Téma ukradených prezidentských voleb se na dezinformačních serverech objevovalo už několik týdnů před jejich začátkem. Byly na nich nejen zprávy, které útočily na kandidáty s prozápadním smýšlením nebo je lživě vykreslovaly, ale také tvrzení, že dochází k manipulaci voleb pomocí médií a průzkumů. Dezinformátoři z toho obviňovali nejen společnosti zkoumající veřejné mínění, ale také Českou televizi či Ústavní soud.
Konspirace se objevují i poté, co si Češi zvolili poslední lednový víkend prezidentem generála ve výslužbě Petra Pavla. Podle analýzy ministerstva vnitra jejich počet setrvale roste. Jejich obsahem je především tvrzení o údajném volebním podvodu. Čeští elfové, kteří dezinformace mapují, upozorňují, že se tyto příspěvky opírají především o zdánlivé podobnosti výsledků s volbami na Slovensku a ve Francii. Jiný argument v zásadě nepoužívají.
Tyto dezinformace šíří například pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Tvrdí, že země použily na sčítání hlasů stejný software, který výsledky ovlivnil. Český statistický úřad, který výsledky počítá, sice používá moderní technologie, ale samotné sčítání hlasů provádí "ručně" tisíce nezávislých okrskových volebních komisí. Potenciální hrozba ovlivnění výsledků počítačovým zpracováním je tak vyloučená.
Za důkaz zfalšovaných voleb dezinformátoři považují také příjezd slovenské prezidentky Zuzany Čaputové do štábu Petra Pavla. V pražském Fóru Karlín ho navštívila necelé tři hodiny po zavření volebních místností. Z toho vyvozují, že Čaputová musela předem vědět, jak volby dopadnou.
"To byla fakt náhoda, že tu byla Čaputová. Jenom cesta z Bratislavy trvá asi tři hodiny, a to by musela jet minimálně 150 kilometrů za hodinu," píše se v jednom z komentářů.
Manažerka Pavlovy kampaně Pavla Nýdrle Deníku N řekla, že Čaputová byla připravená se s generálem ve výslužbě setkat, i kdyby volby dopadly jiným výsledkem. Kdyby však Pavel nevyhrál, na pódium by v jeho štábu nešla. "Nehodilo by se to. Mohla by proběhnout schůzka za zavřenými dveřmi, ale samozřejmě bychom ji nevzali na pódium. Na druhou stranu jsme znali preference a tajně jsme doufali, že to vyjde," vysvětlovala Nýdrle.
I přesto však konspirace o zmanipulovaných volbách šíří i někteří politici. "V podobě jakéhosi zamyšlení se veřejně podivil nad výsledkem voleb například náměstek děčínského primátora Jan Skalický (ANO)," upozornil Bohumil Kartous z Českých elfů.
"Nemám důkaz, že volby nebyly zmanipulované, takže co když byly," vysvětloval Skalický týdeníku Respekt, proč svůj příspěvek zveřejnil. Dodal, že si všiml toho, že více proevropsky naklonění kandidáti jako Petr Pavel, Zuzana Čaputová a francouzský prezident Emmanuel Macron vždy zvítězili s výsledkem okolo 58 procent. "Zato ti více vlastenecky zaměření kandidáti, jako byla například protikandidátka Macrona Marine Le Penová či Babiš, mají téměř vždy přes 41 procent," řekl náměstek primátora.
Expert na dezinformace z Úřadu vlády Dominik Presl tvrdí, že takováto zcela nepravdivá tvrzení podkopávají důvěru k základním demokratickým procesům. "Je nesmírně důležité, aby se nerozšířila do mainstreamových médií. To, co dělají někteří politici, by tomu ale mohlo pomoci," řekl.
Přivést Skalického k trestní odpovědnosti za šíření konspirací je podle Kartouse složité, protože je ve svých příspěvcích klade jako řečnickou otázku. "To je jeden z triků, jak šířit konspirace. Tedy nebudu to tvrdit, ale budu se sugestivně ptát. Ale pokud bychom chtěli žít v zemi, kde platí i pro politiky banální etické a intelektuální hranice, pan náměstek by se musel minimálně zpovídat svým voličům," řekl Kartous.
Podle Presla vždy záleží na okolnostech. "Pokud ale někdo vysloveně tvrdí, že byly tyto volby zfalšované, což samozřejmě není pravda, tak to může naplňovat podstatu šíření poplašné zprávy. A pak by se tím měla zabývat policie, aby prozkoumala, jestli tomu tak skutečně je, nebo ne," říká.
Vedle zpráv o ukradených volbách dezinformátoři straší lidi, že prezident Pavel zatáhne Česko do války. On sám to odmítá, navíc k tomu ani jako hlava státu nemá žádné pravomoci. Konspirátoři se ale těmito zprávami snaží apelovat na strach lidí. Jak ukázal nedávný průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, obavy z války má 32 procent Čechů.
