Britská mutace v Česku nabírá na síle, Blatný chystá "superkrizovou variantu"

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
28. 1. 2021 6:44
Britská mutace koronaviru už byla potvrzena v šesti českých krajích. Jak zjistila redakce Aktuálně.cz, podezření na ni už mají i v dalších krajích. Podle odborníků v Česku převládne do několika měsíců. Ministr zdravotnictví Jan Blatný proto hovoří o "superkrizové variantě". Nová mutace se šíří výrazně rychleji, nakažení mají v dýchacích cestách asi třikrát víc viru než u jeho předchozích variant.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Slánská nemocnice je na pokraji sil. Z přibližně 400 pracovníků jich je aktuálně pětina nakažených koronavirem, z většiny se jedná o zdravotníky. Ti, kteří stále mohou pracovat, už ale přestávají zvládat zajištění chodu nemocnice. Část pacientů s covidem proto převezme berounská nemocnice. 

"Bylo to, jako když projede nůž máslem," popisuje tamní ředitel Štěpán Votoček rychlé šíření nákazy mezi jednotlivými odděleními. Vysvětlení přišlo zkraje tohoto týdne. Votoček poslal do laboratoře jeden ze vzorků nakažených zdravotníků a následná analýza ukázala, že se dotyčný nakazil takzvanou britskou mutací viru.  

"Dosud to bylo tak, že když se objevil jeden nakažený, nemoc buď vůbec na nikoho nepřenesl, nebo maximálně na jednoho dva další zaměstnance. Teď ale během dvou dnů padl personál třeba celé interní jednotky intenzivní péče," popsal Votoček.

Výskyt britské mutace byl dosud potvrzen v Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském, Plzeňském kraji a na Vysočině, jak upozornil server iDNES. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ale nevylučuje, že se vyskytuje i jinde. "Ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a laboratořemi nyní mapujeme, jak vypadá celková situace v rámci Česka," uvedla mluvčí SZÚ Klára Doláková.

Jak ale zjistila redakce Aktuálně.cz, podezření na britskou mutaci už mají i v jiných krajích: třeba v Moravskoslezském, odkud bylo do pražské laboratoře k analýze odesláno 68 vzorků nesoucích stopy této mutace. Podezření je už také v Pardubickém kraji. "Naše laboratoře zaregistrovaly přítomnost vzorků, které by mohly ukazovat na záchyt britské mutace koronaviru. Momentálně čekáme na potvrzení ze strany Národní referenční laboratoře," uvedl mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. 

Na výskyt zákeřnějšího typu koronaviru se chystají i v dalších krajích, třeba Ústeckém, ačkoliv tam zatím žádný případ hlášen nebyl. "Máme mírný pokles v počtu pacientů na lůžkách a očekáváme, že se u nás objeví mutace, která by s tím mohla hýbnout směrem nahoru," řekl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).

SZÚ aktuálně pracuje se zhruba dvěma stovkami vzorků nesoucích stopy britské mutace, jejichž výsledky očekává do několika dní. Kolik je již celkově potvrzených případů v krajích, ale mluvčí Doláková neuvedla. 

Mutace je až u 10 procent pozitivních vzorků, odhaduje odborník

To, že mutace zrychluje, naznačují i výsledky Fakultní nemocnice Brno. Ta zaznamenala první případ britské varianty 25. prosince. Od té doby prozkoumala zhruba tři tisíce pozitivních vzorků. A u necelých 200 potvrdila britskou mutaci, což odpovídá šesti procentům ze všech pozitivních testů. Podle mluvčí nemocnice Veroniky Plaché jsou ve FN Brno hospitalizovaní zatím dva pacienti s touto mutací a jejich průběh není vážný. 

"Můj názor je, že tato mutace nabírá na síle. Podle mě se vyskytuje až v deseti procentech všech pozitivních případů, za leden tu tak mohlo být několik set nakažených touto mutací," odhadl ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Také podle virologa Ivana Hirsche nabírá tato varianta koronaviru v Česku na síle. "Myslím, že tím, jak se britská mutace množí rychleji, není cesta, jak ji zabrzdit. Můžeme tomu pomoct tak, že budeme účinně vakcinovat a dodržovat opatření," uvedl Hirsch.

