Nové Heřminovy - „Jednáte a nic nám neřeknete! Které baráky půjdou pod vodu? Dáváte nám to po kapkách! A zdechněte si tady!" křičela žena z Nových Heřminov při jednání zastupitelstva na svého starostu.
"Ale já nic nevím. Nikdo nic neví" odvětil starosta a unaveně se usmíval. „A ještě se usmíváte!" zlobila se žena. „Vždyť já bych ale brečel," namítl muž, který už jedenáct let brání svou vesnici před staviteli přehrad.
Starosta obce Radovan Jílka je přesvědčen, že přehrada ničemu nepomůže. Bojuje proti tomu celou dobu, po kterou je ve vedení vesnice. Poslední tři roky jako neuvolněný starosta.
Živí se jako učitel. Na bruntálském gymnáziu učí matematiku a biologii. Také navrhuje zahrady.
Nyní se ale dostal do zvláštní situace. Došel k přesvědčení, že rozhodnutí o stavbě přehrady už lidé z vesnice nedokážou zvrátit a chtěl by proto vyjednat pro obec co nejlepší budoucnost. Vysoké náhrady za ztracený majetek, investice do dalšího rozvoje.
Na posledním mimořádném zastupitelstvu nechtěli ale lidé z vesnice o vyjednávání ani slyšet. Opustili ho i ostatní zastupitelé.
Zcela osamoceně a jako jediný hlasoval proti návrhu vyhlásit referendum. Tím chce obec dát jednoznačně najevo, že přehradu odmítá a odmítá i „špinavé obchody", jak se lidé o zatím nekonkrétních návrzích vyjádřili.
A.cz: Lidé s vámi mluví, jako byste se snad vzdal bez boje a chtěl vesnici zaprodat. Necítíte křivdu?
Jsem z toho otrávený, ale lidi chápu a nezlobím se na ně. Jsou to emoce. Mám za sebou spoustu jednání, studuji ten problém dlouho a nyní nevidím možnost, jak stavbě zabránit. Já ji nechci, nikdo ji tady nechce. Vláda rozhodla, aniž by ji zajímal náš názor.
Referendum je spíše furiantství. Myslím si, že teď je naopak šance zajistit obci takové podmínky, aby žila dál. Ale na druhé straně si dovedu představit i další živoření. Jsem samotář, mně osobně to nevadí, proto také žiji tady. Dříve jsem bydlel v paneláku a nikdy bych to už nechtěl zažít.
A.cz: Vaše obec se dostala do mimořádné situace, sleduje vás celá republika. Jak to snášíte?
Pro můj život to není nic nového. Vyhrál jsem tady volby třikrát, ale nikdy jsem nechtěl starostovat. Dvakrát jsem to nevzal, protože tady byl člověk, který byl ochotný to dělat. Z druhého postu jsem se snažil řešit problém s přehradou.
Dělám to už dohromady skoro jedenáct let, kdy se v podstatě snažím společnosti vysvětlit, že proinvestovat miliardy za přehradu je nesmysl. Nedělám to proto, že bych chtěl dělat politiku, ale prostě proto, že by toho údolí byla škoda.
Za tu dobu jsem se setkal s kdejakými papaláši a už trochu rozumím jejich řeči, umím číst mezi řádky. Zajímavé třeba bylo vidět roku 2002 plakat oba Vašíky (Václav Havel, Václav Klaus) nad vyplaveným Švihovem.
A.cz: Co vás přivedlo do Švihova?
Nevěřím v Boha, ale v lidskou pomoc a solidaritu. Lidi, kteří v roce 1997 přijeli a byli nás ochotni vykopat z bláta, to je víra, která vás zachrání, když v prvním momentu nevíte, jestli si to máte hodit na té či na oné větvi.
