Praha - Spor kolem policejního prezidenta může skončit v prvním fázi patem. A pak - pokud se situace vyostří - případně oslabením ministra vnitra nebo dokonce i premiéra.

První varianta je stále nejpravděpodobnější. I když ani na výměně policejního prezidenta po změně vládní garnitury by nebylo nic divného, jeho odvolání je komplikovanější, než v minulosti.

Současný první muž policie Oldřich Martinů - jako muž Ivana Langera - se dostal do křesla právě po vynuceném odvolání Vladislava Husáka, prezidenta policie za Paroubkovy vlády vedené sociálními demokraty.

Tentokrát se ale Radek John (Věci veřejné) pustil na tenký led.

Díky reformě jeho předchůdce Ivana Langera, který si i po fiasku ve sněmovních volbách uchoval značný vliv, totiž pozice policejního prezidenta - nyní právě Oldřicha Martinů - posílila: v této chvíli je jen těžko odvolatelný.

Langer to zařídil

Může za to jednoduchá změna zákona o policii z Langerovy éry.

Zatímco původní znění výslovně říkalo, že policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády, ve zreformovaném zákoně se dočteme jen to, že "policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi".

Ale už vůbec nic o tom, kdo a jak policejního prezidenta jmenuje a odvolává.

"Teď to jasné není," říká stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc. "Je to trochu dračí vejce pana exministra Langera. Jestli to byl záměr, nebo neschopnost precizně to formulovat, nechci hodnotit."

Ostatně Radek John se také nechal slyšet, že Ivan Langer (jehož dnes média titulují jako "experta ODS přes vnitro") často chodí za premiérem Petrem Nečasem (ODS) a snaží se ovlivňovat situaci na ministerstvu.

Střídání stráží - spolu s vládami

Přitom z historického pohledu by ministr Radek John prostě jen rád pokračoval v obvyklé praxi českých vlád - při výrazné změně vládní garnitury se měnil i policejní prezident.

Bylo to tak v roce 1998, kdy středopravé vlády vystřídala Zemanova ČSSD, a naopak zase v roce 2007, kdy se stabilizovala druhá vláda Mirka Topolánka pod taktovkou ODS.

V roce 1998 odvolala Zemanova vláda Oldřicha Tomáška, kterého si na post policejního prezidenta vybral ještě Jan Ruml (tehdy ODS). Tomášek mluvil už před volbami o svých obavách z čistek v policii. Po volbách sice sám požádal o uvolnění z funkce, vláda ho ale odvolala dřív, než stihl odejít.

Následovalo 8 let sociálně demokratických vlád a policie zažila jen 2 šéfy: Jiřího Koláře a poté, co rezignoval sám, Vladislava Husáka.

Kolář, kterého si vybral ministr Václav Grulich (ČSSD), se dokonce udržel celých 7 let. Postupně přežil premiéry Zemana, Špidlu i Grosse. Rezignoval až po útěku Radovana Krejčíře při zatýkání přímo v Krejčířově vile.

Jeho nástupce Vladislava Husáka si ministr František Bublan (ČSSD) prosadil i přes odpor koaličních KDU-ČSL a US-DEU. Tehdejší předseda lidovců Miroslav Klaousek (dnes TOP 09) to dokonce označil za "hloupý krok".

Husák proplul ještě zmatky kolem první Topolánkovy vlády, ale poté, co dostala důvěru druhý, už koaliční Topolánkův kabinet, musel přepustit svůj post Oldřichovi Martinů.

Výstřel naslepo?

Spor o to, zda má Martinů odejít, má několik nejasných míst.

Ministr vnitra Radek John mluví o 19 důvodech, proč by měl policejní prezident odejít, veřejně neřekl jediný.

Přímo před svou výzvou nevaroval premiéra, ačkoliv jeho podporu ve chvíli, kdy je policejní prezident prakticky neodvolatelný, nutně potřebuje. Už vzhledem k tomu, že se koalice dohodla, že pro jmenování nového policejního prezidenta bude nutný spolupodpis předsedy vlády.

Výzvu načasoval do doby, kdy jeho popularita klesá volným pádem a o jeho výměně se mluví i v řadách koaličních poslanců. Na druhou stranu Radka Johna podpírá jeho funkce předsedy jedné z koaličních stran.

A jen krátce před svou výzvou vyjádřil policejnímu prezidentovi svou podporu, minimálně na příští rok. "V této chvíli řešíme fungování policie v roce 2011, což je opravdu klíčové, tak proto má policejní prezident opravdu podporu, musí tam být ten krizový manažer, který povede tu policii v bouři těžkým rokem 2011".

Otřesená pozice

Tentokrát tak měření sil nemusí nutně vyznít pro ministra vnitra s klesající popularitou. Oba - jak Johna, tak Martinů - si pozval na Hrad prezident Václav Klaus. Oldřicha Martinů jako prvního.

Oba si na schůzku pozval i premiér Petr Nečas (ODS). Oldřicha Martinů jako prvního.

Prezident Martinů to - zřejmě oprávněně - cítí jako podporu a už pro časopis Týden prohlásil: "Byť nemám omezený mandát, řekl jsem při nástupu - minimálně 5 let. A to míním dodržet." Jinými slovy: dřív než v roce 2012 neodejdu!

A premiér už nevyloučil ani možnost, že by vedle sebe dál nějaký čas fungoval jak Martinů tak John. "Doposud vedle sebe fungovali," prohlásil v ČT.

Tato varianta by ale citelně oslabila už tak otřesenou pozici ministra vnitra.

A to v době, kdy se spekuluje o jeho výměně a kdy i někteří vlivní členové Věcí veřejných - jako výkonný místopředseda VV Jaroslav Škárka - už veřejně mluví o tom, že by se měl Radek John věnovat jen funkci předsedy strany.

"Bohužel zatím zůstává otázka policejního prezidenta jen na té vládní rovině," komentoval to pro Aktuálně.cz předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík. "Uvítal bych, kdyby se k tomu svolala koaliční shcůzka. Měla by to prostě řešit koalice."