Bez obtíží přečkají covid a pak skončí na JIP. Dětem vzácně hrozí závažný syndrom

Radek Dragoun Michaela Endrštová Radek Dragoun, Michaela Endrštová
22. 3. 2021 5:47
Většina dětí přečká nákazu koronavirem jen s lehkými příznaky, nebo dokonce úplně bez nich. I přesto se však krátce po onemocnění mohou v důsledku covidu-19 ve vzácných případech dostat na jednotku intenzivní péče. Způsobuje to syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, který se u dětí objevuje až několik týdnů po prodělání covidu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: iStock

Renata Tunegová spolu s partnerem začala krátce po Vánocích pociťovat příznaky onemocnění covid-19. To, že se skutečně nakazili, potvrdil po Novém roce i test. Na konci ledna, kdy měli oba nemoc za sebou, se u jejich sedmiměsíční dcery Mii začaly objevovat nezvyklé komplikace. Zčervenala na tvářích, špičce nosu a bradě. Renata se zprvu domnívala, že jde o alergickou reakci na některý druh ovoce, který snědla.

O týden později však začala její dcera zvracet a měla vysoké teploty. Do toho měla červené fleky po těle, zarudlé oči a nateklé dásně. Po úvodním vyšetření se v nemocnici rozhodli, že si tam malou Miu nechají. "Brali jí krev a dělali testy. Jakmile měli výsledky hotové, přišel za mnou pan doktor a sdělil mi, že Miu musí přemístit na oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče, aby mohla být monitorována, protože výsledky nejsou dobré. Chtěli jí pohlídat srdíčko, jelikož ho měla dost zatížené," popisuje matka Renata.

V tu chvíli již věděla, že Miu postihl syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, který je známý pod zkratkou PIMS-TS. Ten je opožděnou reakcí imunitního systému na covid, který postihuje děti a mladé do dvaceti let a projevuje se několik týdnů po infekci. 

Pro Renatu začalo, jak sama popisuje, nejhorších pět dní jejího života. "Nevěděla jsem, jak se s tím tak malé tělíčko popere. Navíc Mia byla nejmladší pacientka, o to větší byl můj strach. Ale všichni mě uklidňovali, že se z toho dostane," popisuje Renata.

Celkem na jednotce intenzivní péče strávila devět dnů, první čtyři však byly nejhorší. "Stále to nebyla má holčička, jakou ji znám. Nebylo jí dobře, dělali jí testy, nasadili léčbu imunoglobuliny, kortikoidy a antibiotiky. Pátý den už na tom byla lépe. Léčba postupně zabírala a Mie se vracel úsměv i síla," vzpomíná Renata.

V nemocnici se svou dcerou strávila nakonec 13 dnů a měsíc po návratu domů cítí, že Miin stav je skvělý. "Vývojově je v pořádku, krásně papá a roste. Po měsíční kontrole má hodnoty také v pořádku, bez trvalých následků. Uvidíme, co ukážou další kontroly, ale pevně věřím, že budou výsledky už jen stále dobré," doufá Renata. 

Počet nakažených dětí roste, závažnější průběh ale nemívají

Ačkoliv počet nakažených dětí roste, což se však vzhledem k celkově vysokému počtu infikovaných očekávalo, i nadále platí, že děti nepatří mezi rizikové skupiny onemocnění covid-19. Naopak většinou nemají skoro žádné potíže.

"I v těchto náročných týdnech probíhá infekce koronavirem u dětí většinou bez příznaků nebo jen s lehkými příznaky. Ojediněle se objeví covidový zápal plic. Jsou to vždy děti nebo dospívající, kteří mají další rizikový faktor, například těžkou obezitu," říká přednosta pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jan Lebl. 

A potvrzují to i údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých bylo ke čtvrtku v těžkém stavu s koronavirem hospitalizováno přes 1800 lidí, ani jeden z nich však nebyl mladší 18 let. 

U dětí se ve vzácných případech objeví komplikace spíše až poté, co si nákazou projdou. Po několika týdnech se totiž u velmi malé části z nich může rozběhnout - podobně jako u Mii - právě syndrom PIMS-TS. 

