"Co se týká těch konsorcií, která jsou, tak de facto už současným usnesením jsme jasně vyloučili to, že může být dodavatelem, respektive subdodavatelem kdokoliv jiný, než jsou hlavní oslovení (USA, Francie, Jižní Korea, pozn. aut.)," řekl po pondělním zasedání kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jehož resort za tendr zodpovídá.
Deník Aktuálně.cz se seznámil se schváleným usnesením vlády a získal neveřejnou předkládací zprávu, jež usnesení předcházela. Na základě rozhodnutí pošle kabinet bezpečnostní dotazník zmíněným zájemcům. Z předkládací zprávy plyne, že při vybírání adresátů pro dotazník vláda neoznačila Rosatom jako koncern, ale jeho dceřinou firmu Rusatom Overseas JSC.
"Potenciálními oslovenými uchazeči zahrnutými do bezpečnostního posouzení a zároveň přípustnými dodavateli jaderných technologií jsou: Électricité de France, Korea Hydro & Nuclear Power Company, Westinghouse Electric Company LLC. Společnost Rusatom Overseas JSC nebude s ohledem na uvedené skutečnosti do bezpečnostního posouzení přizvána," stojí v předkládací zprávě.
Jedna ze 400 dceřiných firem Rosatomu
Rosatom spravuje na 400 dceřiných firem a závodů, Rusatom Overseas JSC je jednou z nich. Primárně zajišťuje komunikaci zájemců o technologie Rosatomu s mateřskou firmou, stejně jako investorům projekty prezentuje. I v předchozích vládních usneseních dotýkajících se dostavby Dukovan zmiňuje kabinet "jen" dceřinou firmu Rosatomu, nikoliv koncern jako takový.
V rámci ruského státního holdingu Rosatom se výstavbě jaderných projektů věnuje třeba společnost Titan 2. Buduje nukleární zdroj ve finském Pyhäjok nebo elektrárnu Akkuyu v Turecku. Spoluvlastníkem Titan 2 je Rosenenergoatom z ruského státního holdingu. V tuto chvíli vláda neučinila žádný krok, jenž by Titan 2 definitivně odstavil z tendru.
"Pokud vláda nechce účast Rosatomu, musí jasně říct, že nesouhlasí z bezpečnostních důvodů s přizváním společnosti Rosatom včetně jeho dceřiných a dalších vlastnicky propojených společností do soutěže na výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Z vládního usnesení pro neúčast Rosatomu v soutěži nevyplývá vůbec nic," řekl k tomu Aktuálně.cz bývalý zmocněnec vlády pro jádro Jaroslav Míl.
Usnesení neříká, že vláda neumožní Rosatomu zúčastnit se výběrového řízení na dostavbu. Nestanovuje ani povinnost, podle níž musí uchazeč o zakázku úspěšně projít bezpečnostním šetřením. O této podmínce nepřímo mluví jen předkládací zpráva, což je doplňující materiál. Kabinet o něm nehlasoval. Usnesení také neukládá, aby vyplněný dotazník posoudily bezpečnostní orgány.
Ministr Havlíček mluvil o tom, že odstavení Rosatomu plyne z označení "přípustný dodavatel jaderné technologie" u amerického, francouzského a jihokorejského uchazeče. Bývalý zmocněnec Míl oponuje. "Definice výroku ’přípustný dodavatel’ není známá. Z vládního usnesení se lze domnívat, že ’přípustný dodavatel’ znamená dodavatel připuštěný do bezpečnostního posouzení’."
Zadávací dokumentace se přepíše
I kdyby však vláda odhlasovala vyřazení Rosatomu ze soutěže, stále by šlo jen o deklaraci. Stávající i nový kabinet ji může na základě vývoje politické situace odvolat. Klíčové pro neúčast Ruska nebo dodavatele z jiné "nepřátelské" země je nepozvat ho do samotné soutěže. K tomu je nutné řádně nastavit podmínky výběrového řízení, v němž budou zájemci o zakázku podávat nabídky. Zadávací dokumentaci Havlíčkův resort ještě nedokončil.
Pravidla tendru zatím mají z pohledu bezpečnosti dvě slabá místa. Jak už dříve Aktuálně.cz upozornilo, Havlíčkovo ministerstvo rozšířilo okruh pro potenciální uchazeče. Původně směl do tendru vstoupit jen výhradní majitel projektu včetně know-how, technologie a práv k nim. Po Havlíčkově zásahu by mohl soutěžit i majitel licence. V praxi by to znamenalo, že Rosatom by se mohl ucházel o zakázku jeho prostřednictvím.
Jak Aktuálně.cz řekl vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška, tahle možnost z dokumentace vypadne. Pravidla se změní v reakci na vrbětickou kauzu. "Ten držitel licence byla novinka, byla to taková česká cesta. Zadávací dokumentace se musí změnit. Vrátíme ji zpátky tam, kde byla dřív. Tohle je teď důležité," vysvětlil Bartuška.
