Na dvoře kasáren stojí úplně nové dětské hřiště, kterému vévodí velká prolézačka. Jde o jedno z nejnovějších vylepšení kulturního a společenského centra, které bylo ještě před několika lety opuštěným a chátrajícím prostorem. Kromě kavárny, baru či volejbalového hřiště v poslední době přibylo i kino nebo sauna.
Na hřišti si ale dosud žádné dítě nehrálo. Kasárna Karlín musela před měsícem ze dne na den zavřít. A od té doby je zde prázdno. "Místo lidí se tady usídlili holubi. Vycítili příležitost a je jich tady čím dál víc. Taky jsme tady měli v prvních dnech po zavření v popelnicích potkany, ty se nám ale snad povedlo vyřešit. Už nemají po čem jít," říká na dvoře areálu Magdalena Sládková.
Spolu s Matějem Velkem tvoří dvojici hlavních provozovatelů podniku. Na dalších vylepšeních Kasáren už nepracují, nyní mají úplně jiné starosti. Činnost centra v červnu zakázal stavební úřad Prahy 8. Zjistil, že budovy nemají kolaudaci, provedené přestavby neměly povolení a provoz odporuje i územnímu plánu, podle kterého jde stále o plochu určenou pro armádu a bezpečnost.
Provozovatelé Kasáren podle svých slov dělali vše pro to, aby potřebná povolení získali. Tvrdí, že podnik splňoval všechny bezpečnostní a hygienické předpisy, chybělo jen potřebné razítko. O něj si zažádali těsně před tím, než stavební úřad rozhodl o uzavření areálu.
Dříve to podle nich nebylo možné kvůli majetkovým sporům. Kasárna v posledních letech postupně vlastnila ministerstva obrany, spravedlnosti a financí. Až letos v lednu budovu získala Praha. Její radní opakovaně vyjádřili fungování centra podporu.
Jak uvedl šéf Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč v pořadu Aktuálně.cz Spotlight, provozovatelé narazili na ukázkový přiklad současného systému, ve kterém je pro město složité rozhodovat o svém majetku a je svázáno zastaralým územním plánem.
O možném znovuotevření jednali provozovatelé s úřady i městem, podle Sládkové se ale výklad pravidel různí. "Někteří odborníci říkají, že bychom tady mohli být nadále i na základě stávajícího územního plánu. Ale úředníci, kteří o tom rozhodují, si to nemyslí. A v tuto chvíli je důležitý názor úředníka. Zatím se nám nepodařilo nic pohnout směrem, aby se alespoň něco změnilo," říká.
"Dohání nás statisícové částky"
Rozhodnutí přišlo na začátku letní sezony, která je pro podniky tohoto typu zásadní. Velká část programu se odehrává venku, součástí je kromě sportovišť či letního kina i velká pivní zahrádka pro stovky lidí.
A to se podepsalo na zhruba stočlenném týmu. "Propustili jsme 90 procent lidí. Někteří u nás byli na hlavní pracovní poměr. Barmany jsme propustili úplně všechny, pak část produkčních. Naštěstí se nám ozývají kulturní a gastro provozy s nabídkami práce," říká Sládková.
Ani měsíc po uzavření nevědí, kdy a zda vůbec budou moci otevřít. "Věříme, že nebudeme muset čekat rok na změnu územního plánu. Jestli to tak ale bude, tak je dost možné, že už vůbec neotevřeme," dodává.
Výdělek tak centru chybí, mnoho výdajů ale zůstalo. Spolek Pražské centrum sice už nemusí platit nájem, dále mu ale přichází účty za elektřinu, musí se starat o údržbu objektu, platit ostrahu nebo mzdy zbylých zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Centrum své příznivce požádalo o pomoc, ve sbírce se dosud vybralo 163 tisíc korun. "Vážíme si každé koruny. Je neuvěřitelné, že to pro nás lidi dělají. V nějaké míře to pomůže, ale ty částky, které nás dohání, jsou statisícové," říká Sládková.
Provozovatelé se tak v mezičase snaží najít nové místo, kde by mohlo alespoň dočasně fungovat podobné centrum. Jde ale o zdlouhavý proces - vyjednání zahájení provozu v Kasárnách trvalo rok.
Nabídka přišla například ze zámku Veleslavín v Praze 6. "To je krásné místo a možná tam budeme dělat nějaké akce. Ale nevidíme to tak, že by se nám tam podařilo vytvořit něco, co bude fungovat na denní bázi," říká Sládková.
Zatím se tedy rýsují spíše jednorázové akce, třeba 9. července pořádají pro své příznivce setkání v podniku Burza 4 v Holešovické tržnici. Na 29. července chystají koncert v Čítárně Unijazz na Žižkově.
Do té doby musí ztráty hradit z vlastních kapes. "Nabízela mi pomoc rodina, ale nikdo z nich není milionář. Máme s Matějem Velkem každý něco našetřené, ale to jsou taky spíše desetitisíce," podotýká provozovatelka.
"Policie tu byla jen šestkrát ročně"
Úředníci se začali provozem Kasáren Karlín zabývat po stížnosti skupiny obyvatel okolních domů, kteří upozorňovali na hluk. Zastupuje je Miloš Závora, který před několika lety bojoval proti akcím v Ledárnách Braník. Místním vadily koncerty i provoz letního kina, které končilo po desáté hodině, nebo pivní zahrádka otevřená do půlnoci.
"Byl jsem v jednom bytů, když se konal festival. Jsou tam znatelně cítit vibrace. Před okny bytu se naměřilo 77 decibelů. To je k nežití," uvedl Závora v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodal, že noční hluk má vliv na zdravotní stav lidí.
Provozovatelé Kasáren se hájí tím, že se se Závorou snažili o problému jednat, ale odmítl se s nimi sejít. Podle stěžovatele však provozovatelům jasně řekl, co lidé požadují, tedy konec hluku.
"Tlak od pana Závory je neustálý. Nestačí mu, že jsme zavřeli, ale pořád někde vykládá nějaké lži. Například že sem neustále jezdila policie. To není pravda, od roku 2017 do letošního roku to vychází v průměru na šest výjezdů ročně," tvrdí Sládková.
Minimálně v příštích měsících se ale obyvatelé hluku zřejmě bát nemusí, otevření Kasáren ještě letos není pravděpodobné. Je také možné, že Pražské centrum už nebude moci Kasárny finančně udržet a provoz převezme někdo jiný.
"Přenechat sedm let práce někomu jinému je to nejsmutnější, co by se nám mohlo stát. Pokud by to nebyl někdo, kdo by měl hodnoty podobné jako my. Ale bojíme se, že by to byl někdo, kdo by mu dal trochu jiný nádech. Spíš tedy horší," dodává provozovatelka.
Chybí kolaudace i změna územního plánu
Společenské a kulturní centrum Kasárna Karlín vzniklo nedaleko pražské Florence v prostorách budovy z 19. století, které dříve využívala armáda. Od roku 1958 je objekt památkově chráněný, v posledních letech chátral. Stát se jej několikrát snažil neúspěšně prodat. V roce 2016 přešel prostor pod ministerstvo spravedlnosti, které jej chtělo přetvořit na justiční palác.
Z plánů ale sešlo a v roce 2017 se v budově usídlil spolek Pražské centrum, který zde postupně zprovoznil kavárnu, bar, letní kino, dětské hřiště, prostor pro plážový volejbal i saunu. Aktivitu spolku podporoval i pražský magistrát, do jehož vlastnictví prostor od roku 2024 přešel.
Kasárna ale musela počátkem června zavřít. Rozhodl o tom stavební úřad Prahy 8, protože prostory nejsou pro daný účel zkolaudované. "Stavební úřad v loňském roce provedl kontrolu prostor a následně opakovaně vyzval provozovatele, aby odstranil závady, které opakovaná šetření zjistila. Vnitřní prostory, kde centrum sídlí, nejsou stavebně uzpůsobeny takovému provozu, není ani zkolaudován," uvedl mluvčí Prahy 8 Martin Šalek.
Provozu odporuje i územní plán. Podle něj je místo stále určené jako plocha pro armádu a bezpečnost. "Věřím, že na přelomu letošního a příštího roku zastupitelstvo změnu vydá. Co se týče kolaudace staveb, to je hlavně na zodpovědnosti současného uživatele, který stavby v uplynulých letech zrealizoval a dle mých informací na stavební úřad již donesl žádost o dodatečné stavební povolení. Doufám, že bude úspěšný," řekl pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti).
Video: Nestíháme stavět byty a školy. V Česku obvykle čekáme na průšvih a pak se řeší, říká Boháč (24. 6. 2024)
