Praha - Zákon o střetu zájmů, na základě kterého čeští politici už osm let musí odevzdávat majetková přiznání, je nutné přepracovat. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz to říká Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, který zákon ještě jako poslanec ČSSD připravoval.
Formuláře přiznání by se podle Kaly měly vyplňovat už před vstupem do politiky a pak po každém volebním období. Prezident NKÚ zároveň nefandí výraznému zvyšování pokut pro politiky, kteří v majetkovém přiznání dělají chyby a například tají důležité informace s pozdějším zdůvodněním, že na něco zapomněli nebo se spletli.
"Fakt, že politik lhal, by měl stačit k jeho odchodu z politiky. Nevěřím, že pokuta někoho změní, aby nenosil po nocích miliony ukryté v krabicích od vína. Takoví lidé budou mít peníze na jakoukoliv pokutu," tvrdí Kala v rozhovoru, který je dalším dílem předvolebního seriálu Aktuálně.cz o majetku komunálních politiků.
Aktuálně.cz: Jak dlouho vyplňujete formulář vlastního majetkového přiznání?
Miloslav Kala: Když mám připravené podklady, tak jen pár minut.
A.cz: Dá se podle vás zákon nějak šikovně obejít?
Jistě, vždyť to bude zanedlouho deset let, co byl prosazen.
A.cz: Takže je potřeba současný zákon vylepšit?
Ano, zákon je třeba přepracovat. V době jeho vzniku byl první pokus zrušen Ústavním soudem, padaly argumenty o zneužití informací kriminálními živly, měnila se výše pokut i orgány, které je udělují, a v neposlední řadě byl novelizací zúžen okruh osob, které mají povinnost majetková přiznání podávat. Je nejvyšší čas dosavadní zkušenosti vyhodnotit a přistoupit k novelizaci.
A.cz: Jsou podle vás politici a úředníci poctiví?
Doufám, že jsou poctiví. Myslím ale, že je třeba změnit zákon tak, aby politici museli podávat majetková přiznání už při vstupu do politiky a pak po každém volebním (funkčním) období. Ti nepoctiví pochopitelně do žádného formuláře nenapíší pravdu o tom, že kradou. Ale hrubá disproporce ve vykazovaných příjmech a výdajích je důležitým signálem - pro voliče, novináře i úřady.
A.cz: Když jsem teď zkoumal majetková přiznání komunálních politiků, narazil jsem na několik příkladů, kdy primátoři nebo jejich náměstci neuvedli, že čerpají půjčky nebo hypotéky. Například primátor Ústí do dokumentu napsal, že v roce 2010 čerpal dvě hypotéky. Ale do majetkových přiznání za rok 2011 až 2013 je už neuvedl, přestože nám řekl, že hypotéky stále splácí. Udělal chybu?
Zřejmě ano. Zda ji opravdu udělal, musí posoudit přestupková komise příslušného obecního úřadu. Mimochodem podle mého původního návrhu měl mít tuto pravomoc správní soud.
A.cz: Měl by být v takovém případě politik potrestán?
Pokud se prokáže provinění, pak by trestem měla být až pokuta 50 tisíc korun a její zveřejnění. Když jsem zákon koncipoval, měli politici větší obavu ze zveřejnění než ze samotné pokuty. Mám pocit, ze v tomto se časy mění a s reputací si už nikdo hlavu příliš neláme.
A.cz: Jsou tedy pokuty za nedodržování zákona dostačující?
Víte, pokuta by měla donutit veřejného funkcionáře, aby splnil svoji povinnost a zveřejnil své majetkové a podnikatelské poměry. Fakt, že politik lhal, by měl stačit k jeho odchodu z politiky. Nevěřím, že pokuta někoho změní, aby nenosil po nocích miliony ukryté v krabicích od vína. Takoví lidé budou mít na jakoukoliv pokutu. Smyslem tohoto zákona bylo dát veřejnosti základní informaci o tom, zda neexistuje něco podezřelého - něco, co signalizuje, že si dotyčný nezaslouží její důvěru.
A.cz: Je někdo, kdo přiznání politiků a úředníků kontroluje? Probíhá vůbec taková kontrola?
Koncepce zákona o střetu zájmů byla postavena na kontrole ze strany občanů. Přístup k informacím měly zprostředkovat sdělovací prostředky. Myslím, že nic lepšího asi vymyslet nelze. Jen je třeba odstranit zbytečné bariéry, které komplikují přístup občanů k údajům z majetkových přiznání jejich poslance, senátora či starosty.