"Jde zřejmě o onemocnění vznikající na základě proběhlé infekce covidu-19, ale není způsobeno přímo probíhající infekcí. Patrně ho způsobuje patologická odpověď imunitního systému na infekci, která se dostaví asi tak tři až osm týdnů po její akutní fázi," vysvětluje primář pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivan Peychl.

Prudká reakce imunitního systému

Samotný koronavirus tak tento stav nezpůsobuje. Imunitní systém však na přítomnost viru odpoví abnormálním způsobem, a začne tak škodit buňkám vlastního těla. "Způsobuje pak zejména zánět v malých cévách a nejvíc postihuje cévy, které zásobují srdeční sval, proto nejvíc zasaženým orgánem, který rozhoduje o tom, jaký ten průběh bude, je srdeční sval. A ten, když špatně funguje, dochází k selhání krevního oběhu. Proto tomu musíme věnovat takovou pozornost," vysvětloval před časem v České televizi primář Lebl. 

Podle odborníků z motolské a královéhradecké nemocnice vyžaduje až 80 procent pacientů s PIMS-TS intenzivní péči. Lékaři se snaží přehnanou reakci imunitního systému zastavit, k čemuž pomáhají imunoglobuliny a kortikoidy. "Průběh je většinou vážný, ale řešitelný," uklidňuje primářka dětského oddělení zlínské nemocnice Lucie Procházková. 

Mezi typické příznaky tohoto syndromu patří ty obtíže, se kterými se vypořádávala i sedmiměsíční Mia. "Projevuje se horečkami, prudkým zánětem a v různé míře dalšími projevy, jako je zánět spojivek, kožní projevy, zvětšení mízních uzlin a hlavně porucha funkce některých orgánů, mezi nimi srdce, ledvin, jater či krve," říká primář Peychl. 

Na postižení srdce či dalších orgánů se pravděpodobně podílí zvýšené srážení krve způsobené celkovým silným zánětem. "Od toho se odvíjí i hlavní princip léčby, kterým je snaha o rychlé potlačení celkového zánětu nitrožilním podáním protizánětlivých léků, obvykle v kombinaci s léky ředícími krev," popsala vedoucí lékařka Centra dětské revmatologie a autoinflamatorních onemocnění, Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Pavla Doležalová.

Nejčastěji se objevuje tři až čtyři týdny po onemocnění a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se týká všech dětí a mladých do dvaceti let. Objevuje se přitom jen vzácně, zhruba u jednoho dítěte z tisíce. "I tak byly v České republice už nyní zaznamenány nejméně desítky případů, možná více," podotýká primář Peychl.

Vědci zatím neví, proč se syndrom projeví zrovna u daného dítěte. Jen vědí, že postihuje děti, které přišly do styku s covidem, a to i ty, které ho přešly bez jakýchkoliv příznaků nemoci.  

Život v pandemii - Ivan Hirsch. O tom, jak děti šíří nákazu covid-19 (18. 11. 2020)

Život v pandemii - Ivan Hirsch | Video: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Krétu zasáhlo zemětřesení, zemřel nejméně jeden člověk

Řecký ostrov Krétu zasáhlo zemětřesení o síle 5,8 stupně. Podle řecké televize ERT zemřel nejméně jeden člověk, hlášeny jsou škody na budovách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Východní Indii zasáhl cyklón, do pobřežních oblastí přinesl záplavy

Prudké deště a silný vítr přinesl do východní Indie cyklón, který vyvrátil tisíce stromů a sloupů elektrického vedení. Část pobřežních oblastí postihly záplavy, které odřízly od spojení s okolním světem stovky vesnic, informovala v pondělí agentura AP.

Ze zasažených oblastí zatím nejsou hlášeny žádné potvrzené oběti. Jeden rybář je pohřešován a další utrpěl zranění, když jejich loď smetla vysoká vlna.

Úřady ve státech Odiša a Ándhrapradéš byly v neděli v nejvyšší pohotovosti před příchodem cyklónu, který provázela rychlost větru až 85 kilometrů v hodině. Tisíce lidí byly preventivně evakuovány. V pondělí už bouře zeslábla, zatímco postupuje směrem na západ.

Letos v květnu zasáhla západní pobřeží Indie silná bouře, která si vyžádala nejméně 140 obětí. O týden později zasáhl východní pobřeží Indie a sousední Bangladéš další cyklón, který si vyžádal nejméně šest mrtvých a evakuaci více než miliónu obyvatel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy