Každý pátý učitel v průzkumu uvedl, že zvažuje opustit svoji práci v příštích dvou letech. Takřka každý osmý neví, zda chce ve školství zůstat. Už teď přitom podle odhadů zhruba šest tisíc pedagogů chybí. Zkušení stárnou a mladé se nedaří v oboru udržet. Společnost GTS Alive, která vydává studentské průkazy ISIC i učitelské ITIC, provedla průzkum mezi třemi stovkami učitelů základních a středních škol.
Spolu s pokračováním reforem nastartovaných už ministrem předchozí vlády Robertem Plagou (za ANO) to bude úkol pro nového šéfa resortu. Poslanec STAN a ústavní právník Vladimír Balaš se úřadu ujme poté, co rezignaci oznámil jeho spolustraník Petr Gazdík kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, jedním z obviněných v kauze pražského dopravního podniku.
Učitelům často nevyhovuje pracovní prostředí na škole. "Klíčové je proto dobré vedení, podporující kolegové a pozitivní kultura školy," říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Upozorňuje na nový kurz Lídr školy pro ředitele připravený ministerstvem, Národním pedagogickým institutem a organizací Učitel naživo. Ředitele by měl připravit na to, jak na školách vytvořit takovou atmosféru a pracovní podmínky, aby učitelé neodcházeli.
Část pedagogů své povolání opouští podle Lednové i proto, že neprošla dostatečnou přípravou na praxi. Ministerstvo proto plánuje ukotvit do zákona o pedagogických pracovnících pozici mentorů. Mělo by jít o stávající učitele, kteří by podporovali začínající kolegy nebo studenty na praxi. "Návrh směřuje ke zvýšení odbornosti absolventů a ke snížení rizika jejich odchodu z profese," popisuje Lednová.
Bude nutné se zaměřit také na syndrom vyhoření učitelů. "Je potřeba dělat supervize, běžné třeba v sociálních službách, neboť učitelské povolání je tímto syndromem určitě dlouhodobě ohrožené," říká programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Na učitele toho v poslední době padlo hodně. Nejdříve pandemie covidu s nutností učit na dálku, pak příchod ukrajinských dětí, které je potřeba začlenit do českých škol. "Do toho jedna reforma vzdělávání za druhou, stárnoucí sborovny a nedostatek nových učitelů, které by se dařilo udržet v oboru," vyjmenovává Hřebecký.
Nečekané komplikace se podle něj dlouhodobě sčítají a projevují teprve s odstupem. "Slýchám od ředitelů, že jim odcházejí učitelky v důchodovém věku, které přemlouvali, aby ještě zůstaly. Jenže ty už po dvou náročných letech nemají síly," podotýká Hřebecký. Dodává ale, že výsledky průzkumu mohou být ovlivněné tím, že proběhl v červnu, tedy před vysvědčením, kdy učitelé často "melou z posledního".
Učitelé: Veřejnost si myslí, že nic neděláme
Během pandemie měli rodiče leckdy poprvé možnost zjistit, jak výuka jejich dětí vypadá a co všechno obnáší práce učitelů. "Uvědomili si, že to není jednoduché. Když se účastnili online výuky, viděli ve třídě plno dětí a každé jiné. Začali to chápat a mám pocit, že se to trošku zlepšilo," uvedla počátkem června v rozhovoru pro Aktuálně.cz učitelka Magdalena Málková, vítězka národního kola soutěže Global Teacher Prize.
Její názor ale řada učitelů nesdílí. Většině připadá, že si lidé jejich práce neváží. Opačný názor má jen každý desátý učitel. Podle průzkumu se dokonce někdy stydí říct, že učí. Přijde jim, že je lidé vnímají jako ty, kteří nic nedělají, chodí brzy domů a často mají prázdniny.
"Je to jejich dojem, nepotvrzený daty. Na druhou stranu je ale pravda, že učitelé neumí úplně prodávat svoji profesionalitu. Nejsou připraveni na to, aby uměli jednat empaticky a asertivně zároveň. Například debata s rodiči nedopadne vždy dobře a učitelská prestiž může utrpět," upozorňuje Hřebecký.
Právě na chování některých rodičů učitelé upozorňují. Chyby podle nich hledají spíše než u svých potomků na straně školy. "Část z nich jejich děti dostatečně nezajímají, jiní jsou naopak přemotivovaní," uvádí ředitel GTS Alive Radek Schich.
Části učitelů vadí také přístup kolegů, kteří se brání inovacím a zůstávají u starých metod výuky. Mnozí také poukazují na velké papírování. "Cítí se spíše jako úředníci a některé vyplňované dokumenty jim připadají zbytečné," upozorňuje Schich.
V průzkumu to učitelé přímo popisují. "Vadí mi obrovský nárůst úřednických činností, problémoví žáci a nespolupracující rodiče. Dále mi vadí, když mám ve třídě dítě se sníženými výstupy, v osmé třídě probírá třeba šestou třídu, učím ho podle jiných osnov a je to na úkor ostatních dětí. Neumím se rozdvojit," píše jedna z učitelek. Další zmiňují neochotu rodičů spolupracovat se školou, malou flexibilitu kolegů či chybějící peníze na vybavení.
Na práci se jim naopak líbí, že dělají s dětmi či mladými lidmi, kterým mohou předávat zkušenosti, i to, že jsou výsledky jejich práce rychle vidět. "Dělají jim radost úspěchy jejich žáků. Mladí lidé je nabíjejí, sami se od nich také učí. Jejich práce je různorodá, pestrá a kreativní," popisuje Schich. Některým učitelům se také líbí prázdniny. Na rozdíl od jiných profesí mají dopředu pevně dané volno.
Mzdy už nejsou hlavní problém
Průzkum dále naznačil, že hlavní problém nevidí učitelé ve výši své mzdy. Spokojena nebo spíše spokojena je s ní polovina dotázaných učitelů. Opačný názor uvedla třetina učitelů. Vyšší mzdu by uvítali například v Praze, kde jsou vyšší životní náklady.
Naposledy si učitelé přilepšili letos v lednu, kdy se jim zvedl základ mzdy o dvě procenta. Podle dat ministerstva školství byla loni průměrná hrubá mzda učitelů 47 833 korun, letos by se měla vyšplhat na 48 790 korun.
"Navyšování učitelských platů v posledních letech může být výrazný motivační prvek. Dopad zatím nemáme vyhodnocený, očekáváme však, že bude významný," uvádí mluvčí ministerstva Lednová.
Končící ministr školství Petr Gazdík ze STAN nedávno v České televizi řekl, že od září chce ve svém resortu zvednout platy nepedagogickým pracovníkům, na což od vlády požaduje 1,75 miliardy korun. Platy učitelů by se měly zvedat v příštím roce.
