Za náhradu škody, ušlý zisk a výdaje spojené se soudními spory bude chtít přibližně sto miliard korun.

"Podáme jednu žalobu zřejmě u pražského soudu, dále se obrátíme na evropské instituce a mezinárodní soudy," řekl Kinského obhájce Jaroslav Čapek.

Kinský tak reaguje na nedávný výrok Ústavního soudu, podle nějž nelze majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 vymáhat prostřednictvím určovacích žalob, ale pouze na základě restitučních zákonů. Určovacími žalobami, kterými lidé nežalují nikoho konkrétního a chtějí po soudu, aby potvrdil, že majetek je jejich, už se soudy nebudou zabývat. Nároky podle restitučních zákonů pak již z větší části časově ukončila takzvaná "restituční tečka".

Kinský se majetku, který byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů, domáhal právě určovacími žalobami. "Pan Kinský stanovisko Ústavního soudu odmítá jako akt justiční zvůle, zaměřený na znemožnění dalších jeho úspěchů v určovacích žalobách," uvedl Čapek. 

U různých soudů podal Kinský 157 žalob, domáhal se majetku v hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce, protože údajně kolaborovali s nacisty. Čapek ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich Kinský.