Co dosud víme o britské a jihoafrické mutaci koronaviru?
Britská mutace byla poprvé zaznamenána na jihu Anglie loni v září. Britský premiér Boris Johnson v prosinci oznámil, že se výrazně šíří a může být nakažlivější až o 70 procent. Podle viroložky Ruth Tachezy je však reálnější odhad, že se tato mutace šíří o polovinu rychleji než současná varianta koronaviru.
Podle exministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly se lidé mohou přenosnější mutací nakazit i za několik sekund, pokud spolu budou bez roušek a někdo například kýchne. "To, že jsme si mysleli, že nějaký kontakt do 15 minut by neměl být příliš rizikový, už zdaleka neplatí," řekl Prymula ČTK.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se dosud britská mutace prokázala už v 70 zemích světa. Rozšířila se třeba do Ameriky, Asie a mnohých evropských států včetně Česka, kde je dosud potvrzena v sedmi krajích. "Národní referenční laboratoř obdržela přes 300 vzorků k prověření. Doposud byla mutace potvrzena u 13 vzorků," uvedla v úterý mluvčí Státního zdravotního ústavu Klára Doláková. Novější statistiky zatím zveřejněny nejsou.
Jihoafrickou mutaci vědci zaznamenali poprvé loni v říjnu v Jihoafrické republice, to, že se šíří, bylo ohlášeno v prosinci. Tato varianta ve státě na samém jihu Afriky naprosto převládla nad dosavadní variantou viru a vedla k výraznému zvýšení počtu hospitalizovaných. I tato mutace je o polovinu nakažlivější než aktuální varianta viru.
Podle WHO se již rozšířila do jednatřiceti zemí světa, do Evropy se dostala nejspíš přes Velkou Británii. Mimo ni již byla v Evropě zatím zaznamenána například také v Nizozemsku, Francii nebo třeba Německu.
Část Rakouska se dokonce kvůli šíření nakažlivější mutace možná na měsíc izoluje od zbytku světa. Vyzvala k tomu viroložka a poradkyně rakouské vlády Dorothee von Laerová, která působí na univerzitě v Innsbrucku, v reakci na šíření mutace v rakouské spolkové zemi Tyrolsku. A podle listu Die Presse už rakouské ministerstvo zdravotnictví skutečně prověřuje možnosti, jak by bylo možné omezit pohyb lidí. Podle agentury APA je nyní Tyrolsko jedním z hlavních evropských ohnisek jihoafrické mutace.
Mají mutace horší průběh nemoci než dosavadní známá varianta viru?
V případě britské mutace se donedávna objevovaly zprávy, že má stejný průběh jako současná varianta viru. Poradní skupina britské vlády NERVTAG však nedávno uvedla, že existuje reálná možnost, že s sebou mutace nese zvýšené riziko úmrtí. Data však ještě nejsou zcela průkazná.
Již se ovšem ví, že má tato mutace jiné příznaky - lidé, kteří se jí nakazili, mají častěji kašel, jsou unavení nebo je bolí v krku. Naopak ztráta chuti a čichu je u nich méně častá.
Jihoafrická mutace by podle dosavadních zpráv neměla mít vážnější průběh a neměla by vést k vyšší smrtnosti. Podle dosavadních poznatků však může způsobovat větší virovou nálož u nakaženého a lépe odolává protilátkám.
Jak moc a kde všude se britská mutace šíří Českem?
Odborníci se domnívají, že se britská mutace v Česku šíří minimálně od začátku prosince. Od té doby bylo odhaleno více než 300 vzorků (dle posledních veřejně dostupných dat) nesoucích stopy této mutace, většinu z nich odborníci nyní analyzují. Zatím byl výskyt této mutace potvrzen v sedmi krajích - v Praze, Jihočeském, Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském a Plzeňském kraji či na Vysočině.
Odborníci zatím nedokážou říct, jak silně se v republice mutace šíří, a to proto, že se zde zkoumá jen zlomek pozitivních covid vzorků. Není tedy jasné, kolik případů tu celkově je. Některé odhady už ale zaznívají. "Můj názor je, že tato mutace nabírá na síle. Podle mě se vyskytuje až v deseti procentech všech pozitivních případů, za leden tu tak mohlo být několik set nakažených touto mutací," odhadl ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se tato mutace nešíří v Česku plošně, zatím se jedná o jednotky potvrzených případů. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek nicméně varoval, že pokud zde nakažlivější mutace viru převáží, nákaza může rychle růst.
Epidemie stagnuje, přestal klesat počet nakažených a podle Blatného je to způsobeno kombinací toho, že se vir rychleji šíří a že nynější opatření už nestačí. Podle odborníků je reálné, že britská mutace v Česku ovládne současnou variantu do několika měsíců.
"Epidemiologická situace u nás se nelepší. Ba co hůř, statistika nekompromisně ukazuje, že je přítomná britská mutace viru, která je agresivnější a šíří se daleko rychleji. Dokazuje to jednoduchý fakt. Opatření, která jsme zavedli, přestala fungovat," uvedl Blatný ve čtvrtek.
Výskyt jihoafrické mutace dosud v Česku nebyl zaznamenán. "Dá se očekávat, že se tato varianta dostane i k nám. Možná že se to oddálí díky uzavření hranic. Ale nedá se vyloučit ani to, že se tu vyselektuje nějaká česká varianta viru, která bude také závažná," varuje viroložka Tachezy.
Fungují vakcíny proti koronaviru i na různé jeho mutace?