Případ slánské nemocnice nastiňuje, proč by se šíření britské mutace nemělo podceňovat. Pokud se dostane mezi rizikové skupiny, které dosud nebyly očkovány, povede to k dalšímu přetížení nemocnic. Důležité je také očkovat co nejrychleji druhou dávkou zdravotnické pracovníky, aby se mezi nimi nemoc dál nešířila. Mezitím se však děje opak: jak upozornil server Aktuálně.cz, někteří zdravotníci dostanou druhou dávku o týden později, než měli podle původního plánu ministerstva zdravotnictví. Důvodem je nedostatek vakcín v Česku.

Chybí peníze na analýzy vzorků

Zatím tedy není jasné, jak moc nebo kde všude se už takzvaná britská mutace šíří Českem - podle odborníků k takovému odhadu zatím není dostatek dat. Jak upozornil server Aktuálně.cz, Národní referenční laboratoř v Česku zkoumá oproti Velké Británii jen zlomek pozitivních covidových vzorků. Může tedy nějakou dobu trvat, než to odborníci zjistí.

Důvodem, proč se zde neprovádí víc analýz, není nedostatek technického vybavení, ale finance, díky kterým by se mohl zapojit větší počet laboratoří s příslušným vybavením. Ve zmíněné Velké Británii na analýzu vzorků vyhradili 20 milionů dolarů. 

"Nejde o technickou kapacitu, ale o peníze, protože taková analýza stojí dost. Jsou lidé, kteří studují viry a sekvenování vzorků mohou platit třeba z grantu.  Dělají to však pro svoje vědecké účely, nikoliv jako servis pro ministerstvo zdravotnictví. Navíc bychom museli dát naši práci stranou a zaměřit se na něco jiného. Takže technicky to je možné, ale musí se to zorganizovat a zaplatit," doplnil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV Zdeněk Hostomský.  

Finanční podporu v Česku pro navýšení analýz vzorků se nyní snaží sehnat iniciativa Sníh, která spojuje vědce ve snaze najít nejlepší řešení v boji s pandemií. "Doporučili jsme vládě, že by se tato aktivita měla posílit, protože jedna laboratoř to nemůže zvládnout a nelze to dělat zadarmo. Bylo by dobré, kdyby se do toho mohlo zapojit víc institucí," uvedla viroložka a členka iniciativy Sníh Ruth Tachezy. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz Aktuálně.cz, zda se chystá vyhradit na analýzu vzorků víc peněz, odpověděl pouze, že "to má na starost ředitelka SZÚ Barbora Macková".  

Mutace převládne do několika měsíců

Názory odborníků na to, za jak dlouho dojde v Česku k převládnutí britské mutace nad současnou variantou viru, se liší. Shodují se ale na tom, že se tak stane v řádu několika měsíců.

"Vzhledem k tomu, že víme, že se tato mutace vyskytuje v Česku, a víme, o kolik rychleji se šířila ve Velké Británii, odhaduji, že během dvou tří měsíců tu bude dominovat," uvedl virolog Pavel Plevka.  

Epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že k tomu dojde za čtyři měsíce. Viroložka Ruth Tachezy zase odhaduje, že pokud se tu mutace začne šířit, převládnout by mohla v řádu čtyř až pěti měsíců.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl, že nová mutace se zatím nešíří v celé společnosti, ale jde o jednotlivé případy. Hygienici podle něj trasují přednostně kontakty lidí, jejichž vzorky vykazují podezření mutace. 

Pacienti s britskou mutací častěji kašlou

Dosud se uvádělo, že má tato nová varianta stejný průběh jako dosavadní koronavirus. Poradní skupina britské vlády NERVTAG však v tomto týdnu vydala zprávu, že existuje reálná možnost, že s sebou nese zvýšené riziko úmrtí. Data však ještě nejsou zcela průkazná. 

Podle agentury Reuters se mohou lišit také příznaky - uvedla, že pacienti s britskou mutací mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení, naopak ztráta chuti a čichu je u nich méně častá. Dušnost, bolest hlavy a obtíže se zažíváním jsou stejně časté u obou variant.

Jisté je, že v případě britské mutace existuje vyšší šance, že se dotyčný nakazí, a to za kratší dobu, po kterou je s nemocným v kontaktu. "Lidé nakažení britskou mutací mají v dýchacích cestách asi třikrát větší množství viru než u předchozích variant. Když je s nimi člověk v jedné místnosti, viru je ve vzduchu víc, a tím je větší pravděpodobnost, že se nakazí," vysvětlil virolog Plevka. 

