Proč máte pocit, že zrovna vy můžete zemi jako prezident něco dát? Není to spíše pro vás výzva něco dokázat?
Není, fakt ne. Mít funkci pro mě není naplňující. Naštěstí prezidentská role je dobrá v tom, že nemá exekutivní moc. Jinak bych do toho určitě nešel. Jdu do toho proto, abych mohl být slyšet, aby mohlo být efektivní to, co říkám. Už mnoho let prostřednictvím svých nadací pomáhám například reformě vzdělávání a pozice prezidenta je skvělým katalyzátorem, aby tato práce byla efektivní.
Vaše kampaň nese název "Tohle jsme my". Skutečně víte, jací Češi jsou? Jak třeba žijí statisíce lidí, kteří jsou v exekucích.
Mám představu. Nejsem takový, jak si většina lidí myslí. Chápu je, představují si miliardáře, který je schovaný, má svůj svět a nikam nevidí. Já se ale hodně stýkám s lidmi, jsem schopný spát pod širákem nebo ve stanu, skáču padákem. Setkávám se s lidmi z ulice. Nejsem někdo, kdo by žil ve skleníku. A prezidentská kampaň samozřejmě nabídne, abych se seznámil s příběhy co nejvíce dalších lidí.
Otázka je spíše taková, jestli se dokážete vcítit do jejich problémů.
Věřím tomu, že ano. Samozřejmě člověk se může vždycky zlepšovat, ale věřím tomu, že ano.
V některém z předchozích rozhovorů jste řekl, že jste přesvědčený, že postoupíte do druhého kola a porazíte Andreje Babiše. Průzkumy vám ale zatím přičítají jen pár procent. O co opíráte své přesvědčení? Není to jen váš pocit?
Není to pouze můj pocit. Je ale rozdíl mezi postupem do druhého kola a poražením Andreje Babiše. Je pouze minimální riziko, že bych ho neporazil ve druhém kole. Jsem člověk, který je sjednocující. Věřím proto tomu, že i demokraté, kteří teď strašně nenávidí Janečka, mi dají hlas proti Babišovi. Nejtěžší bude se dostat do druhého kola.
Moje šance na vítězství jsou obrovské, realisticky větší než 50 procent. Tím důvodem není, že bych měl takový pocit, i když ten mám taky, ale to, že za mnou stojí osobnosti - lidé z kultury, koučové osobního rozvoje, sportovci a jiné vlivné osobnosti.
Jenže i tyto osobnosti mají jeden hlas jako kdokoliv jiný.
To není o tom, že by mi dali hlas. Oni chtějí věnovat svůj čas a energii a důvěřují tomu, co říkám. Pokud tato síť podporovatelů bude mluvit s lidmi, tak minimálně nabourá předsudky běžného voliče. A někteří lidé mají vůči mně strašné předsudky. Je to trošku smutné, ale svým způsobem až fascinující, když se podíváme na některé komentáře. To jsou lži a nesmysly. Běžný volič může mít předsudky, ale když nějaký aktivní podporovatel nebo osobnost s ním promluví, tak předsudky nabourá a já ho pak můžu přesvědčit. To je ten důvod, proč říkám, že moje šance jsou obrovské.
Výstup na Slavíkovi s kampaní nesouvisí
Pro kandidaturu jste se rozhodl už před rokem. V době, kdy jste oživil hudební anketu Český slavík, jste už věděl, že budete usilovat o Hrad. Byl tedy Český slavík součástí vaší kampaně?
Slavík nebyl součástí kampaně, i když je s ní samozřejmě logicky spojený. Slavík je nezávislý a mohu to jednoduše doložit tím, že jsem o jeho koupi jednal už před třemi lety. Důvod, proč jsem již tehdy chtěl koupit Slavíka a pak z toho sešlo, byl ten, aby si lidé vyzkoušeli mnou vymyšlený volební systém D21.
A proč jste ho koupil loni?
Když za mnou přišel (marketér) Jakub Horák, že by se dal koupit Slavík, tak jsem říkal, že to je vtipné déjà vu. Kromě původní motivace k tomu přibyl záměr podpořit kulturu, která byla totálně zabitá. Samozřejmě jsem věděl, že to bude mít logicky souvislost s mou kampaní a vnímám, že to je pro ni plus.
