Praha - Současná výše odměn starostů či radních obcí není taková, aby dostatečně motivovala vzdělané a schopné lidi jít do politiky. K takovému závěru dospěl Institut pro demokratickou analýzu z CERGE-EI, který analyzoval vzdělání a praxi zvolených zastupitelů u obcí do jednoho tisíce obyvatel.
Institut kvůli tomu musel projít data komunálních kandidátů a členů zastupitelstev zhruba tří tisíc sídel a porovnat je mezi sebou s ohledem na velikost obce. Při tom si všímal dosaženého vzdělání i povolání. Výsledkem je zjištění, že zvýšení odměn zastupitelů - které jsou pevně dané podle počtu obyvatel obce - o deset procent vede ke zvýšení podílu vysokoškoláků s magisterským titulem o 1,6 procentního bodu.
"Podíl lidí s manažerskou, odbornou či administrativní profesí pak vzroste dokonce o sedm procentních bodů," dodává autor studie Filip Pertold. "Podobný rozdíl, byť jsme ho hledali, jsme nenašli u pohlaví ani věku zvolených zastupitelů," konstatuje Pertold.
Například plat starosty obce s třemi až šesti sty obyvatel je nyní 41 tisíc korun měsíčně. Pokud počet občanů obce jen o několik lidí překročí danou hranici, starosta si přilepší o pět tisíc korun. Pokud je obyvatel přes tisíc, plat starosty vzroste na víc než 51 tisíc korun. A naopak pokud má obec třeba jen 299 obyvatel, starosta dostane měsíčně "jen" 36,5 tisíce korun.
"Řídili by obce efektivněji"
Studie se zaměřila právě na obce, které se počtem obyvatel pohybují u zmíněných hranic. A zjistila, že byť je rozdíl v počtu obyvatel porovnávaných obcí nepatrný, výrazně se liší podíl kandidujících vysokoškoláků či lidí s manažerskou profesí.
Podle Pertolda to platí i v případě těch, kdo se do zastupitelstva nedostali. "Vidíme, že v obcích s tím těsně vyšším platem ti, co prohráli, mají větší ochotu znovu se té soutěže zúčastnit," uvedl Pertold, podle něhož je to důležité i pro samotnou soutěž - aby více lidí kandidovalo a voliči měli větší výběr. Výzkum totiž podle něj ukázal ještě jednu věc: že s výší platu roste i počet subjektů, které jdou do soutěže.
Podle Pertolda se v případě vzdělanějších zastupitelů dá očekávat, že budou řídit obce efektivněji a obce tak nakonec i přes vyšší odměny zastupitelů ušetří. Připouští sice, že jejich studie do takového detailu nešla, ale zabýval se tím podobný výzkum v Itálii, který porovnával i investice a hospodaření obcí. "A došel k tomu, že s nárůstem platů a vzdělaností zastupitelů se snížily výdaje na byrokratický aparát," popisuje analytik.
Sám navrhuje, aby se platy zvýšily o dvacet procent pro výraznější efekt. Podle něj je to hlavní předpoklad, aby se do politiky přilákalo víc vzdělaných lidí se zkušenostmi, kterým by stálo za to obětovat svoji kariéru v jiné oblasti.
Pertold ovšem upozorňuje, že výzkum se týkal výhradně menších obcí a je nepřenositelný například na volby do sněmovny.
Sedm procent stačí, říká vnitro
Výši odměn zastupitelů určuje vyhláška, kterou připravuje ministerstvo vnitra. Podle úřadu je nyní systém nastaven adekvátně.
"Výše odměn není tím zásadním faktorem, který ovlivňuje a determinuje vstup osob do komunální politiky," tlumočila postoj resortu mluvčí Hana Malá, podle níž se platy kontinuálně zvyšují a od ledna má opět dojít k průměrnému nárůstu o sedm procent. "Další skokové navýšení odměn o dvacet procent proto nelze považovat za adekvátní mimo jiné i vzhledem k platům a odměnám dalších ústavních činitelů," dodala.
S Pertoldem naopak souhlasí Sdružení místních samospráv, které plánované zvýšení o sedm procent považuje za nedostatečné. Jeho předseda Stanislav Polčák upozorňuje, že zájem občanů pracovat pro obec klesá.
"Je to dáno mnoha faktory, jako je i vysoká míra byrokracie, velká zodpovědnost a někdy i kriminalizace. A nyní také situace na trhu práce. Lidé zvažují, zda má do této často nevděčné práce smysl jít," říká s tím, že zvýšení odměn je jedna z cest, jak zastavit odliv lidí ochotných kandidovat. "Jinak máme do dvou volebních období prakticky neřešitelný problém, kdy na tuto funkci budou chybět stovky kandidátů," poukazuje Polčák.
Také podle ředitele Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala by se měly odměny zastupitelů zvýšit. "Pravděpodobnost, že plat vyšší zhruba o sedm procent přitáhne více zájemců, není vysoká, když se jinde ve standardní práci zdvihají platy až o desítky procent. S neustále přibývajícími povinnostmi a fakticky neomezenou odpovědností starostů by navýšení mohlo být vyšší," říká s tím, že zvýšení odměn o sedm procent přesto považuje za přijatelný kompromis.
Drahovzal však zároveň odmítá, že by peníze byly tím hlavním důvodem, proč lidé ve volbách kandidují. "To, co je motivuje, je to, že jim jde o obec, o lidi v ní, aby se jim lépe žilo a bydlelo," je přesvědčen.
