"Komár tygrovaný nikam neproniká, ale je dovážen," říká odborník na komáry Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice v Brně. Právě na jižní Moravě se tento hmyz šíří nejčastěji. Původně pochází z jihovýchodní Asie. Jeho cesta do Evropy ale vedla přes více kontinentů. "Z Asie se dostal do Ameriky, odtud do Itálie. A kvůli turistům a přepravě zboží se rozvezl po Evropě. Může se tak objevit prakticky kdekoliv," uvádí.
Na jižní Moravě se objevuje proto, že tudy vedou cesty turistů z Itálie a Balkánu. "Někdo je na Palmové riviéře v Itálii, kde je komárů hodně, pak sedne do auta a nevšimne si, že mu tam vletěli. Dojede do Mikulova, zastaví, otevře auto a komár je u nás," popisuje Šebesta cestu "černého pasažéra".
V Evropě žije také ve Francii a Španělsku, objevil se i v dalších zemích. Například do Francie se dostal loděmi. "Převáží se staré ojeté pneumatiky z kontinentu na kontinent, vletí tam komár, do pneumatiky naprší, komár tam naklade vajíčka a než loď dojede do přístavu, tak se tam pomnoží," vysvětluje. Před dvanácti lety se poprvé objevil v Česku a na Slovensku. Letos v únoru vědci potvrdili, že se usídlil u Bratislavy a podařilo se mu přezimovat.
Od českých druhů komárů ho lze dobře rozeznat. Má výraznou kresbu na nohách a bílý pruh na hřbetě. Právě proto se mu říká tygrovaný. "Je to převážně denní komár. Je velice agresivní a napadá člověka. Je schopen přenášet řadu nemocí," dodává odborník. Jde například o žlutou zimnici, horečku dengue či virus zika a další desítky virů. Vědci jej považují za významného přenašeče nemocí, který je schopný způsobit epidemie. Komár tygrovaný pije krev většině teplokrevných živočichů, včetně člověka.
Komára je potřeba sledovat
Ke vzniku epidemie je ale potřeba víc věcí než jen hmyzí přenašeč. Musí se sejít zdroj nákazy, komár a vnímavý jedinec. "Třeba do severní Itálie byl komár dovlečen v roce 1990 a rozmnožil se tam. Někdy v roce 2007 tam přijel nemocný člověk z Indie, který byl nakažený chikungunyí (virové onemocnění - pozn. red.). Najednou se to sešlo a začala epidemie," popisuje.
V Česku je dosud komárů tygrovaných málo a vyskytují se na omezeném prostoru, takže podle odborníka zatím není šíření nemocí pravděpodobné. "Ale pokud by se rozmnožil a pokud by sem došel člověk nakažený vhodnou nemocí, tak epidemii nemůžeme vyloučit. Proto je potřeba sledovat, kde komár je," uvádí Šebesta. Stejně tak pokud by epidemie propukla například v Itálii, mohou ji komáři dostat do Česka.
Na jihu Moravy se komár tygrovaný poprvé objevil v roce 2012, později se vyskytl i v Čechách. Zatím není jisté, zda má v Česku stálou populaci. "Je to subtropický komár. Původní populace, která žila v jihovýchodní Asii, není schopná přečkat naši zimu. Ale strašně rychle se přizpůsobuje. V Itálii už jeho vajíčka jsou schopna vydržet i mráz asi do minus deseti stupňů, možná i víc," vysvětluje. Kvůli teplým zimám posledních let podle něj vědci nemohou vyloučit, že v Česku přezimuje.
"Když objevíme komára v Mikulově, tak nevíme, jestli ho dovezl turista z Itálie, nebo se tam už vylíhl," říká k tomu, že na jižní Moravě už komára pozorují každoročně. Dodává ale, že existují náznaky, že se k přezimování hmyz chystá. Například samičky se vylíhly pozdě na podzim, což naznačuje, že vajíčka byla nachystaná na zimu.
Komár byl původně zvyklý vajíčka klást do dutin stromů, kam napršela voda. "Pak ale zjistil, že se okolo lidských obydlí válí hodně bordelu, který dutiny připomíná. Tak se naučil rozmnožovat v nich a tím se přimkl k člověku," říká odborník.
Jak ale připomíná, nejde o nejhorší druh komára. Mnohem více epidemií má na svědomí například komár egyptský, který přenáší stejné nemoci. "Má na svědomí spoustu epidemií a docela zásadním způsobem tak ovlivnil historii lidstva. Způsoboval velká vymírání," říká.
Komár egyptský stojí také například za šířením viru zika během olympijských her v Brazílii v roce 2016. "Před řadou let tam z Afriky dovlekli nebezpečného komára egyptského, a pak už stačilo zavléct virus zika. Sešlo se to dohromady a nemoc se začala šířit," popisuje hygienik. Virem zika se tehdy nakazilo 1,5 milionu lidí. Tento druh se ale v Evropě prakticky nevyskytuje. Ještě na počátku 20. století žil v okolí Středozemního moře, pak ale z neznámých důvodů zmizel. V současnosti je nejblíže například v Gruzii a jižním Rusku a Asii.
