Agresivní sršeň či nenasytný mýval. Druhy, které dobývají Česko či se na to chystají

Mýval severní
Sršen asijská: V Česku se tento druh sršně zatím nevyskytuje, byla však již pozorována v sousedním Německu. „Tato sršeň se dostala do Evropy z Číny, odkud údajně připlula na lodi s bonsajemi. Je agresivnější než české sršně, protože útočí i bez záminky, a navíc jsou to zabijáci včel,“ uvedl botanik Kutlvašr. Je podle něj velmi pravděpodobné, že se tato sršeň brzy vyskytne i v Česku.
Želva nádherná: Tento druh pochází ze Severní Ameriky a dnes se již vyskytuje na všech kontinentech. Je na seznamu zvířat, která se nesmějí dovážet na území Evropské unie. Podle botanika Kutlvašra je želva nádherná oblíbeným mazlíčkem, jenže někteří lidé nečekají, že tolik vyroste, a chovatelé, kteří si s přerostlými želvami nevědí rady, je proto někdy vypouštějí do volné přírody. Želvy nádherné se vyskytují roztroušeně po celé České republice, nejvíce však na Moravě a v okolí Prahy. „Želva nádherná je schopna značně vypást okolní vegetaci. Původní evropské želvě bahenní konkuruje, a to zejména při obsazování míst ke slunění. Bylo prokázáno i negativní působení na vodní ptactvo, kdy si želva vybírala hnízda lysky či potápky roháče jako místo, kde se vyhřívala, a rušila tak ptáky při hnízdění,“ uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny.
Slunečnice topinambur: Jedná se o známý okrasný druh ze Severní Ameriky, který má mnoho lidí na zahradě. Její hlízy jsou jedlé, říká se jim sladké brambory. Botanik Kutlvašr upozorňuje, že dokud ji lidé pěstují na zahradách, nevadí to, neměli by však dopustit, aby se rozšířila mimo ně - třeba tím, že ji vyhodí na kompost. Tato rostlina je totiž schopná zakořenit na jiném místě a vytvořit novou populaci, za krátkou dobu přitom dokáže vytlačit jiné druhy bylin.
Alexandr malý: Tento zelený papoušek se rozšířil po Evropě, hnízdí například už i v Polsku. „Je konkurencí pro naše domácí ptáky, co se potravy i chování týče - tito papoušci dělají hrozný hluk. Spousta domácích druhů se jim chce vyhnout a radši odletí jinam,“ popisuje Kutlvašr.
Foto: Agentura ochrany přírody a krajiny
Michaela Endrštová Michaela Endrštová
10. 4. 2021 20:55
Psík mývalovitý nebo želva nádherná mohou sice na první pohled působit nevinně, tyto nepůvodní druhy jsou však schopné napáchat velké škody. Invazní druhy rostlin i živočichů představují pro přírodu velký problém. Některé mohou být nebezpečné i pro lidi. Prohlédněte si galerii nepůvodních druhů, které se již v Česku šíří a některé už i škodí, i těch, které se k nám nejspíš brzy dostanou.

Nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které se šíří v místech, kde dříve nebyly, je po celém světě zhruba 18 tisíc a neustále jich přibývá. Nevyhýbají se ani Česku. Naopak, spousta z nich už je tu rozšířená po celém území a mnoho dalších se k nám postupně šíří ze zahraničí. Některé z nich se šíří nekontrolovatelně a mohou páchat velké škody, těm se pak říká invazní. 

"Invazní druhy jsou takové, které byly člověkem zavlečeny ze svého původního území výskytu na jiné území, tam se uchytily a začaly se šířit. Často mají větší či menší škodlivý dopad. Jsou schopny vytlačit původní druhy z jejich přirozeného prostředí, čímž snižují biodiverzitu, tedy biologickou rozmanitost," vysvětlil Josef Kutlvašr, který působí v oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd ČR. 

Mohou mít však i sociální či ekonomické dopady. Například mohou působit jako škůdci na polích či ztěžovat život alergikům - třeba o rostlině ambrozii se říká, že může až za 30 procent všech pylů v Evropě. Dalším příkladem mohou být asijské tamaryšky, které ve Spojených státech pokryly téměř milion hektarů půdy, která je kvůli tomu teď nepoužitelná. Podle dat Mezinárodního svazu ochrany přírody dokonce invazní druhy hrály roli u vyhynutí čtvrtiny rostlin a třetiny živočichů. 

V Česku se nejvíc nepůvodních druhů vyskytuje v nejteplejších oblastech, jako je okolí Prahy, jižní Morava či Haná. Na určitých místech, jako jsou třeba chráněné krajinné oblasti či národní parky, probíhají pokusy o jejich likvidaci.

"Jinde však jejich likvidace prakticky neprobíhá, bylo by to moc nákladné. Například psíka mývalovitého či norka amerického má povolení hubit jen myslivecká stráž či myslivecký hospodář, klasický myslivec to však dělat nesmí. Takže chybí personální i finanční zdroje, jindy zase pokusy o vyhubení určitého druhu naráží na nevoli veřejnosti," vysvětlil botanik Kutlvašr. Některé státy řeší problém s nechtěnými škůdci po svém. Například v Anglii dělají z veverek popelavých lasagne, na Novém Zélandu zase řidiči naschvál přejíždí vačice, které potkají na silnici. 

Mezi nejproblematičtější invazní druhy v Česku patří zmíněná ambrozie, mýval, norek americký či bolševník. Pro odborníky je při zacházení s invazními druhy závazný seznam nežádoucích druhů, který před šesti lety vydala Evropská unie. V současnosti je na něm 66 druhů rostlin i živočichů.

"Tento seznam omezuje chov či pěstování některých druhů či obchod s nimi. Díky tomuto seznamu již například není možné chovat nutrii coby kožešinové zvíře. Oproti tomu norek se na seznam nedostal, což bude nejspíš zásluhou severských států, kde je spousta kožešinových norčích farem," uvedl Kutlvašr. 

Česko je podle něj ve srovnání s jinými zeměmi a rozšířením invazních druhů na jejich území poměrně dobře. "Nemáme tu obrovské dopravní uzly, jako jsou přístavy, kterými se invazní druhy často dostávají na nová území. K nám se dostávají hlavně po silnici a železnici, jako černí pasažéři se zbožím, nebo je sem lidé úmyslně přivezou - třeba si vysadí cizokrajné rostliny na zahradě a ony se z ní začnou šířit jinam," uvedl Kutlvašr. 

 

Právě se děje

před 50 minutami

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy