Gymnázium v Sokolově patří k chloubám, podobná škola v okolí není. I proto ho místní politici a odborníci označují za jeden ze základních kamenů úspěšné budoucnosti města. "Je to dobrá škola," hodnotí student Honza, který z ní se spolužáky právě vychází ven. Na otázku, jestli plánují svůj život spojit se Sokolovem, však všichni svorně odpovídají, že ne. Tvrdí sice, že se jim zde nežije špatně, perspektivu v něm ale nevidí.
"Nejsou tady pro mladé lidi žádné velké možnosti. Kdybych vystudoval vysokou školu, tak bych tady myslím nenašel uplatnění. A kdyby přece jen ano, nebude práce ohodnocená tak jako třeba v Praze či Plzni. Navíc tady v regionu chybí vysoké školy, což je další důvod odchodu mladých," vysvětluje Honza. O několik hodin později se na debatě ministra Rakušana s odpůrci jako první postavil a kritizoval jejich neurvalé chování. Od nich si za to vysloužil nadávky, na sociálních sítích ale sklízel uznání.
Podobně jako on mluví o své budoucnosti i jeho spolužáci. "Popravdě, žít bych tady nechtěl. Přijde mi, že tento region je izolovaný. Chtěl bych se věnovat archeologii nebo architektuře. Tady budoucnost nevidím," říká Václav, ke kterému se přidávají další. "Nejlepší by bylo jít do zahraničí. Ale jako reálnou vidím Prahu," přidává se Adéla i její kamarádka Nikola.
Právě odliv mladých patří k zásadním problémům Sokolovska. Zabránit tomu má například připravované otevření první veřejné vysoké školy ve dvacet kilometrů vzdálených Karlových Varech. Horší je to s pracovními vyhlídkami, na jedno místo tu podle úřadu práce připadají tři uchazeči a mzdy patří k nejnižším v Česku. Část lidí proto jezdí pracovat do Německa, kde si vydělají podstatně více.
"Spousta lidí z mého okolí dělá v Německu, tam je těch příležitostí mnoho," potvrzuje Michal Sás, který vede s rodiči populární sokolovský minipivovar Permon. Říká, že pracovní příležitosti jsou i na české straně hranic, určitá skupina lidí ale podle něj nikdy pracovat nebude. "Kdo chce sehnat práci, tak ji tady určitě najde. A to během několika dnů," míní.
Pochvaluje si, že podmínky k životu se ve městě za poslední roky výrazně zlepšily, a je tu spokojený. "Snažím se být pozitivní. Mám skvělou práci, dvě zdravé děti a hodnou manželku, tak abych ještě nebyl pozitivní," usmívá se.
Přesto přiznává, že například zdražování tu pociťují lidé silněji než v bohatších regionech. "Stačí jen malé zdražení o několik korun a lidé hned více přemýšlejí, jestli si pivo koupí," svěřuje se. Jeho pivovaru podle něj pomáhá, že dodává zboží do Prahy i do zahraničí, například do Německa a Švédska.
Zvyšování cen trápí také paní Beátu a Jarmilu, dvě velké kamarádky, které mají na sokolovském náměstí podnik s příznačným názvem Švadlenky. "Musely jsme poprvé od covidu zdražit. Jinak to prostě nešlo. Někteří zákazníci se diví, ale kdyby viděli, jak moc nám vzrostly náklady. Od nití až po energie," popisuje Beáta. I když o zákazníky nemají nouzi, pomáhají ještě místní charitě a upozorňují, že ve městě žije spousta aktivních lidí.
Zrovna k nim přišel pan Jaroslav, který potřebuje větší opravu v ceně necelých pěti set korun. "To už se nevyplatí," namítají švadlenky. Muž ale dává najevo, že cena pro něj není zásadní problém. Jako truhlář pracuje kousek od Sokolova v německé firmě, která mu podle jeho slov slušně platí. "Dostávám 33 tisíc čistého, což je na místní poměry hodně," prozrazuje. Průměrná čistá mzda v kraji nedosahuje ani 30 tisíc korun, je nejnižší v celém Česku.
Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN), který besedu Rakušana navštívil, je přesvědčený, že region je na tom daleko lépe, než si lidé myslí. "Netřeme tady bídu s nouzí. Razantně se zvyšují možnosti práce a vzdělávání, máme tady největší koncentraci památek UNESCO, rozvíjí se lázeňství, máme pěknou přírodu. Jsme krajem obrovských možností a potenciálu, jen to místní ještě dostatečně neobjevili," míní Kulhánek.
