Praha – Průměrný měsíční příjem 5,6 milionu korun, privátní kuchař placený z peněz firmy či dvě luxusní limuzíny i s řidiči. Ale také soukromé letadlo, za něž – opět firma – platila 8,3 milionu ročně.
To je jen část benefitů, které si v letech 2006 až 2010 dopřával tehdejší šéf loterijní firmy Sazka Aleš Hušák. A to i v době, kdy se už Sazka řítila do konkurzu a nebyla schopna ani vyplácet výtěžek z loterií svým akcionářům. Těmi byly sportovní svazy v čele s dominantním ČSTV (dnes Česká unie sportu) s 68procentním podílem. Po konkurzu a prodeji loterijní firmy zůstala z původní Sazky akcionářům pouze prázdná skořápka.
Za podíl na krachu firmy nyní někdejší hlavní akcionář Sazky Hušáka žaluje. A také za to, že poškodil i dobré jméno unie a celého tuzemského sportu.
Uvedené Hušákovo rozhazování za přihlížení akcionářů se totiž stalo mimo jiné vděčným tématem mnoha článků. "Veřejnost si pak učinila závěr, že žalobce si za situaci může sám, respektive že sport nemá nárok na podporu," uvedl advokát České unie sportu Aleš Rozehnal.
A co ten doping a korupce?
Úterní jednání soudu ale začalo hned protiútokem Hušákovy advokátky Kláry Samkové. Ta totiž zpochybnila, že by Česká unie sportu kdy měla dobrou pověst, nehledě na Sazku a Hušáka.
"My vás můžeme zavalit aférami českého sportu, a to jsou aféry členů žalobce. Kapříci, Křetínského taška…,“ začala vypočítávat Samková a předložila soudu několik desítek článků, které měly dokládat, že samotná Česká unie sportu už dávno před krachem Sazky měla pošramocenou pověst. Některé z článků byly například o organizaci dopingu ještě za dob socialismu, další zase o korupci ve fotbale (fotbalový svaz je také členem České unie sportu) či sporu fotbalových "Bohemek", která je pravá.
A soudkyně Růžena Kučerová vzápětí dala najevo, že tyto argumenty nejsou zcela liché. "Je nutné, aby žalobce přesně vymezil období, kdy došlo k zásahu do jeho dobré pověsti žalovaným," uvedla. Důkazy má advokát unie Aleš Rozehnal dodat do příštího stání, které bude v polovině srpna.
Pomlouvají mě
Líčení začalo už podruhé – první jednání totiž skončilo krátce po začátku loni v červenci poté, co Hušákova advokátka podala stížnost na podjatost soudkyně Kučerové. Tu ale Vrchní soud v Praze zamítl.
Soud na úterní jednání předvolal jako svědka i Hušáka, ten ale nedorazil a ani se neomluvil. Byť si obsílku převzal.
Hušák navíc minulý týden vytáhl do protiútoku. A podal žalobu naopak na Českou unii sportu, po níž chce omluvu. Samková proto opět požádala o přerušení řízení, a to do doby, než se o této nové žalobě rozhodne. "Není důvod vyčkávat," odmítla to Kučerová.
Podání žaloby odůvodnila Samková tím, že unie Hušáka svojí žalobou a kampaní, v níž tvrdí, že může za pád Sazky, dlouhodobě pomlouvá. "Panu Hušákovi byla tímto způsobem zničená pověst. Žádáme proto omluvu," říká a dodává, že je to vlastně i preventivní obrana, aby Hušák mohl předložit svoji verzi událostí. "Klient se obává, že nedojde k projednání věci samé tak, aby on mohl skutečně plně objasnit, o co v tomto sporu šlo. Tedy privatizaci Sazka Arény (nyní O2 areny) subjekty, které jsou možná propojeny s žalobcem,“ uvedla Samková.
Jak utrácela Sazka
5, 638 milionu korun byl v letech 2006 až 2010 průměrný měsíční příjem generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka.
4,8 milionu zaplatila za čtyřměsíční marketingovou spolupráci od září do prosince 2010 moderátorovi Leoši Marešovi.
230 milionů korun firma utratila za poradenství ohledně zahraniční expanze, ke které nikdy nedošlo.