V Česku se zatím očkuje vakcínami společnosti Pfizer a Moderna. Obě společnosti už uvedly, že jejich vakcíny fungují i proti britské mutaci.
Podle virologa Pavla Plevky studie ukazují, že očkování, která jsou v současné době k dispozici, poskytují do značné míry ochranu i před jihoafrickou variantou. Zatím však není jasné, jak velkou - některé vakcíny podle nich mají nižší účinnost. "Je jisté, že efekt očkování bude nižší, ale o kolik bude třeba zjistit sledováním očkovaných lidí," sdělil Plevka.
Společnost Pfizer sice uvedla, že její vakcíny fungují i proti variantě viru z Jihoafrické republiky, nicméně některé studie naznačují, že mohou mít nepatrně nižší účinnost. Společnost Moderna zase v případě viru šířícího se z JAR v laboratorním testu zjistila, že je účinnost vytvořených protilátek po vakcinaci až šestkrát nižší. Tedy protilátky se po injekci vytvoří, ale je jich méně a jsou méně účinné v takzvané inaktivaci viru. Podle Moderny lze přesto vakcínu považovat za účinnou i proti jihoafrické mutaci.
"Dá se předpokládat, že vakcína bude mít nižší účinnost, než by měla, kdyby se tvořilo větší množství specifických neutralizačních protilátek," říká viroložka Tachezy. Firma chce nyní zahájit nové studie, které by zjistily, zda by ještě lepší celkovou ochranu nemohla zajistit třetí dávka vakcíny.
Ne příliš optimisticky dopadlo také testování vakcíny americké společnosti Novavax v Jihoafrické republice. Studie tam byla prováděná na přibližně 4,5 tisíce lidech, z nichž většina byla nakažená jihoafrickou mutací. Studie ukázala, že vakcína od Novavaxu tam fungovala na 49,4 procenta. U těch, kteří neměli HIV, dosahovala šedesátiprocentní účinnosti. Společnost Johnson & Johnson zase oznámila, že zatímco v USA může zaručit spolehlivost 72 procent, v JAR to bylo jen 57 procent.
"Dobrá zpráva je, že jak u mRNA vakcíny, tak i u vektorových vakcín se nové očkování dá vyrobit rychle, je to skutečně rychlý proces. Ale vyrobit miliardy dávek tak rychlé není. Takže se modlím, aby se nestalo, že půjde o mutace odolné vakcínám," říká k tomu imunolog Václav Hořejší.
Kvůli mutacím se tak podle epidemiologa a exministra zdravotnictví Romana Prymuly může stát, že se očkovací látky budou každoročně měnit, podobně jako je tomu u očkování na chřipku. "Vakcína se opravdu může dostat do podoby, v které byla vakcína chřipková, kdy si změny vyžadují to, aby vakcína byla připravována individuálně na každou sezonu. Může se stát, že to opravdu bude jednou za rok, protože mutace viru budou tak rozsáhlé," uvedl Prymula.
Co je dosud známé o brazilské mutaci?
Kromě britské a jihoafrické mutace je v poslední době nejčastěji diskutovaná takzvaná brazilská varianta viru. Ačkoliv pravděpodobně pochází z Brazílie, jako první její výskyt potvrdili japonští vědci, kteří ji v lednu odhalili na letišti u skupiny turistů.
V současné době byl její výskyt potvrzen v Brazílii, Německu, Japonsku nebo USA. I tato mutace je pravděpodobně nakažlivější než dosavadní varianta viru, zatím ale není jasné o kolik.
"Tato varianta nyní působí velké množství infekcí v brazilském městě Manaus, kde již na jaře a v létě minulého roku bylo infikováno kolem 75 procent populace a došlo k zastavení šíření koronaviru dosažením skupinové imunity," vysvětluje brněnský virolog Pavel Plevka. To, že se v Manaus brazilská varianta dokáže efektivně šířit, podle Plevky naznačuje, že protilátky proti starším variantám covidu neposkytují imunitu proti brazilské variantě.
Ve zmíněném Manaus zemřelo podle CNN během prvních tří lednových týdnů 1 333 lidí, což je o tisíc víc než v květnu, který byl dosud považován za nejhorší měsíc v tamním průběhu pandemie.
Podle deníku Washington Post neexistuje žádný důkaz o tom, že by současné vakcíny neměly fungovat proti brazilské mutaci. Nicméně vědci pracují s možností, že i tato varianta viru může unikat protilátkám, což by ovlivnilo účinnost vakcín.
Proč viry mutují?
Tím, že viry mutují, se podle viroložky Ruth Tachezy přizpůsobují svému hostiteli. Jejich cílem je se co nejvíce množit a šířit, ale hostitele nezabíjet.
"Pokud se jako v případě SARS-CoV-2 dostanou do lidské populace z jiného hostitelského druhu (v tomto případě zvířete), začne jejich přizpůsobování se danému hostiteli. Přizpůsobování znamená změny v genomu - mutace. Některé mutace mohou být pro virus konečné ve smyslu, že nebude již životaschopný, nebude se reprodukovat. Jiné mutace zase mohou být tiché, prostě se vůbec nijak neprojeví," vysvětlila Tachezy.
Pokud ale takovýto mutovaný virus koluje v populaci, muže se k tiché mutaci přidat další a další. A nakonec se může vyselektovat taková varianta, která bude právě více přenosná nebo více virulentní. "Takže obrovský počet infikovaných po světě dává tomuto viru neuvěřitelný počet možných pokusů, aby se 'trefil' do mutace, která mu umožní se dále efektivně šířit," dodala Tachezy.
