Praha - Vláda se podle ministra financí Miroslava Kalouska musí důkladně připravit na masivní útok zahraničních solárních investorů.
Ve hře jsou podle něj stovky miliard korun a ohrožení finanční stability Česka - pokud by stát tyto spory kvůli zpětnému zdanění fotovoltaické elektřiny prohrál.
"V příštích dnech a týdnech lze očekávat snahu o zahájení velkého množství arbitrážních žalob," uvádí se v Kalouskově zprávě, kterou ve středu projednal kabinet.
Podle dokumentu by do sporu s Českem mohly vstoupit až stovky firem. "Česká republika tedy stojí před nutností čelit tomuto organizovanému útoku přípravou komplexní obranné strategie," konstatuje Kalousek v šestistránkové zprávě, kterou se Aktuálně.cz podařilo ještě před jednáním kabinetu získat.
"Dle prohlášení České fotovoltaické průmyslové asociace, sdružující značný počet investorů v oboru fotovoltaiky, může nárokovaná škoda dosáhnout částky kolem 250 miliard korun," konstatuje Kalouskova zpráva.
Retroaktivní 26procentní daň na proud ze slunečních elektráren z let 2009 a 2010 platí od ledna. Stát chce díky ní získat peníze na utlumení skokového zdražení elektřiny pro domácnosti i firmy kvůli nezvládnutému rozvoji fotovoltaických parků. Daň se zatím vyhýbá pouze malým elektrárnám do výkonu 30 kilowattů na střechách domů.
Blíží se vlna arbitrážních sporů
Dokument konstatuje, že na české úřady se zatím obrátilo pět investorů. Zpráva jmenuje Nicolase Lassiouve a Matthieuxe Harchouxe z Francie, a pak blíže nespecifikované tři společnosti.
Podle informací Aktuálně.cz je to firma GIHG, německá Voltaik Netverk GmbH a lucemburská Radiance Energy Holding.
"Dle dostupných informací jde o počátek vlny podání zahajujících arbitrážní spory," konstatuje Kalousek, podle něhož by těmto útokům měl čelit co nejrychleji vytvořený odborný tým.
"Je neprodleně nutné vybudovat dostatečnou základnu k obraně České republiky v rámci těchto sporů, a to zaprvé co nejrychlejším vytvořením týmu složeného z expertů v oblasti ekonomiky a práva, jenž bude sloužit vytváření obecné strategie pro tyto obory, a současně co nejrychlejším výběrem právních týmů, jež budou Českou republiku zastupovat ve sporech, které již byly zahájeny," navrhuje dokument.
Z návrhu usnesení
Vláda konstatuje, že hrozba sporů z investic do fotovoltaického odvětví představuje ohrožení základních bezpečnostních zájmů České republiky v oblasti její fiskální a energetické bezpečnosti.Tým bez výběrového řízení
Ministr financí Kalousek požádal ve středu vládu, aby mu odsouhlasila jeho plán s vytvořením expertního týmu bez výběrového řízení, což už mu posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Kalousek to zdůvodňuje i tím, že potřebuje s ministrem průmyslu Martinem Kocourkem sestavit odbornou skupinu co nejdříve, aby se stát mohl na solární spory začít okamžitě připravovat.
Jako jednu z hlavních podmínek začlenění do týmu uvádí Kalousek to, že "dotyčný expert již Českou republiku zastupoval, nebo se zúčastnil přípravy její obrany ve sporu z mezinárodní arbitráže, v němž byla Česká republika meritorně úspěšná".
Ohrožené bezpečnostní zájmy Česka
Kalouskova zpráva tvrdí, že ve sporu s fotovoltaickým byznysem jde o "ohrožení základních bezpečnostních zájmů České republiky", což může představovat i "ohrožení základní ekonomické a energetické stability a bezpečnosti českého státu".
Pokud by vláda a Parlament nezavedly retroaktivní solární daň, celkové náklady na podporu fotovoltaického proudu by dosáhly zhruba 650 miliard korun.