Odborníci tak nyní doporučují, aby vláda zohlednila britskou mutaci při dalším nastavování protiepidemických opatření. "V zemích, kde se tato varianta viru již výrazněji šíří, třeba ve Velké Británii, Francii nebo Rakousku, zpřísňují opatření a nás to také nemine. Šíření lze zpomalit rozumným přístupem a zabývat se v této situaci bezpečným lyžováním v našich horských střediscích mi přijde jako velká rozmařilost," varuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Jan Kulveit z Oxfordské univerzity, spoluautor protiepidemického systému PES, navrhuje, aby se do systému přidal ještě šestý stupeň. PES podle něj totiž nebyl vyvíjen s ohledem na britskou mutaci. Podle Kulveita proto ani pátá, nejpřísnější úroveň nemusí stačit ke zpomalení viru.

Ministr Blatný se zaváděním 6. stupně kvůli britské mutaci ale nepočítá. Podle něj je však možné, že zde začne platit jakási "superkrizová varianta" v případě, že by se situace zhoršila natolik, že by nestačila opatření v pátém stupni. "Ta další opatření jsou ale ta, o kterých se hovoří už dlouho. Nemyslím si, že je nutné je vtělovat do nějakého mediálně prezentovaného šestého nebo sedmého nebo desátého stupně systému PES," uvedl Blatný.

Zmínil možnost zastavení provozu ve výrobních podnicích či omezení pohybu jen na omezené okolí bydliště. "Je potřeba mít tento záložní plán, kdyby se něco stalo. Jestli se to stane, zavčas to uvidíme a uvidíme to nejenom u nás, ale v celé Evropě," dodal Blatný.

Češi přispěli k vývoji nové protilátky 

Již se objevily zprávy, že vakcíny společností Pfizer či Moderna by měly fungovat i na různé varianty viru. Do budoucna by v boji s koronavirem ale mohla pomoct také léčba protilátkami. Švýcarští vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně vyvinuli takzvanou dvojitou protilátku, která by v budoucnosti mohla sloužit jako prevence i pomáhat při léčbě koronaviru. Ověřit její účinnost na zvířatech nyní pomohli čeští vědci. Ti seznali, že je protilátka účinná a může postoupit do fáze klinického testování.  

Jedná se o kombinaci dvou různých typů protilátek v jedné molekule, díky čemuž by protilátka měla fungovat na aktuální variantu viru a zároveň bránit tomu, aby virus účinně mutoval, což by vedlo ke zvyšování jeho odolnosti - podobně jako se to děje například u bakterií, které se stávají rezistentními vůči používaným antibiotikům.

"Protilátky nenahrazují očkování, doplňují ho. Je vhodné je použít v určitých situacích, třeba v domovech pro seniory, kdy víme, že protilátková odpověď na vakcinaci u starších lidí nemusí být dostatečná. V takovém případě mohou vakcínu nahradit právě protilátky," uvedl Daniel Růžek z Biologického centra AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který vedl preklinické testování protilátek na zvířatech.

Jako další příklad užití protilátek uvedl případ nákazy jednoho člena rodiny. "Všem dalším členům rodiny bychom mohli aplikovat protilátky, abychom zabránili dalšímu šíření nemoci," doplnil Růžek. Protilátky ale podle něj mohou fungovat i při léčbě. "Z dostupných dat víme, že pokud jsou podány záhy po infekci, mohou zabránit rozvoji onemocnění nebo mírnit průběh covidu," dodal.

Některé země již protilátky k léčbě koronaviru využívají. Například Německo se je chystá nasadit jako první země Evropské unie, od firmy Regeneron nakoupilo 200 tisíc dávek léků. Protilátkami se léčil také bývalý prezident USA Donald Trump. Podle českých odborníků ovšem již schválené protilátky nejsou k léčbě koronaviru ideální. 

"Když jsme v kontrolních experimentech použili protilátky, které již fungují nyní, virus velmi lehce mutoval a protilátky pak nebyly účinné," uvedl vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) Radislav Sedláček.

Švýcarskou dvojitou protilátku proto čeští vědci vnímají jako vhodnější řešení. "Ve zvířecím modelu covidu-19 poskytuje jediná injekce této protilátky okamžitou ochranu před onemocněním, která může trvat týdny nebo měsíce. Protilátka účinně snižuje virovou zátěž v plicích a zmírňuje zánět," dodal Růžek.

Britská mutace nového typu koronaviru | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 3 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy