Jak se nezbláznit z pandemie. Pomáhá příroda, rodinné aktivity i pomoc ostatním

Foto: Mezi dobrovolníky. Kvůli pomoci v pandemii si berou dovolenou, obětují víkendy
Celorepublikový portál chcipomoct.cz zaznamenává, třídí a propojuje dobrovolníky s žádostmi o pomoc v celém Česku. Stojí za ním Akademické centrum studentských aktivit (ACSA).
Registrovaných je zde přes 10 tisíc dobrovolníků, ale stále jsou potřeba noví. Mnohdy nestačí jen propojovat, centrum musí také řešit, jak vyhovět požadavkům poptávky.
"Naši dobrovolníci pochází ze všech možných společenských kruhů:  studenti, pracující lidé s rodinami a také lidé v důchodu," líčí Aneta Hašková z iniciativy chcipomoct.cz.
"V samotné centrále nám pomáhá například průvodkyně, umělkyně, studentka, fotografka," říká Hašková. Zobrazit 28 fotografií
Foto: chcipomoct.cz
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
24. 3. 2021 13:15
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.

Iniciativa zMůžeš víc upozorňuje na zdánlivé maličkosti, kterými člověk může pomoci sobě i svému okolí. Stojí za ní Centrum Locika, řešící domácí násilí a jeho dětské oběti, Český institut biosyntézy, který se zabývá biosyntetickou psychoterapií, jejíž podstatou je soulad mezi tím, co člověk dělá, co cítí a co si o tom myslí, a také Sociální klinika, jež nabízí terapeutickou on-line pomoc pro všechny, kdo se během pandemie starají o ohrožené skupiny obyvatel.

Jejich projekt chce upozornit na psychické dopady covidové situace a povzbudit veřejnost k péči o sebe sama a své okolí. Seznamuje lidi se "šesti body proti bezmoci," které vycházejí ze zkušenosti z psychoterapie a z fungování v zátěžovém prostředí. Také přináší nejrůznější inspirativní tipy, posbírané mezi nadšenci a iniciativami po celé republice, jak se z toho všeho lidově řečeno "nezcvoknout".

Alarmem k takovéto akci jim mimo jiné byl obrovský nárůst pacientů s duševními problémy. Jak říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková, zakladatelka Sociální kliniky a ředitelka Českého institutu biosyntézy, mezi klienty se navíc velmi často objevují i děti a dospívající, což dříve nebývalo.

Za problematické pokládá i to, že v Česku se péči o duševní zdraví nevěnoval před pandemií dostatek pozornosti. I přes enormní poptávku veřejnosti se psychoterapeutům a psychologům pracujícím jako OSVČ nepodařilo vyjednat výjimku a s klienty mohou pracovat pouze on-line, což často nevyhovuje ani jedné straně.

Odborníci z iniciativy zMůžeš víc lidem radí, aby se věnovali tomu, co je "nabíjí" a přispívá k jejich klidu. Aby objímali své blízké, neboť objímání je důležité nejen pro celkovou pohodu, ale i pro imunitní systém a zmírnění fyzické či psychické bolesti. Důležité také je zůstávat v kontaktu s přáteli, pěstovat humor, tvořivost či podporovat zvědavost, ale také dělat něco pro druhé, což ve výsledku může přinést větší uspokojení než dělat něco sám pro sebe.

"Nepřinášíme univerzální recept na to, jak se cítit lépe, ale spíše inspiraci a povzbuzení. Naším cílem bylo veřejnosti říct, že pokud se někdo cítí 'divně', pak je to naprosto adekvátní reakce na tuto nenormální dobu," říká psycholožka Barbora Janečková.

Přestat se utápět v beznaději

Strůjci projektu rovněž z jeho stránek vytvořili místo, kde lidé vzájemně sdílí své nápady, jak si v současné složité situaci pomáhat, jak přijít na lepší myšlenky a jak si "nabít baterky". "Ozývají se nám lidé z celé republiky a sdílejí s námi to, co dělá radost jim i jejich blízkým. Jejich tipy zveřejňujeme, a posíláme tak jejich radost dál. I v téhle době se děje spousta skvělých věcí, jen je potřeba, aby nezapadly a dostaly se ke svému publiku," vysvětluje Janečková.

Jak platforma ukazuje, začít se dá rovnou v rodině, třeba zavedením pravidelných rituálů, které by udělaly z nuceného trávení pracovního a školního času pod jednou střechou přednost. Využít se dá třeba k usedání ke společně připravenému jídlu i ve všední den, ke každodenním společenským hrám, procházkám s konkrétním cílem, tvorbou videa pro prarodiče nebo večerním popovídáním si u jednoho stolu.

Své aktivity lze napřít i navenek a potěšit jimi další lidi. "Pojďme se přestat utápět v tom, co je všechno špatně, a pojďme raději společně tvořit lepší podmínky pro život nás všech. Na jaře jsme to dokázali a můžeme to dokázat znovu," vyzývá jeden ze sdílených projektů s názvem Dostaňte děti ven. Jako recept proti zhoršující se psychice dětí i dospělých vidí pobyt v přírodě, pocit sounáležitosti a dostatek příležitostí ke hře, pokud možno té nevirtuální. Na svých stránkách proto zveřejňují nejrůznější výtvarné, fotografické či hudební výzvy a soutěže a nebo také bojovky, které lidé připravili pro rodiny ze svého města.