Na riziko spojené s majitelem licence upozornil už bývalý zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Když tak učinil, vláda ho krátce poté na návrh ministra Havlíčka odvolala. "Jestli to teď upravují, je to v pořádku. Ale o tomhle jsem psal Bezpečnostní radě státu. A až teď mi dají za pravdu? Kdo je za tenhle chaos zodpovědný? Tohle byl přece účelový krok. Sice nevyšel, ale tohle nemůžete při stavbě jaderné elektrárny dělat," říká Míl.
Hamáček varoval před neúspěchem tendru
Zadávací dokumentace se musí upravit ještě v jednom ohledu. Její základní verzi z pohledu bezpečnosti od loňského léta vyhodnocovala pracovní skupina ministerstva vnitra. Zastoupení v ní má resort, Bezpečnostní informační služba, civilní rozvědka, Vojenské zpravodajství a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Následně poslala Havlíčkovi své připomínky, aby je zapracoval.
Ministr vnitra Jan Hamáček však upozornil, že klíčová zjištění nebral Havlíčkův resort v úvahu. Bezpečnostní zájmy nezohlednil. "Trvá zásadní připomínka poukazující na vysoké riziko, že celý projekt skončí neúspěchem pro nedodržení podmínek (…) zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy výjimky ze zadávacího řízení kvůli obavě z ohrožení základních bezpečnostních zájmů státu," píše ministr vnitra v dokumentu z 29. března, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Ve stejném dokumentu Hamáček uvádí, že jeho pracovní skupina zahrnující tajné služby nemá od ministerstva průmyslu a obchodu dostatek informací. Nemůže proto plnit své úkoly. Také explicitně zmínil, jak lze v tendru ochránit bezpečnost státu. "Cestou (…) je neoslovení rizikových uchazečů dle vládou schváleného dokumentu," píše. Ačkoliv zmíněný dokument je přímo nejmenuje, jde o Rusko a Čínu.
Jednání stálého výboru pro jádro
Posun v projektu by měl nastat v příštích dnech. Přepisuje se dokumentace. O tendru spolu budou podle informací Aktuálně.cz jednat ministři Hamáček a Havlíček. A 29. dubna se sejde Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zbrojů. Tvoří ho premiér, vybraní ministři, zástupci průmyslu a představitelé opozice. Jeho smyslem je určit základní parametry projektu tak, aby se udržela jeho kontinuita i po podzimních volbách.
"Musíme trvat na tom, že bezpečnostní zájem státu definovaný v usneseních vlády se musí promítnout do zadávací dokumentace. Ta se musí dodělat a předat skupině při ministerstvu vnitra. Ta musí dát jasné stanovisko, že je tam všechno zapracováno," sdělila Aktuálně.cz k jednání výboru jeho členka Helena Langšádlová (TOP 09).
Současně se chce seznámit se samotným bezpečnostním dotazníkem, na jehož sestavení se podílejí i tajné služby. Hotový má být do konce dubna. Poslankyně trvá i na jeho posouzení. "Musí ho projednat bezpečnostní skupina vnitra a musí být bez výhrad," poznamenala Langšádlová. Přitom je přesvědčená, že sám o sobě je zbytečný.
Bezpečnostní dotazník nebyl v plánu
Jednání příslušných týmů státu, ČEZ a firmy Elektrárna Dukovany II probíhá už dva roky. S bezpečnostním dotazníkem přitom dlouho nepočítaly. Součástí procesu se stal, až když ho poslední týden v březnu po podnětu od ČEZ začal prosazovat ministr průmyslu a obchodu. Původně ho dokonce bez vědomí vlády chtěl s částí zadávací dokumentace poslat Rosatomu. Když na jeho záměr upozornila média, couvl. Dotazník však ve hře zůstal.
"Česká republika již jedno výběrové řízení na Jadernou elektrárnu Temelín nezvládla. Proto je s podivem, že i při tomto projektu jsme se v březnu tohoto roku začali zásadně odchylovat od dva roky komunikovaného, standardního, projednaného a schváleného postupu," řekl k dotazníku a zahrnutí možnosti majitele licence vstoupit do tendru bývalý zmocněnec pro jádro Míl.
Havlíček avizoval, že bezpečnostní šetření na základě dotazníku potrvá půl roku. Pode Míla je tento krok nadbytečný. "Tato technická předkvalifikace byla již udělána v minulých letech a investor (stát, pozn. aut.) na ně odpověď zná. Otázky bezpečnostního dotazníku související s problematikou dodavatelského řetězce, jaderné bezpečnosti, technické bezpečnosti jsou posuzovány až v rámci standardního výběrového řízení," říká Míl.
"Je navýsost správné, aby potenciální uchazeči předložili, za jakých podmínek se chtějí tendru zúčastnit. Bezpečnostní dotazník je naprosto standardní mezinárodní proces," hájí své kroky Havlíček. Míl kontruje, že takto se na mezinárodní scéně nepostupuje. "Proč se má dělat posouzení z hlediska národní bezpečnosti u uchazečů ze zemí NATO a Jižní Koreje? Postrádá to smysl. A může se to obrátit proti nám, až tam budeme chtít něco dovážet."
