Velkým otazníkem bylo, zda distanční výuka během pandemie covidu zhoršila výsledky žáků. Učitelé se tehdy ze dne na den začali setkávat s dětmi online, museli se naučit nové metody výuky, tápali, jak zapojit žáky, kteří nemají internet nebo podporu rodiny.
Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala se však nepotvrdilo, že by výuka na dálku měla výrazný negativní dopad na vzdělávání, alespoň co se týká matematiky a češtiny. "Je to významně dáno přístupem škol, kterým se podařilo adaptovat na nové podmínky," říká Zatloukal.
V matematice žáci celkově dosáhli dokonce lepších výsledků než v roce 2017, kdy proběhlo poslední plošné srovnávání, páťáci si polepšili o 3,6 procenta. "V případě žáků prvních stupňů byl lepší výsledek v matematice také proto, že zaznamenáváme pozitivní proměnu výuky na prvních stupních," vysvětluje Zatloukal.
V českém jazyce dopadli žáci obdobně jako před pěti lety, mírně se zhoršili páťáci, i to však Zatloukal vnímá pozitivně. Některé studie totiž podle něj ukazují, že dálková výuka měla negativní dopady právě na výuku mateřského jazyka.
Páťáci dosáhli v testu z češtiny v průměru 68procentní úspěšnosti, 51 procent získali v matematice. Průměrná úspěšnost deváťáků v testu z češtiny byla 65 procent, v matematice 53 procent. "Opakovaně se tak ukazují vyšší problémy žáků pátých a devátých ročníků se zvládnutím učiva matematiky na prvním i druhém stupni základní školy," uvádí inspekce.
Vliv na výsledky má vzdělání i příjem rodičů
"Zaznamenali jsme však výraznější potíže v rozevírání nůžek mezi školami. Ukázalo se, že na školách, které mají vyšší počet žáků z rodinného prostředí s nižším socioekonomickým statusem, byla výuka daleko méně efektivní a propad (ve výsledcích) je výrazně vyšší než u ostatních škol," uvádí Zatloukal. Tito žáci jsou obvykle z početnějších rodin a museli se při dálkové výuce střídat u počítače. Chybělo jim také spojení se školou, kam si často chodili jen vyzvedávat úkoly.
Status rodin má v Česku podle Zatloukala mnohem významnější roli ve vzdělávání, než je obvyklé v zahraničí. Výsledky ovlivňuje až ze 70 procent. Roli hraje to, jaké vzdělání mají rodiče žáků, jaký mají příjem nebo také kvalita bydlení. "Nerovnost v našem systému spočívá v tom, že vliv na úspěch nemá vzdělávací potenciál žáků, ale jejich rodinné zázemí," podotýká ústřední inspektor.
Žákům z rodin se špatným zázemím podle něj velmi prospívá, když chodí do škol s lépe situovanými spolužáky. "Když dáme dítě z rodiny s vyšším socioekonomickým statutem do školy s nízkým nebo podprůměrným, na jeho výsledky to nemá vliv. Naopak když dáme dítě s nízkým statusem rodičů do školy s vyšším, má to pro něj výrazně pozitivní efekt," vysvětluje.
Existuje podle něj i skupina žáků ze složitých poměrů, ale s dobrými výsledky. "To může být způsobeno právě tím, že chodí do škol s vyšším socioekonomickým statusem. To podporuje argument pro vytváření heterogenních tříd," uvádí Zatloukal.
Nejlepších výsledků v testech z matematiky i češtiny dosáhli žáci z Prahy a Zlínského kraje. Nejhorší byli žáci škol z Ústeckého a Karlovarského kraje.
V Česku nadále platí, že na gymnáziích jsou převážně studenti z rodin z lepších poměrů a ti z horších podmínek mnohem častěji chodí na učiliště.
"Žáci tak nedosahují stupně vzdělání, který odpovídá jejich potenciálu, a vykonávají profese, o které nemají příliš zájem. To se negativně celospolečensky projevuje v nákladech na další vzdělávání či rekvalifikace těchto absolventů, kteří nenastupují do profesí, které vystudovali. Učební obory jsou přitom jedněmi z nejnákladnějších ve vzdělávání," upozorňuje inspektor.
U žáků, kteří měli horší výsledky, než by odpovídalo jejich rodinnému zázemí, pak roli hraje například klima školy, vztahy mezi učiteli a žáky nebo šikana.
Video: PROSPERO #2 Vzdělávání, věda a výzkum - Tomáš Zatloukal (21. 6. 2022)