Princip bývá jednoduchý. Plánek si lze stáhnout na internetu, pak už se stačí vydat ven a hledat stanoviště s úkoly či indiciemi. Ty jsou buď schované na místě ve schránce podobné kešce, nebo je lze získat pomocí QR kódu. Často bývá taková hra spojená i s pokladem či odměnou, kterou si lze vyzvednout ve spolupracujícím obchodě, popřípadě jsou její absolventi po zaslání správných odpovědí zařazeni do losování o ceny.

Církevní škola v Plzni jde na rozhýbání svých žáků tak, že s nimi začala  cestovat kolem světa. Někdo chodí, jiní běhají, jezdí na běžkách, na kole nebo na bruslích. Všechny tyto aktivity vkládají do aplikace Padlet, vhodné pro společné projekty. "Zkrátka jakýkoli pohyb na vlastní pohon se počítá. Za první týden jsme zdolali neuvěřitelných 3601 kilometrů, a dorazili tak z Plzně až do Kazachstánu," hlásí organizátoři spokojeně. Jejich cílem je obejít a objet svět za osmdesát dní jako Willy Fog.

Platforma zMůžeš víc na rozmanitých příkladech dobré praxe ukazuje, že únik od současných starostí lze najít i ve zkoumání přírody. A přidává tipy na stránky, které učí veřejnost stavět hmyzí hotel pro tuto rapidně ubývající živočišnou třídu nebo soví a jiné budky pro ohrožené ptáky. A pakliže se chce člověk u této bohulibé činnosti ještě i zasmát, může vyrobit krmítka pro drobné živočichy i s fotopastí a pak se bavit u pozoruhodných videí, jako to dělají lidé kolem webu Sejdeme se u krmítka.

Lockdown a sociální izolace značně dopadají na ty, kteří žijí dobrovolně sami, a díky tomu, že jsou bez závazků, mohli si dopřávat večírky a akce s přáteli. Jenže teď nemají nikoho, koho by obejmuli nebo s kým by bok po boku sdíleli své starosti. Nejen pro ty platforma zMůžeš víc doporučuje aplikaci na společné sledování Netflixu on-line s kamarády a známými.

Pomocí proti bezmoci

Platforma také upozorňuje, jak nabíjející a uspokojující může být nejen zpestření volného času pro sebe či ostatní, ale také samotná pomoc v boji proti pandemii. Dokládá to například na příběhu dobrovolníků z Chebu, který nedávno patřil k nejpostiženějším oblastem v republice. 

Projekt KOS pomáhá na západě, za nímž stojí tamní Komunitní osvětové společenství, vybudoval pomocí Facebooku v tomto regionu dobrovolnickou síť, jež už od října 2020 dodává energii a povzbuzení zdravotníkům v nemocnici v Chebu. Funguje tak, že vždy jednou týdně jejich kurýrky udělají svoz doma napečených a navařených dobrot, ale také ovoce, ořechů, čokolád či klobás a doručí je do nemocnice. Do balíčků potravin často přidávají své vzkazy a poděkování.

"Pro mnoho z nás, kteří 'v tom jedeme', to vlastně znamená skvělý zážitek smyslu a taky řešení vlastní bezmoci, v situaci, která se už táhne tak dlouho," říká organizátorka této pomoci Lucie Poláková. "Hodně lidí nemá moc možností udělat něco konkrétního, něco prospěšného a tohle je najednou možnost mít dobrý pocit a ještě se přitom potkat s novou komunitou, i když zatím jen převážně virtuálně. Předávky jsou plné pozitivních emocí a zpětné vazby z nemocnice jsou opravdu radostné a často i dojemné," vysvětluje.

Od listopadu funguje jejich síť i v Sokolově a před dvěma týdny si brali "mustr" dobrovolníci z Jihlavy. Rozběhli také dva větší projekty psychosociální podpory, jeden s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a druhý s podporou generála Petra Pavla prostřednictvím sbírky Spolu silnější. "Jde o terapeutickou podporu a krizovou intervenci pro lidi, kteří se rozhodnou si říci o podporu profíka ve chvíli, kdy už mají opravdu na sebe naloženo víc, než je zdrávo," popisuje Poláková. Podporu nabízí tým kvalifikovaných odborníků a nejvíce ji využívají zdravotníci, kteří jsou na pokraji sil. 

Svou síť dobrovolníků má rovněž třeba Akademické centrum studentských aktivit se sídlem v Brně, jež hledá pomocí webu chcipomoct.cz lidi ochotné pomoci v nemocnicích, v sociálních službách či očkovacích centrech. Rovněž v Brně pak sídlí iniciativa MUNI pomáhá, za níž stojí studenti Masarykovy univerzity.

"Lidé nám píší, že je příběhy ostatních potěšily, zahřály na duši. A to je skvělé," pochvaluje si spoluzakladatelka iniciativy zMůžeš víc Barbora Janečková. Jak vysvětluje, lidé se hodně učí tzv. observačním učením, tedy tím, co vidí kolem sebe. "A my teď bohužel vidíme hodně strachu, zmatku a strašení. Věříme, že naše iniciativa ukáže, kolik dobrých věcí lidé v naší zemi pro ostatní dělají - už tohle může zlepšovat náladu. Čtení o tom, co jde a co se daří, napomáhá nejen k dobré náladě, ale také zvyšuje naši imunitu. Strach ji bohužel snižuje," doplňuje.

Lidé z platformy zMůžeš víc by nyní rádi ještě více zapojili veřejnost a vyzvali ji ke sdílení toho, co jí pomáhá překonat tuto nelehkou dobu. Nadále chtějí fungovat jako prostředník, který pomáhá o receptech proti bezmoci dávat vědět ostatním.

 

Právě se děje

Další zprávy