Neumí ani držet nůžky. Školky dávají dětem z chudých regionů větší šanci na úspěch

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
30. 10. 2022 6:00
Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Severočeská města Litvínov a Most včetně obcí v jejich okolí trápí vysoká míra exekucí, vyloučené lokality a nadprůměrný počet dospělých, kteří dokončili maximálně jen základní školu. Tyto sociální problémy se přitom negativně projevují také na úspěšnosti vzdělávání dětí v regionu, kterou sociologové měří podle míry absencí, propadání a nedokončení základní školy.

Oba regiony jsou sice hluboko pod republikovým průměrem, ale navzdory stejným problémům je situace v Litvínově výrazně lepší. Základní školu tam dokončí o dva procentní body dětí více a žáci v průměru za rok zameškají 74 hodin, zatímco v Mostě 115. 

Nejnovější data výzkumné organizace PAQ Research ukazují, že obce v chudých regionech mohou neúspěšnost ve vzdělávání snížit větší docházkou dětí do školek. Zvlášť pokud do ní začnou chodit už ve třech nebo čtyřech letech, může to výrazně zvýšit šanci na další úspěchy žáků. V Litvínově navštěvuje školky 83 procent dětí ve věku od tří do pěti let, což je zhruba o sedm procentních bodů víc než v Mostě.

"Účast v předškolním vzdělávání je důležitá, a to zvlášť pro znevýhodněné děti, které nemají tolik stimulů a podpory od rodičů. Na základní školy proto přicházejí s hendikepem, a může se stát, že jsou kvůli sociálnímu znevýhodnění přeřazeny do speciálních tříd nebo nedokončí základní vzdělávání, protože od začátku zaostávají, neumí například tak dobře jazyk a ty problémy se nabalují," vysvětluje Václav Korbel z PAQ Research. 

Školka může sociálně znevýhodněným dětem pomoct se na základní školu připravit a postavit je na stejnou startovní čáru jako ostatní děti. "Osvojí si v ní různé dovednosti a návyky, které budou potřebovat pro vstup do školy a rodiče jim je nedokážou předat. Působíme tedy na dítě jinak než jeho sociální prostředí," vysvětluje ředitelka 1. mateřské školy Most Šárka Procházková. 

Tyto děti podle ní potřebují zažít i jiné sociální kontakty než se svojí rodinou. "Jestliže se rodiče například častují nevhodnými slovy, dítě až ve školce zjistí, že se tato slova nemají říkat. Nemají také různé návyky, nikdo jim třeba neřekne, že si po toaletě musí umýt ruce. Učíme děti i zacházet s nůžkami, protože rodiče jim je nikdy nedali do ruky," popisuje Procházková.

Korbel také zdůrazňuje, že je důležité, aby školka nezačínala pro znevýhodněné děti předškolním rokem, ale aby do ní chodily už dřív, protože delší docházka je efektivnější. "Zároveň tam musí být dobré personální zajištění - a to nejen učitelé, ale i třeba asistenti pedagoga a další profese, které pomáhají v rozvoji dětí," popisuje Korbel. 

Klíčová je podle něj i podpora zřizovatele, který by měl například dostatečně financovat například asistenty pedagogů nebo budování kapacit mateřských škol. Neméně je ale důležitá spolupráce s neziskovými organizacemi. "Například právě v Litvínově přímo školy nebo neziskové organizace pracují s rodinami dětí. Snaží se je motivovat, aby chodily do školy, nebo pomáhají se zápisy," popisuje Korbel.  

Podle litvínovské starostky Kamily Bláhové městu pomáhá i to, že agenda týkající se školství je spojená do jednoho odboru se sociální oblastí. To umožňuje intenzivnější spolupráci škol se sociálními pracovníky, kteří například pomáhají v sociálně vyloučených lokalitách motivovat rodiče k nástupu dětí do školek. Díky evropským fondům pak město financuje školní asistenty, sociální pracovníky a psychology. 

Ne všem obcím ale může předškolní vzdělávání pomoct stejným způsobem. To, co jim pomáhá posouvat se dopředu, záleží na problémech, s jakými se daná obec potýká. V sociálně znevýhodněných lokalitách je rovněž podstatný počet dětí na jednoho asistenta pedagoga, podíl žáků ve speciálních třídách nebo sociální podpora rodin.  

"Obce, které jsou více neúspěšné, než odpovídá jejich sociálním podmínkám, často dávají méně přídavků na děti nebo méně příspěvků na bydlení, než kolik dávají jiné, podobně chudé regiony. Rodiny se stěhují, zadlužují se a rodiče se rozvádí. Restriktivnost sociálního systému dlouhodobě dělá spíš problémy," upozorňuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. 

V regionech, které se nepotýkají se sociálními problémy, ovlivňují úspěšnost ve vzdělávání jiné faktory. "V případě méně znevýhodněných obcí hraje daleko větší roli kvalita výuky nebo třeba to, jakým způsobem školy spolupracují," dodává Korbel. 

Sociologové data nyní poskytnou obcím, které z nich mohou vyčíst, jaké jsou jejich silné a slabé stránky či jak mohou vzdělávání zlepšit. Každá obec má k dispozici analytickou zprávu, která problémy popisuje.

"Ne vždy za to mohou lidé ve vzdělávání, ne vždy je to problém regionů, které jsou sociálně znevýhodněné. Dá se ale pracovat v oblastech financování, personálního zajištění, předškolního vzdělávání nebo sociálního systému na tom, aby se v regionech, kde je velká vzdělávací neúspěšnost, zmenšila třeba na polovinu," uzavírá Prokop.

 

Právě se děje

Další zprávy