Nejvyšší soud totiž zamítl jeho dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Ten odmítl nárok Kinského na více jak šest tisíc metrů čtverečních pozemků na Chrudimsku a Nejvyšší soud toto rozhodnutí potvrdil.
Soudci Nejvyššího soudu navíc znovu odmítli požadavek Kinského, aby se obrátili na Soudní dvůr evropských společenství v Lucemburku kvůli výkladu smlouvy o Evropské unii.
Zaujatá justice?
Kinský totiž chtěl, aby kvůli zaujatosti českých soudců jeho restituční kauzu projednávaly soudy v jiné členské zemi Unie.
Podle soudců Nejvyššího soudu taková možnost nevyplývá ze žádných mezinárodních smluv. Soudci případ rozhodli už na jaře, ale teprve nyní svoje rozhodnutí zveřejnili.
"Ze žádného z uvedených ustanovení práva Evropských společenství neplyne možnost přenesení pravomoci a příslušnosti českého soudu na soud jiného státu," uvedl soud.
Kinský podal u soudů po celé zemi na 157 určovacích žalob, domáhá se majetku v hodnotě asi čtyřicet miliard korun.
Rodový majetek zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, důvodem byla kolaborace rodiny s nacisty.
Kinský ale tvrdí, že majetek byl po válce zabaven neoprávněně. Majetek totiž v době, kdy stát rozhodl o konfiskaci, nevlastnil Kinského otec, který zemřel v roce 1938, ale právě nezletilý František Oldřich. Ten měl v době konfiskace devět let.
Nejprve uspěl
Právě spor o pozemky na Chrudimsku patřil mezi málo těch, ve kterých Kinský v prvním kole uspěl.
Okresní soud v Chrudimi mu vlastnictví pozemků přiznal a uvedl, že dokumenty umožňují zabavení pozemků jsou nicotné a tedy nemají žádnou právní platnost.
Krajský soud v Hradci Králové ale toto rozhodnutí zrušil a uvedl, že Kinský na pozemky nárok nemá.
Nejvyšší soud už dříve zamítl i další dovolání Kinského, mimo jiné šlo o případ, kdy pravomocně prohrál spor o parcely na Kladensku se zlonickou firmou Kahos.
Nejvyšší soud už také zamítl dovolání Kinského v případě paláce Kinských na pražském Staroměstském náměstí.
Kinský navíc nemá šanci získat zpět majetek za pomoci určovacích žalob. Ústavní soud, kam Kinský poslal několik desítek stížností, totiž loni na podzim rozhodl, že majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 nejde vymáhat prostřednictvím těchto žalob.
Spor je v zahraničí
Jediná cesta k majetku je pouze na základě restitučních zákonů. Nároky podle restitučních zákonů ale už z větší části časově ukončila takzvaná restituční tečka.
Kinský se už proto obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. V tuzemsku podal také žalobu o náhradu škody.
Žalobu podal na dvě soudkyně, které rozhodovaly část jeho případů - na soudkyni chrudimského soudu Janu Profousovou a soudkyni orlickoústeckého soudu Dagmar Kalouskovou.
Již loni v listopadu Kinského právník avizoval, že podá také žalobu na český stát. V žalobě bude po státu chtít za způsobenou škodu, ušlý zisk a soudní výlohy až 100 miliard korun
