Když devětadvacetiletá Michaela vstala z postele, ucítila v lýtku křeč, jež odezněla až po krátké procházce bytem. Jelikož trpí vrozenou dědičnou poruchou srážlivosti krve, která je známá jako leidenská mutace, Michaela věděla, jaký signál jí tělo křečí vysílá. Nebylo to poprvé, kdy se jí něco podobného přihodilo. Návštěva nemocnice a následný rentgen domněnku potvrdily: žílu na noze částečně ucpala krevní sraženina.
Trombózu, jak se této komplikaci také říká, pravděpodobně způsobilo onemocnění covidu-19, které Michaela prodělala měsíc předtím. "I když se u mě objevilo několik příznaků nákazy, měla jsem jen lehký průběh. Přesto mi lékaři řekli, že trombózu patrně způsobil covid," popisuje Michaela.
A není sama, koho po této nemoci postihla stejná příhoda. Lékaři zaznamenali, že krevních sraženin v posledních týdnech přibývá. Například Jana Hirmerová z Fakultní nemocnice Plzeň říká, že ještě za loňské jarní pandemické vlny se o trombózách ve spojitosti s covidem-19 dočítala spíše v odborné literatuře pocházející z více postižených zemí. "Ale od podzimu také u nás pozorujeme výrazný nárůst tromboembolické nemoci, a to zejména plicních embolií vzniklých v souvislosti s onemocněním covid-19," popisuje lékařka.
Trombózou jsou násobně více ohroženi hospitalizovaní pacienti s vážným průběhem choroby. "Těžká forma covidu-19 si žádá v době hospitalizace plnou antikoagulační léčbu, jejímž cílem je snížit srážlivost krve," vysvětluje lékařka hemato-onkologické kliniky olomoucké nemocnice Petra Krhovská. Takovým pacientům navíc doktoři doporučují, aby pilulky snižující srážlivost krve užívali ještě dva týdny až měsíc po propuštění z nemocnice.
"Situace je ale zcela odlišná v případě, že nemocný prodělal plicní embolii, která se bohužel velmi často s těžkým průběhem covidu-19 pojí. Zde je nutná antikoagulace alespoň šest měsíců po prodělaném covidovém zápalu plic. Právě tato skupina pacientů je nejvíce ohrožena následnou plicní embolií," dodává Krhovská, která je vedoucí lékařkou jednoho z covidových oddělení olomoucké nemocnice.
Preventivní užívání léků je rizikové
Problémy s trombózou však mohou mít i lidé, kteří covid "vyleží" doma podobně jako Michaela. Lékaři proto připomínají, že zpozornět by měli především jedinci, kteří jsou k tvorbě krevních sraženin náchylní, přičemž riziko trombotických komplikací přetrvává až 90 dní po onemocnění. "Předpoklady pro vznik trombózy má člověk, který ji už v minulosti prodělal, ale její příčina nebyla zcela objasněna, nebo se obdobně neobjasněné trombózy vyskytly u jeho pokrevních příbuzných," uvádí jeden z příkladů místopředseda České společnosti pro trombózu a hemostázu Miroslav Penka.
Pozor by si měly dát i ženy, které měly těhotenské komplikace negynekologického původu. Tyto rizikové pacientky by i při mírném průběhu covidu-19 měly podle odborníků kontaktovat praktického lékaře nebo specialistu, který zváží preventivní nasazení léků proti srážlivosti krve.
"Léčba musí být pod lékařskou kontrolou kvůli adekvátnímu dávkování a jeho úpravám," upozorňuje Penka na okolnosti, které mohou mít na účinek protisrážlivých preparátů vliv. Na mysli má třeba to, že pacient už v souvislosti s jinými chorobami bere další léky. A ty zase naopak mohou ovlivnit účinnost přípravků proti srážlivosti krve.
A primář II. interní kliniky brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Jindřich Olšovský přidává varování před hromadným preventivním užíváním léků snižujících srážlivost krve. Podle něho by to mohlo některé pacienty ohrozit, protože léčba by zvýšila riziko krvácivých komplikací.
Plicní embolie ohrožuje život
Michaele však nikdo léky nepředepsal, přestože kvůli leidenské mutaci patří k rizikové skupině. Naštěstí sama včas zjistila, že s jejím tělem není něco v pořádku, a vydala se k lékařům. "Nyní beru tablety proti srážlivosti krve a nosím kompresní podkolenky," říká. "Nijak mě to neomezuje, jen si dávám větší pozor, abych se například neřízla. Lidé, kteří nevědí, jaké příznaky trombóza má, by ji ale tak brzy jako já odhalit nemuseli a mohli by mít větší problémy."
Mezi typické příznaky trombózy patří právě křeč v lýtku, kterou Michaela pocítila, nebo ve stehně, otoky a bolest při pohybu či při stisknutí nohy.
Krevní sraženina může způsobit plicní embolii, jež je životu nebezpečná, protože ucpe hlavní tepnu, která přivádí krev do plic. Projevuje se to silnou dušností, bolestí na hrudi nebo vykašláváním krve.
Proč covid-19 vyvolává poruchy srážlivosti krve, není podle lékařky Hirmerové zatím zcela jasné. Už nyní je ale prý zřejmé, že nákaza koronavirem zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin a nepříznivě ovlivňuje výstelku cévní stěny.
Vedoucí lékař kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Šotola však tvrdí, že zatím neexistují přesvědčivá data, která by ukazovala, že by trombóza pacienty s covidem-19 postihovala častěji než lidi s jinými nemocemi. "Výskyt případů covidu-19 je ale nyní extrémní, pacienti často stonají dlouho, bývají nemocí velmi vysílení a rekonvalescence je pozvolná. Proto může tromboembolická komplikace představovat významné zhoršení jejich stavu," dodává.