Kauza Heřminovy
- Stínový ministr chce zachránit obec před zatopením
- Heřminovští nechtějí pod vodu. Obec vypíše referendum
- Fotogalerie: Jak se žije na dně budoucí přehrady
- Bursíkův obchod: Za přehradu prosperitu. Lidé váhají
- Jedeš pozdě Bursíku, vzkazuje obec, která půjde ke dnu
- Nový Bursíkův problém: Část zelených proti přehradě
- Vláda nechá zaplavit obec. Aby nepřišla povodeň
Při povodních roku 2002 v Čechách se naše obec zachovala velmi slušně. Vybrali jsme několik konkrétních rodin ve Švihově a pomohli jim, jak jsme mohli. Zřejmě jsme tak jednali i proto, že jsme rok 1997 zažili velmi citelně. Člověk měl pocit, že žije v normálním komfortním baráku a najednou během tří hodin si nemá čím vyčistit zuby a utřít pozadí.
Povodeň tady má trochu jiný průběh než v rovinách, jde to hodně rychle. Jste rádi, když z baráku vyvedete děcko a tím asi skončíte. Problém je o to horší, čím výš jste. Proto nám záleželo na tom, aby protipovodňová ochrana byla pro všechny, i pro ty nahoře.
Lidé tady jsou, přesvědčeni, že celá situace jako by vznikla kvůli nějakým nadlidem žijícím v Krnově. Všechny přehrady, které tady byly kdy projektovány, totiž řeší protipovodňovou ochranu Krnova.
Jenže vesnic a územních celků na horní Opavě, které byly poškozeny roku 1997, je asi čtyřicet. A to nikdo moc neřešil. Lidé ve vesnici mají pocit, že jsou druhořadí. Každý papaláš, který přijel, říkal, že je třeba především ochránit Krnov.
Nechci vůbec snižovat Krnováky, ale oni mají oproti lidem shora den navíc, třeba oproti Vrbnu, Karlovicím, kde je to otázka hodin. V Krnově mají minimálně den, aby se mohli na povodeň připravit.
A.cz: Averze vůči představitelům Krnova je v Nových Heřminovech dost silná.
Vybavuje se mi v této souvislosti jedna situace. Na našem fotbalovém hřišti s velkou slávou přistál tehdejší šéf Senátu Petr Pithart. Vítr z vrtule nám urval střechy na šatnách pro fotbalisty a Pithart sliboval lidem, že pokud se problém přehrady do tří let nevyřeší, navrhne, aby se neřešil vůbec.
Zaštítil se za to svou osobou. Je to šest let a nic, ničeho jsme se od něho nedočkali. Nicméně, když se mne tehdy ptal, jak to vidím, řekl jsem, že pro vesnici je to jako Mnichov, protože jednají o nás bez nás.
Poté vstal tehdejší krnovský starosta Marek a hodil perlu - musíme prý pochopit, že jich je sedmadvacet tisíc, zatímco nás jen tři sta. Takže se averzi nedivte.
Přitom tam, kde bylo v Krnově nejvíce vody, vyrostl na ploše bývalých zahrádek nový Kaufland! A ve vesnicích dole se v povodňových zónách čile staví. To proto, že těm lidem někdo politicky slíbil, že utopí Heřminovy.
A.cz: Jak je možné, že tam Kaufland někdo povolil?
Když jsme se tomu divili, dostali jsme odpověď, že při určité úpravě pozemků to nemusí být záplavová zóna. Když se ten pozemek přímo na břehu o metr navýší, papírově to vyjde. Ale stoprocentně jim to nemá šanci vyjít na to, co tady bylo v roce 1997!
A to je přesně to, o co jde! Papír to snese, selský rozum nikoho nezajímá. Každý vidlák si řekne, tady jste měli nejvíc vody, tak co tady stavíte! Hnutí Duha to dalo k soudu, ale je to neprůstřelné. Kaufland se postavil, zkolaudoval, je tam.
Čtěte 2. část rozhovoru: Zatopíme Prahu, aby byl Hamburk v bezpečí?
Pokud chce někdo řešit jeden technický nesmysl dalším technickým nesmyslem, tak je to nelogické. Děti učíme ekologii a rozumnému přístupu k přírodě, ale jsou to jen žblebty. Když přijdou do praxe, tak vidí, že to funguje hůř než za komunistů. Poručíme větru dešti!