Během vyhlašování výsledků ankety jste vystoupil s projevem, ve kterém jste se vyslovil proti očkování dětí. Bylo fér takto využít soutěž ke své sebeprezentaci před statisíci diváky?
Nevyužil jsem to na svou sebeprezentaci. To, co jsem udělal, vůbec nesouvisí s kampaní. Udělal bych to v každém případě. A pro kampaň je to dokonce spíše nevýhodné. Kolegové z toho nebyli nadšení a odrazovali mě od toho. V žádném případě to není moje sebeprezentace, ale upozornění na něco, co považuji za naprosto kritickou věc. Odvážím se říkat, že to je test lidské civilizace.
Očkování dětí je test lidské civilizace?
Pokud bychom podlehli a začali očkovat zdravé děti proti covidu, který je neohrožuje, znamenalo by to, že bychom je obětovali nebo minimálně riskovali zdraví dětí kvůli svému strachu. To je něco tak strašně špatného, že jsem řekl, že z mého pohledu by to byl totální propadák v něčem, na co můžeme hledět jako na test lidskosti. A nezasloužili bychom si tady být.
Pro mě bylo naprosto zásadní to říct 1,5 milionu diváků všech vrstev, i těch chudších, kteří zrovna sledují Slavíka. Není to pořad pro intelektuály, ale je to pro široké masy lidí. Chtěl jsem, aby se zamysleli a uvědomili si tento aspekt, protože to je novodobé zlo.
Proti vašemu vystoupení se ohradilo několik odborníků včetně biochemika Jana Konvalinky, předsedy vědecké rady Nadačního fondu Neuron, který jste založil.
Neuron se bohužel stal hnízdem lží. A pan Konvalinka je bohužel taky lhář podle toho, co říká na sociálních sítích. Podle mých informací je pro něj covid výhodný byznys z důvodu jeho konfliktu zájmů a podílu ve firmě Diana Biotechnologies (mimo jiné výrobce PCR testů, pozn. red.). I proto je asi ochotný lhát.
V čem podle vás lže?
To, co jsem řekl, je plně v souladu s vědou. Jsem člověk, který má velký respekt k vědeckým metodám. Ale to, co se děje okolo covidu, je totální zneužití vědy. Skuteční odborníci, kterým já naslouchám, jsou například proti plošnému očkování dětí. Například i šéf německé Stálé očkovací komise řekl, že by své dítě proti covidu naočkovat nenechal.
Ve Velké Británii za rok zemřelo na covid šest zdravých dětí, v Německu osm. Řádově víc dětí zemře například kvůli autonehodě. (Studie ukázala, že mezi únorem 2020 a březnem 2021 zemřelo v Británii 25 dětí. Devatenáct z nich mělo zdravotní stav, kvůli němuž byli zranitelnější. Od loňského března ale počty zemřelých narůstají. Jen v Anglii, nikoliv v celém Spojeném království, zemřelo 28 dní od pozitivního testu celkem 127 dětí do 19 let. Německý Institut Roberta Kocha uvedl, že k 27. lednu zemřelo na covid 46 dětí a dospívajících do 19 let, z toho u 32 byly k dispozici informace o předchozích onemocněních, pozn. red.)
Ano, výjimečně se může stát, že i zdravé dítě má velké problémy. V naší zemi budou pravděpodobně menší desítky dětí, které byly předtím zdravé a teď mohou mít kvůli covidu problém. Ale to je naprosto minimální číslo. Nemůžeme kvůli tomu dělat plošné očkování dětí, které má negativní dopad na celou dětskou populaci.
S Janem Konvalinkou jsem o vašem vystoupení mluvil a on říkal, že mezi odborníky skutečně neexistuje shoda na tom, jestli je dobré děti plošně očkovat. Sám řekl, že se pro nedostatek studií nestaví ani na jednu stranu. Co mu ale vadilo na vašem vyjádření, je to, že jste tvrdil, že covid děti neohrožuje. Jenom do konce loňského listopadu prošly českými nemocnicemi stovky dětí se syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS). Od té doby počty nakažených výrazně narostly, takže i dětí s tímto syndromem bude patrně mnohem více. Přednosta pediatrické kliniky nemocnice v Motole Jan Lebl říká, že zhruba u jednoho z tisíce dětí, které se s infekcí setkalo, se tento syndrom objeví.
Ve svém vyjádření jsem byl nepřesný. Chtěl jsem říct, že zdravé děti covid neohrožuje. To slovo "zdravé" mi vypadlo. Samozřejmě PIMS dopadl na několik stovek dětí, ale u většiny jsme předem věděli, že u nich toto riziko je. Takové děti má cenu očkovat. Dětí s PIMS, u kterých to nejde poznat a jsou zdravé, je opravdu minimum. A to je klíčové.
V DVTV vystoupila například moderátorka Adéla Elbel, jejíž - jak vy říkáte zdravé - dítě leží po covidu na jednotce intenzivní péče.
Ano, ta mě nenávidí, to vím. Jak jsem řekl, pravděpodobně budou v Česku menší desítky dětí, které mají problém a které nebyly polymorbidní. A ano, data z konce listopadu ukazují, že do 15 let věku zemřelo v naší zemi s covidem šest dětí. U lidí mezi 16 a 24 lety je to mimochodem osm lidí. Pro zdravé mladé lidi je očkování taky podivnost.
Když někdo bude strašit a říkat, že všichni umřeme, a pak se nic nestane, tak mu to nic neudělá, protože se snažil pomoc a varoval. Ale člověk, který apeluje na odvahu, tak šíleně riskuje. Ano, některé dítě může zemřít a chápu, že takový rodič bude vinit mě. A přesto mám odvahu do toho jít. Jsem ochotný se i s paní Elbel setkat a vysvětlit jí, že nejsem zlý a bezohledný Janeček, kterému nezáleží na dětech.
Rizika covidu ale přece nespočívají pouze v úmrtí. Řada lidí se s ním potýká dlouho po prodělání nemoci, má dlouhodobé následky.
Vím, že u nás má PIMS několik stovek dětí. Ale jak jsem říkal, u významné části z nich jde odhalit předem, že jsou rizikové, protože mají slabou imunitu nebo jsou polymorbidní, a ty by se měly naočkovat. Pak tu bude několik desítek dětí, u kterých PIMS předpovídat nešel. Většina z těchto dětí se z toho ale dostane a dlouhodobé následky mít nebude.
Funkce hlavy státu je katalyzátorem komunikace
Mluvíte o tom, že jste se rozhodl kandidovat proto, že nám hrozí ztráta svobody.
Společnost je obrovsky rozdělená. Jako hlava státu tomu budu schopen hodně pomoci. Lidé, kteří nejsou očkovaní, jsou často diskriminovaní. Nejenom dospělí, ale i děti. A to je ztráta svobody, která vyplývá z něčeho, co bych nazval covidovou hysterií nebo hypnózou strachem. A ze strachu vyplývají ty nejhorší věci.
Když mluvíte o rozdělené společnosti, tak je to tedy především společnost rozdělená na očkované a neočkované?
Nikoliv, ale je to aktuální extrémně silný aspekt. Ale rozdělená společnost je i v jiných věcech. Považuji za důležité, abychom jako lidé dokázali najít respekt jeden k druhému, abychom byli schopni pochopit, že jsme rozdílní, máme různé pohledy a že spolu nemusíme souhlasit, a přesto bychom měli mít respekt jeden k druhému a ctít jeho svobodu.
I kdybyste se stal prezidentem, jak chcete jako jeden člověk docílit sjednocení společnosti? Není to trošku vznešený slogan, který nelze naplnit?
Je to vznešené, ale lze to naplnit nebo alespoň napomoci tomu, abychom to co nejvíce naplnili. A právě funkce hlavy státu je skvělým katalyzátorem komunikace. Já chci lidem nabídnout propagaci úplně nových metod vzdělání, což už dělám osm let prostřednictvím svých nadací. Jako hlava státu můžu upozornit na jednotlivé nešvary a zasadit se o jejich řešení.
Kdo je Karel Janeček?
Karel Janeček je matematik. Podle Forbesu je 91. nejbohatším Čechem s majetkem ve výši tří miliard korun. Spoluvlastní společnost RSJ, která obchoduje na burze. V roce 2009 založil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu, který se v roce 2013 přejmenoval na Nadační fond Neuron. Po jeho vystoupení na Českém slavíku s ním fond přestal spolupracovat. Janeček zakládal i další nadace, například Nadační fond proti korupci či Science 21. Je rovněž akcionářem Centra současného umění DOX.
