Praha - Před dvaceti lety se historické jádro hlavního města, Malá Strana, přeměnilo v obří skladiště trabantů, wartburgů a dalších východoevropských značek aut.
Tisíce lidí z NDR tehdy prchaly před režimem Ericha Honeckera a pro svou cestu na Západ využilo západoněmecké velvyslanectví v Praze. Svá "trabi" pak nechávali zaparkovaná všude, kde se dalo. Okolo ambasády na Malé Straně se kupily stovky opuštěných vozů.
"Vypadalo to, jako když jdete územím po nějaké katastrofě," vzpomíná na léto a podzim 1989 historik Oldřich Tůma, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny.
Josef Mihalík, který pracuje na pražském magistrátu, sloužil před dvaceti lety u dopravní bezpečnosti. "Těch aut byla spousta. Lidé nadávali, že blokují ulice. Odtahovali jsme je aspoň tam, kde tolik nepřekážela," řekl Aktuálně.cz Mihalík.
Co o autech DDR prozradily archivy StB
Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek umožnily redakci Aktuálně.cz prostudovat mnohastránkový spis, kde StB ukládala dokumenty o pražském velvyslanectví SRN. Že opuštěné trabanty a další vozy představovaly vážný problém, dokládají desítky stránek z archivu komunistické tajné policie.
Součástí spisu je například několik seznamů s dlouhým výčtem aut s cedulkou DDR, která parkovala na různých místech v centru Prahy, ale také zápisy z oficiálních jednání mezi ČSSR a NDR o řešení "automobilové krize".
Například dokument z 25. září 1989 dokládá, že na cestě za zahradou západoněmecké ambasády přibylo dalších devět aut z NDR.
"Uvedené vozy byly zaparkované v době, kdy nebylo prováděno sledování, tj. v nočních nebo časných ranních hodinách," píše se v hlášení Státní bezpečnosti.
"Dle informace od hlídače parkoviště na Malostranském náměstí došlo k odtažení několika vozidel občanů NDR již v minulém týdnu a to za asistence zaměstnanců zastupitelského úřadu NSR, kteří zaplatili poplatky za parkování a odtažení vozidel," stojí v jiném hlášení ze stejného dne.
O pár dní později obsahuje další seznam bezmála 90 zaparkovaných aut, ale vozidel dále přibývalo takřka geometrickou řadou.
Odvezte si auta do NDR, žádali českoslovenští komunisté
Pro československé komunisty nebyla tato situace příjemná, protože to mělo destabilizující vliv i na poměry v socialistickém Československu. Tlačili proto na své přátele z NDR, aby si trabanty odvezly do své země a zde pak řešili, co s nimi dál.
Počátkem října 1989 ujistil tajemník východoněmeckého velvyslanectví Herbert Huber své československé partnery, že se na odstranění trabantů a wartburgů pracuje.
"Soudruh Huber informoval, že na základě dohody u primátora hl. města Prahy intenzivně pracují na odtahu vozidel. Operativní skupina požádala o posilu 50 řidičů, kteří by se přidali k souč. 64 pracovníkům," uvádí se v dokumentu z archivu StB.
"S. Huber dále důvěrně sdělil, že vozidla budou v NDR soustředěna na vyhrazeném místě a osoby mající právní titul nebo něco podobného tj. např. příbuzní, majitelé atd. se o tento majetek přihlásí u příslušných orgánů NDR. V praxi by to mohlo znamenat, že vozidlo bude předáno majiteli do NSR," uvádí se dále v protokolu.
Všechny trabanty pryč?
Dobové dokumenty už ovšem nic neříkají o tom, zda se nakonec všechny trabanty skutečně vrátily do východního Německa.
"Z větší části byl odstraněn problém parkujících vozidel občanů NDR, kterých bylo podle informací pracovníků Městské správy Veřejné bezpečnosti Praha k 08.00 hodině dne 9. 10. 1989 odtaženo celkem 1525," napsal náčelník kontrarozvědky Karel Vykypěl šéfovi StB Aloizi Lorencovi.
Historik Oldřich Tůma odhaduje, že do NDR se odvezla jen část odstavených trabantů z první vlny emigrace. Druhá vlna přišla počátkem listopadu 1989 a komunističtí funkcionáři už neměli čas převoz aut řešit. V NDR padla Berlínská zeď i Honecker a krátce poté dorazila i revoluce do Československa.
"Vím, že tady ty trabanty prodávaly v autobazarech, ale kolik jich bylo a kolik se jich odvezlo pryč, to opravdu nevím," řekl Aktuálně.cz Josef Mihalík, který před dvaceti lety sloužil u pražské dopravky.
