a soudcích - pokud by je neprovozoval osobně, nefiguroval například jako zaměstnavatel," řekla Aktuálně.cz prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Aby vznesla jasné stanovisko, musela by podle svých slov znát podrobnosti případného angažmá soudce v chodu jeho objektů.
Ačkoliv není jasné, existuje k němu několik indicií. V první řadě má soudce Veselý od ledna 2018 v rukou živnostenské oprávnění, jež mu umožňuje provozovat ubytovací služby či realitní činnost včetně správy nemovitostí. Podle dalšího zjištění Aktuálně.cz je od prosince 2017 rovněž plátcem DPH. Tuto daň odvádí ti, jejichž ekonomická činnost přesahuje obrat milion korun ročně.
Zmíněné dvě indicie už považuje prezidentka Soudcovské unie za závažné. Jednoznačně říká, že v pořádku nejsou. "Soudce nesmí provozovat soustavně a vlastním jménem podnikatelskou činnost, což jsou definiční znaky živnosti," řekla Zemanová s tím, že soudce se musí oddávat plně své funkci. "Podnikatel při své činnosti nutně vstupuje do mnoha vztahů, které by v případě soudce narušovaly důvěru v jeho nestrannost a nezávislost," dodala.
Podle předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla je při posuzování případného nedovoleného podnikání u jakéhokoliv soudce třeba vést diskusi o tom, co všechno spadá pod správu vlastního majetku. "Každý případ se musí posuzovat zvlášť, kam až vede správa a odkud už je to podnikání," řekl Aktuálně.cz Dörfl, který do křesla předsedy vrchního soudu usedl počátkem letošního roku.
Chtěl bych znát podrobnosti případu
"Určitě bych se tím zabýval v tom smyslu, že bych požadoval znát podrobnosti o tomto konkrétním případu," odpověděl Dörfl na otázku, zda by ho na místě šéfa mělnického soudu případ soudce Veselého nechal v klidu. "Nejméně skutečnost, že soudce je držitelem živnostenského oprávnění, je důvodem k zahájení šetření, zda není naplněna skutková podstata kárného provinění," řekla pak jasně první dáma českých soudců Daniela Zemanová.
Předseda mělnického soudu Oldřich Kajzr po upozornění od Aktuálně.cz takové šetření už zahájil. Plánuje, že ho završí počátkem března. "Obecně mohu uvést, že již samotné držení aktivního živnostenského oprávnění, případně též registrace osoby jako plátce DPH, v případě soudce považuji za chování a jednání ohrožující či narušující důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví," řekl předseda soudu.
V šetření chce Veselého nadřízený najít odpověď na otázku, zda je důvod k podání kárné žaloby. Pokud se pro ni rozhodne, projednal by ji Nejvyšší správní soud. Obecně kárné řízení může skončit písemnou výtkou, srážkou z platu či v extrémním případě zbavení funkce. Pochopitelně není vyloučené, že Kajzr na základě šetření kárnou žalobu nepodá.
Veškeré své finanční a majetkové poměry musí každoročně soudci rozkrýt v přiznání, která shromažďuje Nejvyšší soud. Na rozdíl třeba od poslanců nejsou přiznání soudců veřejná. Soudce Veselý ve vyjádření pro Aktuálně.cz ujistil, že do listiny vše požadované uvedl. Paradoxní je, že přímí nadřízení soudců, předsedové daných instancí, do dokumentu nemají přístup. Nejvyšší soud sice kontroluje správnost takových přiznání, jde ale o dohled formální.
Evidenční role Nejvyššího soudu
"Nejvyšší soud nemá kompetence k tomu, aby 'vyšetřoval' či jakkoli blíže objasňoval, jak k majetku přišli. Role Nejvyššího soudu je tak spíše, zjednodušeně řečeno, evidenčního charakteru," řekl Aktuálně.cz Václav Vlček z oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu.
"V konkrétních případech je nutné posuzovat, zda se jedná o správu vlastního majetku, či se už jedná o činnost podnikatelského charakteru," přidal v obecné rovině svůj názor Vlček s tím, že konkrétní případ nemůže Nejvyšší soud komentovat.
Soudce se ve spolku neangažuje
Deník Aktuálně.cz v prostředí mělnické justice získal informaci, že soudce Jan Veselý se angažoval v kokořínském okrašlovacím spolku Pšovka. Ve svém předchozím textu proto odkázal na článek z března 2017 internetového serveru, který v souvislosti s letoviskem Harasov soudce uváděl (aniž by zmínil, že je soudcem) jako místopředsedu spolku.
Proti spojení soudce Veselého se spolkem se ohradil jeho předseda Josef Paclt. Zdůraznil, že soudce místopředsedou spolku není a že s jeho aktivitami v Harasově nemá spolek nic společného.
"Náš spolek má jako cíl své činnosti zejména dobrovolné akce zaměřené na záchranu a revitalizaci drobných sakrálních a přírodních památek, které (kromě těch opravených) jsou většinou v regionu CHKO Kokořínsko ve velmi špatném stavu. Některé památky byly postiženy devastací v souvislosti s poválečným odsunem a též léty totality, za níž byly mýceny stopy duchovního, kulturního a přírodního dědictví předchozích generací. (…) Naše činnost nemá žádnou spojitost s kontroverzním tématem v článku," napsal Aktuálně.cz předseda spolku Paclt. Spolek má nicméně k rodině Veselých blízko, jeho místopředsedou je bratr soudce Veselého Kamil.
Rozporuplnost příběhu soudce Veselého dokresluje skutečnost, že na koupi zmíněných nemovitostí se dohodl s byznysmenem Lubošem Paškem, který byl členem představenstva Harasov Parku. Jde o blízkého přítele lobbisty Romana Janouška. Letos v lednu je oba policie navrhla obžalovat kvůli údajnému praní špinavých peněz a podvodu v kauze polikliniky Chambon, v níž působili.
"Pana Paška jsem poznal výhradně v souvislosti s koupí nemovitostí na Harasově," řekl Aktuálně.cz soudce Veselý. Stručný byl i podnikatel Pašek. Romana Janouška například odvážel z policejní služebny, když lobbista v opilosti srazil ženu. Dostal za to pravomocný čtyřapůlletý trest vězení. "Prostě se známe, prodali jsme mu to a to je celé. Víc vám k tomu neřeknu," sdělil Aktuálně.cz Pašek k transakci se soudcem Veselým.
Chtěl řídit krajský soud v Ústí, ale prezident to zarazil
- Jan Veselý začal jako justiční čekatel v roce 1997. Soudcem se stal v roce 2000, od první chvíle působil na Okresním soudu v Mělníku. V roce 2008 se stal jeho předsedou. Na jaře 2014 kandidoval na šéfa Krajského soudu v Ústí nad Labem, konkurz vyhrál. Řízení ale vyvolalo rozpaky, protože ve výběrové komisi nebyl nikdo spjatý s ústeckou justicí. Kritici poukazovali i na to, že Veselý o krajském soudu nic neví.
- Veselý se nakonec šéfem ústeckého krajského soudu nestal, prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat. Poukázal na prověrku ze strany nadřízeného soudu, podle kterého mělnický soud pod vedením Veselého byl v několika sledovaných kategoriích nejhorší v regionu. Rok 2014 byl navíc také posledním, kdy Veselý řídil mělnický okresní soud. Jeho nástupcem se stal Oldřich Kajzr.