To starosta města Petr Kubis (ANO) na besedě nebyl a podle svých slov byl přístupem Rakušana zklamaný. "Doufal jsem, že pan ministr se setká i se zástupci vedení města, aby se osobně seznámil s problémy, které nás trápí, nebo se zeptal, s čím by nám vláda mohla pomoci. To bych vnímal jako skutečný projev zájmu o naše město a naše občany," stěžoval si. Sokolov si podle něj stále nese stigma z minulosti, kdy průmyslová činnost měla negativní vliv na životní prostředí. "Mnoho lidí si tak stále myslí, že Sokolov je špinavé průmyslové město. Nicméně ty časy jsou již za námi. Sokolov se může pochlubit jedním z nejčistších ovzduší v České republice," říká.
Sokolov
- Město ležící 20 kilometrů západně od Karlových Varů bylo významné především kvůli těžbě hnědého uhlí. Rozsáhlé povrchové doly a elektrárny výrazně poničily krajinu a pohltily mnoho obcí. Do druhé světové války zde žili převážně Němci, po odsunu oblast dosídlili noví obyvatelé.
- Podle žebříčku Index kvality života je Sokolov na 195. místě z 206. Ve městě nyní žije 22 tisíc lidí, o tři tisíce méně než počátkem 90. let. Odcházejí především mladší a vzdělanější lidé. Nezaměstnanost v okrese patří s 5,3 procenta k nejvyšším, naopak průměrná mzda v kraji 37 164 korun je nejnižší v celém Česku.
- Výrazné jsou sociální problémy, na Sokolovsku se nachází 21 vyloučených lokalit, nejvíce v Česku. V exekuci je 12 procent obyvatel města. Vzdělanostní úroveň patří k nejhorším v zemi, pouze základní školu má 18 procent lidí, vysokou školu absolvovalo jen šest procent obyvatel.
- V posledních sněmovních volbách v Sokolově vyhrálo ANO s 34 procenty, následovala koalice Spolu (18 procent) a SPD (14 procent). V prezidentských volbách tam zvítězil Andrej Babiš s 54 procenty.
"Žije se mi tady dobře"
Vít Rakušan s debatami začal minulý týden v Karviné. Atmosféra v tamní sídlištní hospodě byla ještě vyhrocenější než v Sokolově. Dav na ministra vnitra pokřikoval, nadával mu a vyzýval ho k rezignaci. Rakušan to však očekával. Pro sérii debat s provokativním názvem "bez cenzury" si záměrně vybral města, kde mají současná vláda a její strany nejmenší popularitu. Poslední sněmovní volby v Karviné vyhrálo ANO s 45 procenty, Starostové s Piráty získali osm procent.
Zatímco poslanec z Karviné za Starosty a nezávislé Petr Letocha tvrdí, že se vláda snaží o rozvoj zanedbaných regionů, místní členka Pirátů Zuzana Klusová je značně kritická. Podle ní se Karvinsku pomáhá málo a ministr Rakušan pořádáním debaty, která vyvolala velký zájem médií, město ještě poškodil.
"Měl jedinečnou šanci skutečně nasvítit problémy Karvinska a pomoci k jejich řešení. Nakonec pomohl hlavně svému marketingu, kdy byl líčen jako hrdina, co se postavil lůze. Jenže my občané Karviné nejsme lůza, jen jsme region, pro který se toho moc neudělalo a jen se využívá, když se to hodí," stěžuje si Klusová.
Podle sociálnědemokratického primátora Jana Wolfa potřebuje město pomoc vlády. "Dlouhodobě apelujeme na jednotlivé, i předešlé vlády, aby Karviné coby městu, kde přechází těžba do útlumu a zároveň městu, které dlouhá desetiletí poskytovalo České republice nerostné bohatství, pomohla znovu nastartovat ekonomický proces," uvedl a dodal, že mnozí turisté po návštěvě města změnili svůj kritický pohled na něj.
