Mýval severní je zvíře, které vyniká zručností a chytrostí. Pro své velké oči může na leckoho působit roztomilým dojmem, podobně jako psík mývalovitý nebo nutrie říční. Pro evropské ochránce přírody jsou ale tato zvířata nepřáteli číslo jedna. Řadí je mezi invazní druhy, tedy živočichy zavlečené z jiných oblastí světa, kteří mohou škodit druhům přirozeně žijícím v české přírodě, způsobit ekonomické škody zemědělcům nebo i ohrozit lidi.
Nyní Česko vyráží do zatím nejtvrdšího boje proti invazním druhům. Pro celkem 30 živočichů a 36 rostlin umístěných na seznam Evropské unie platí nová pravidla. Tyto druhy už není možné chovat či pěstovat, více lidí bude mít také pravomoc je v přírodě zneškodnit. Ministerstvo životního prostředí navíc ve spolupráci s dalšími orgány bude během tohoto roku plánovat konkrétní akce, jak druhy co nejúčinněji likvidovat.
Už nyní ale platí zásadní změna. Týká se myslivců. Až dosud proti invazním druhům mohli zasahovat jen omezeně - právo na to měla pouze myslivecká stráž. Pokud tedy například zahlédl mývala z posedu běžný myslivec, nemohl proti němu nijak legálně zasáhnout. Nyní mu bude stačit povolenka, kterou vydávají myslivecké spolky.
"Nově je možnost zasahovat vůči invazním živočichům rozšířeným v naší přírodě rozšířena na všechny uživatele honiteb, kteří mohou dále vydat povolenku k lovu jednotlivým osobám," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Trh s kůžemi neexistuje a maso se nedá jíst
Myslivci sice zákon vítají, praxi si ale podle šéfa Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty nelze představit tak, že nyní budou podnikat hony na mývaly nebo nutrie. Podle jednoty nebude u myslivců ani po změně pravidel dostatečný zájem na tom, aby stavy těchto druhů v české přírodě významně poklesly. "Myslivci mají dost starostí se střílením spárkaté zvěře (například divokých prasat či jelenů, pozn. red.), do toho jim přichází požadavky, ať likvidují invazní druhy," uvádí Janota.
Mluvčí jednoty Vlastimil Waic dodává, že lovit invazní druhy může být pro myslivce dokonce ztrátové. Kromě času stráveného lovem musí vynaložit peníze na střelivo, dopravu a povinnou likvidaci zvířete v kafilerii.
Trh s kůžemi v současnosti prakticky neexistuje a pro další prodej se hodí jen maso z nutrie. To je sice chutné i výživné, podobně jako potkan ale může přenášet řadu nemocí. "Kvůli riziku se konzumovat nutrie zdráhá i část myslivců," říká Waic.
Toto se bude snažit ministerstvo napravit. Podle Pospíšilové s podporou myslivců už počítají nové podmínky dotací operačního programu Životní prostředí. "Žádat o podporu budou moci i myslivci, a to jak myslivecká sdružení, tak například soukromí vlastníci honiteb. Podpora je stanovena na 85 procent veškerých uznatelných nákladů včetně nákupu nezbytného materiálu," sdělila Aktuálně.cz. První výzvy vypíše ministerstvo v druhém pololetí letošního roku.
Vychytralý mýval je první na seznamu
Myslivci by měli pomáhat při naplňování opatření, která ministerstvo a orgány ochrany přírody plánují zavádět proti invazivním druhům. A to v pořadí podle toho, jakou hrozbu dané zvíře pro českou přírodu představuje.
Ze savců je to v současnosti právě mýval severní. Těch sice po Česku běhá méně než například nutrií, které na seznamu také figurují, pro přírodu ale "medvídek mýval" představuje o poznání větší nebezpečí. "Umí lézt po stromech, vyplení hnízda ptáků, stejně tak jsou schopní hrábnout do vody a vyhrabat velké množství například mlžů," říká Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Jakou škodu dokáže mýval napáchat, se již přesvědčili ochranáři například v Poohří, kde se rozšířil nejvíce. Přičítají mu třeba to, že v oblasti zabíjí ohrožené užovky stromové.
Ulovit tohoto vychytralého predátora je ale obtížné. Mývalové jsou noční tvorové, kteří umí i lézt po stromech. "Nemáme šanci ho úplně dostat z republiky. Možností je ale soustředit se na chráněná území, a to například v době, kdy mají třeba hnízdit ptáci," vysvětluje Görner.
Zákon také znamená konec pro lidi, kteří v Česku některé z těchto druhů drží v zájmových chovech. Mohou si je ponechat, musí ale zajistit, aby se zvířata nerozmnožila a neutekla. Chovatelé se také budou muset v průběhu roku registrovat do elektronického formuláře, který připravuje ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny.