Domácnosti by podle Kalouskovy analýzy zaplatily ročně o několik tisíc korun za elektřinu více, střední a větší firmy s velkou spotřebou až o desítky milionů korun. Kvůli tomu by fatálně propadly daňové příjmy státu, protože mnoho podniků by skončilo ve ztrátě, firmy by musely propouštět a některé společnosti by se přesunuly do jiné země.
Jsou to zkreslená čísla, tvrdí kritik
Petr Šilar ze společnosti Martifer Solar je přesvědčen, že ministr Kalousek používá zavádějící údaje. "Nemohu si pomoct, ale ta čísla jsou zkreslená," řekl Aktuálně.cz Šilar, který odmítá například to, že by domácnosti kvůli podpoře solárního proudu zaplatily ročně o tisícikoruny navíc.
"Domácnosti spotřebují čtvrtinu celkové spotřeby elektřiny v Česku. Při celkové výši vybrané solární daně (5,2 miliardy) tedy na domácnosti připadá celkem výběr daně 1,3 miliardy Kč. Při průměrné tříčlenné domácnosti (celkem 3,3 milionu domácností) to na jednu vychází zhruba 400 korun ročně (rozdělení ročního výnosu 26% daně na jednu domácnost)," napsal v e-mailu Šilar.
"Mimochodem: celkové roční náklady na elektřinu u tříčlenné domácnosti budou někde přes 20 tisíc korun. Je to dvaapůlkrát vyšší cena než v roce 2001, a to téměř bez vlivu příspěvku na obnovitelné zdroje," dodal Šilar.
Podle něho i nárokovaná škoda ve výši 250 miliard ze strany solárních investorů, kterou Kalousek zmiňuje, neodpovídá realitě, a pokud se týká jen 26procentní daně, měla by být ročně 5,2 miliardy. Pokud by daň platila 20 let, částka by se mírně přehoupla přes 100 miliard.
"A to Kalouskova zpráva samozřejmě nezmiňuje, vybíraný příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů je předmětem DPH, tudíž minimálně několik miliard je ročně vráceno zpět do státního rozpočtu," poznamenal Šilar.
Jak rozhodne Ústavní soud
Ministr Kalousek ve zprávě pro kabinet připomíná i stížnost skupiny senátorů proti zpětné 26procentní dani k Ústavnímu soudu. V případě, že by stát prohrál, dostane se země podle ministerského dokumentu rovněž do těžké situace.
"Energetické novely byly přijaty, aby se předešlo tomuto ohrožení," konstatuje se v dokumentu. "Platnost a účinnost energetických novel je již nyní nejistá vzhledem ke zmiňovanému napadení části energetických novel u Ústavního soudu."
Podle Kalouskovy zprávy zahraniční firmy ovšem nehodlají vyčkávat na to, jak Ústavní soud ve sporu o retroaktivní 26procentní daň na solární proud rozhodne.
Daň je špatně nastavená, tvrdí Hnutí Duha
Podle Martina Sedláka z ekologického Hnutí Duha je solární daň nastavena špatně. Podle jeho názoru se měla vztahovat například pouze na elektrárny s výkonem přesahujícím 200 kilowattů (a nikoli od 30 kilowattů).
"Instalace do 200 kilowattů produkují asi jen 10 procent solární elektřiny, jejich dopad na cenu proudu je tedy zcela zanedbatelný," řekl Aktuálně.cz Sedlák, podle něhož je vládou nastavená daň likvidační zejména pro mnohé drobné a střední firmy.
Podle Sedláka měl stát rovněž více daň přizpůsobit na elektrárny spuštěné v roce 2009 a 2010, protože ekonomika jejich provozu je rozdílná. Rozlišovat se mělo i podle toho, jestli jsou panely umístěné na střechách budov a továrních hal, či na polích a loukách.
"Lze se domnívat, že kdyby byla daň konstruována po pečlivé analýze výše zmíněných faktorů a po vzájemné dohodě se zástupci solárního byznysu, například profesní asociací České průmyslové fotovoltaické asociace, pak by šlo riziko arbitráží minimalizovat," dodal Sedlák.