Když Aktuálně.cz oslovilo místní, vládu převážně kritizovali, ale rozvoj svého města si pochvalovali. "Žije se mi tady dobře, je to můj domov, ve kterém celý život žiji, pracuji, vychovala jsem tady děti. Pořád tady nacházím něco, kam se dá zajít. Máme nádherný zámek, kino i park, na jehož konci jsou loděnice, kde se mohou lidé bavit. Když se jde dál, tak jsou tam lázně a super místo na plavání, 'karvinské moře'," říká paní Mária, která jako jedna z mála oslovených vládu chválí.
"Nemá to jednoduché, aby dala zemi do pořádku po tom, co podědila. Každý jenom natahuje ruku a říká dej, dej, dej. Je to vidět také u některých lidí v Karviné, kam se před mnoha desítkami let navezli kvůli dolování uhlí lidé bez vztahu k místu. Teď se doly zavírají a není jednoduché přivést sem nějaký průmysl," uvádí.
Pochvalně se vyjadřují také dvě maminky z Ukrajiny, které zrovna projíždějí se svým dětmi v kočárcích kolem místního obchodního domu. Na otázku, jak se jim v Karviné žije, se začaly usmívat. "Moc dobře se nám tady žije, jsme spokojené. Lidé jsou všude dobří i špatní a tak je tomu i tady," odpovídají.
Dodávají, že je přilákaly hlavně nižší nájmy bytů. "Není tady tak drahé bydlení jako v Ostravě. Byly jsme také v Bruntále a Havířově, ale Karviná je přece jen lepší než Havířov. Za dva roky, co tady žijeme, je město hezčí, než kdy jsme přišly. Udělali tady například bazén a park, líbí se nám," povídají cizinky, z nichž jedna si chodí ještě vydělávat jako servírka do restaurace v Ostravě. "Platí tam lépe než v Karviné," prozrazuje.
Stejně jako v Sokolově ale žije také v Karviné komunita lidí, kteří nepracují a žijí ze sociálních dávek. Často v odloučených lokalitách, kam místní běžně nechodí. Patří mezi ně i mladý pár, který nasbíral z popelnic celou krabici věcí, včetně nových bot, na kterých byla ještě cedulka s cenou. "Jsou úplně nové, našli jsme je tady," ukazují na kontejner, do kterého lidé vhazují textil určený pro charitu.
Tady v Karviné se toho ale k charitě moc nedostane. "Vybírání popelnic a kontejnerů je u nás ve městě úplně normální, vidím to každý den," podotýká Michal Šoltys, když mířil na besedu s ministrem Rakušanem. "Potřebujeme nasbírané věci, máme šest dětí, některé jsou v ústavu," hájí se pár. Muž tvrdí, že ve městě nemůže sehnat dobrou práci. "Pracoval jsem jako zedník, ale majitel vzal raději zahraniční dělníky, kteří jsou ochotni dělat za podstatně méně peněz," tvrdí.
Podle Šoltyse je pro Karvinou klíčové vybudování cenově dostupného bydlení a také postavení vysokorychlostní železnice, díky které by se bylo možné dostat v krátkém čase z Ostravy do polských Katovic či do Brna. "A samozřejmě, je nesmírně důležité mnohem více podporovat školství, abychom byli mozkovnou a ne montovnou," avizuje Šoltys. Vzápětí ale přiznává, že půjde o běh na dlouhou trať, protože osm procent dětí nedokončí ani základní školu a pětina u tohoto vzdělání skončí.
Karviná
- Město ležící 20 kilometrů východně od Ostravy je posledním místem těžby černého uhlí v Česku (skončit má v roce 2026). V současné podobě vznikla Karviná až v roce 1949 přemístěním obyvatel ze zaniklého města. Kromě těžby uhlí je významné lázeňství. Ve městě žije početná slovenská a polská menšina. Přes 90 procent obyvatel bydlí v panelových domech.
- Podle žebříčku Index kvality života je Karviná na posledním, 206. místě. Ve městě nyní žije 50 tisíc obyvatel, o 18 tisíc méně než než počátkem 90. let. Nezaměstnanost v okrese dosahuje 8,2 procenta a je nejvyšší v Česku, i kvůli útlumu těžby uhlí. V exekuci je 12 procent obyvatel města. Pětina lidí má pouze základní vzdělání, pouze šest procent tvoří vysokoškoláci.
- V posledních sněmovních volbách v Karviné vyhrálo ANO s 45 procenty, následovaly SPD (15 procent) a koalice Spolu (11 procent). V prezidentských volbách tam zvítězil Andrej Babiš se 70 procenty.