Velmi rozšířená je například želva nádherná. I když je její prodej již delší dobu regulován, stále ji lze najít například na burzách zvířat. Právě od chovatelů se dostala i do českých rybníků - někteří jedinci mohou "přerůst" akvárium a lidé je tak mnohdy vypouští do přírody. V Česku už výzkumníci zaznamenali případy, kdy se želva nádherná v přírodě i rozmnožila. Může přitom vypást vegetaci u rybníků, obsazovat želvě bahenní místa na slunění nebo rušit ptáky při hnízdění. I jí se tedy dotknou opatření, která bude ministerstvo v příštích letech zavádět.
Rostliny musí pryč i ze zahrad
Nová pravidla se netýkají jen nepůvodních živočichů, ale také rostlin. Seznam čítá i 23 suchozemských a 13 vodních rostlin, které je od začátku roku nelegální pěstovat. Většinu z nich tvoří plevele, například tři druhy bolševníku - podle mnohých odborníků vůbec nejškodlivějšího invazního druhu v Česku. "Škodí přírodě, utlačuje původní druhy, je taky natvrdo nebezpečný pro člověka. Když jej likviduje někdo bez ochranných pomůcek, tak může mít popáleniny na celý život," upozorňuje Tomáš Görner.
Na seznam se ale dostalo několik rostlin, které dodnes lidé na zahradách pěstují jako okrasné - například akácie modrolistá. Tento žlutě kvetoucí keř původem z Austrálie se v minulosti používal při obnově vegetace, ke stavbě větrolamů a často také jako ozdobný keř. Na svých zahradách mohou mít lidé jako okrasné rostliny vysázeny také kortaderie s druhovým jménem jobata nebo chmel japonský.
Na seznam se dostaly i stromy - například pajasan žláznatý. Ten začali v Česku vysazovat v 19. století Lichtenštejnové a strom se dodnes šíří v oblastech, kde měli sídla. "Větší stromy se pokácí, ty menší pokosí křovinořezem a pařezy se přetřou herbicidem," popisuje likvidaci stromů Petr Hubatka z Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Pokyn ministerstva pro lidi, kteří mají některou z uvedených rostlin na zahradě, je ještě přísnější než pro chovatele nepůvodních živočichů. "Musí se jich co nejdříve bezpečně zbavit," upozorňuje mluvčí ministerstva Pospíšilová. A to i v případě, že některá z rostlin na zahradě roste jako plevel.
Pro ty, co tak neučiní, sice nejsou v zákoně zavedeny žádné pokuty, pravidla ovšem dávají orgánům ochrany přírody právo zasáhnout a vlastník je povinen takový zásah strpět.
Görner však apeluje na to, aby lidé nepodléhali panice. Pokud zjistí, že mají na zahradě některý ze zakázaných druhů, měli by se nejprve poradit o dalším postupu s místním orgánem ochrany životního prostředí nebo s městským úřadem. "Stává se, že lidé rostlinu vytrhají, vyhodí ji někde za vesnicí a odtud se to pak šíří do okolí. To, že invazní druhy nelze v žádném případě vypouštět, tedy platí i pro vytrhané rostliny," říká.
Devět set ulovených mývalů
Zvláštní opatření proti invazním druhům už čeští ochranáři dělali v minulosti. Mimořádně úspěšnou je třeba akce Vojenských lesů a statků na omezení mývalů v Doupovských horách, která začala před dvěma lety a pokračovat bude do roku 2023. Kombinací pastí a odstřelu tam lovci zlikvidovali už zhruba devět set mývalů.
Povolení lovit nepůvodní zvířata pro všechny držitele loveckých lístků vydala roce 2020 Agentura ochrany přírody a krajiny v chráněných krajinných oblastech Lužické hory, Jizerské hory a Český ráj kvůli šíření psíka mývalovitého, nutrie říční a mývala. Rozšířila také podmínky pro lov husice nilské.
Některá města, například Praha, také přistupují k organizované likvidaci nutrií. Ulovit nutrii je mnohem snazší než polapit mývala, zejména kvůli tomu, že jsou hlodavci zvyklí na krmení od lidí. "Lesy hlavního města Prahy na základě pověření a povolení hlavním městem provádí na vybraných lokalitách redukční zásahy," uvádí mluvčí Petra Fišerová.
Podle Görnera jsou tyto akce nutné jen v krajních případech, stačila by podle něj větší osvěta. "Bohatě by stačilo, kdyby je lidé přestali krmit. Kdyby přišla jedna tužší zima, tak myslím, že tři čtvrtiny populace nutrií vymizí," říká.