26,6 milionu korun stála firmu luxusní auta (například Bentley, Audi, Hummer).
10, 8 milionu korun byly v letech 2008 až 2010 firemní náklady na ošacení.
41,818 milionu korun stál v letech 2006 až 2010 pronájem soukromého letadla.
1,48 milionu korun stál pracovní stůl Aleše Hušáka.
459 milionů korun firma prodělala v letech 2006 až 2010 na hře Starport (videoterminály).
33 milionů korun Sazka vydala za umělecká díla.
846 milionů korun firma vydala za nemovitosti.
Když nám to dávali…
Podstatnou část jednání se poté soud zabýval i hlavním důvodem pádu Sazky – stavbou O2 areny. Právě zadlužení kvůli její výstavbě uvrhlo Sazku do spirály dluhů, kvůli nimž před čtyřmi lety definitivně zbankrotovala. Právě to, že její stavbu Hušák protlačil, je také jedním z bodů žaloby. Hušák prý lhal členům představenstva a akcionářům o skutečném stavu společnosti. "Do poslední chvíle tvrdil, že Sazka je zdravá, ekonomicky silná a úpadek jí nehrozí," uvádí Rozehnal.
Unie také vyčítá Hušákovi rozmařilé utrácení. V době, kdy nezvládala splácet své dluhy a ani odvádět výtěžek svým akcionářům, si vyplácel v průměru 5,6 milionu měsíčně. A nechal si z peněz Sazky platit i soukromého kuchaře, luxusní Bentley či letadlo (jen za pronájem letadla pro Hušáka dala Sazka v letech 2006 až 2010 skoro 42 milionů korun).
V tom se ale Hušáka zastala jeho tehdejší pravá ruka – bývalý ekonomický ředitel Jan Prádler. Byť se s ním posléze ve zlém rozešel. Ten poukázal na to, že o platech managementu rozhodovali vlastníci – a největším z nich s majoritním podílem 68 procent byla právě Česká unie sportu.
"Platila nás firma, která měla své vlastníky. Já nyní také podnikám a nedokážu si představit, že bych žaloval svého zaměstnance, že jsem ho platil draze 15 let a platil mu luxusní auto," uvedl Prádler, jehož měsíční příjem byl tehdy okolo šesti set tisíc korun. "Já si ten plat neurčil. Zřejmě mě ta firma potřebovala a platila mě," dodal. "Nemohlo se stát to, že by prošlo něco, co by Česká unie sportu nechtěla. Měla skoro 70 procent," poukázal Prádler.
Bývalé představitele České unie sportu, kteří nad Hušákem i přes kritiku patnáct let drželi ochrannou ruku, ale unie nezažalovala. "Ti neměli zákonnou odpovědnost, a tak dnes můžou mít jen ostudu, nic víc," řekl už dříve Miroslav Jansta, který unii vede od roku 2012.
I když soudkyně Kučerová původně předpokládala, že verdikt vynese během jediného stání, je otázka, jestli to stihne letos. Hušákova advokátka totiž požaduje slyšet více než desítku svědků. Kromě čtyř zástupců unie v orgánech Sazky také například všechny ministry školství z posledních let předcházejících pádu loterijního gigantu. A jak soudkyně uvedla, během jednoho dne je všechny vyslechnout rozhodně nestihne.
Poplatek čtyři miliony
Unie v žalobě požadovala kromě omluvy a dvoumilionového odškodnění za poškození dobrého jména také náhradu škody ve výši 950 milionů korun. Tolik byla totiž nominální hodnota jejího podílu v Sazce. Soudkyně Kučerová ale tuto část vyčlenila k samostatnému projednání – podle ní je to totiž jiný druh odškodnění, který musí řešit specializovaný senát. Jednání v této části ovšem nezačalo, protože Česká unie sportu nezaplatila soudní poplatek čtyři miliony korun.
Unie totiž požádala o osvobození od soudního poplatku, o kterém soud ještě nerozhodl. "Jedná se o spolek, který má veřejný charakter," vysvětlil Rozehnal důvod, proč o osvobození poplatku žádá. "Rozhodně nejsou ve stejné pozici jako matky samoživitelky. Mají třeba lyžařská střediska, která jim vynášejí stamiliony ročně," okomentovala to Samková.
