"Tohle jsem tady neviděla od požáru," pronáší Lenka, žena středního věku v růžové mikině, když vzhlíží směrem k nebi. Před pár vteřinami ještě zametala chodník před obchodem s outdoorovým oblečením v Hřensku, kde pracuje, pak ji ale vyrušilo burácení žlutého záchranářského vrtulníku.
Ke stroji kroužícímu nad kaňonem, ve kterém obec s necelými třemi stovkami obyvatel leží, se během chvíle připojuje i sanitka, policisté a hasiči. Nejen Lence problesklo hlavou, zda tu opět nehoří.
Místní mají ještě v živé paměti ničivý požár, který v létě 2022 na české straně hranic pohltil přes tisíc hektarů chráněného území. V okolí oblíbených turistických cílů, jako je Pravčická brána nebo Edmundova soutěska, po sobě oheň zanechal spáleniště. Tentokrát jde "jen" o nehodu při kácení stromů na skále nad obcí, přesvědčují se brzy skupinky místních, vietnamských trhovců i převážně německých turistů.
"Tady se pořád něco děje. Když nestoupá voda nebo nehoří, tak padají stromy a skály," připomíná Lenka, že nejníže položená obec v Česku zažívá v posledních letech nejrůznější přírodní katastrofy. "Jenom lidi tady už moc nejsou," dodává vzápětí. Že návštěvnost v zimě a na začátku jara bývá slabší, jsou místní podnikatelé zvyklí. Ani teď v březnu, kdy má část školáků jarní prázdniny, tu mnoho turistů není.
"Zimmer frei!" lákají návštěvníky místní penziony. A to opravdu ze všech stran. Cestou údolím člověk prakticky nenarazí na dům, kde by nebylo ubytování či restaurace a který zároveň neslouží jako reklamní nosič. Anebo jako vietnamská tržnice. Ty se zde většinou jmenují "free shop" a Hřensko je jimi proslulé.
"Lidi nejsou, Češi vůbec," podotýká vietnamský obchodník a marně vyhlíží někoho, kdo by v jeho stánku utratil pár korun za zářivě barevné boty, trika s vtipnými nápisy nebo falešné dresy Lionela Messiho či Erlinga Haalanda. Pro podnikatele je tu rozhodující léto. Období od května do října jim zajišťuje asi 90 procent tržeb. Tedy bývalo to tak až do velkého požáru.
Jako zavřít dálnici D1
Nejrozsáhlejší požár v historii Česka trvající dvacet dnů změnil k nepoznání nejen zdejší přírodu, ale i turistický ruch v Hřensku. Za loňský rok zaznamenaly sčítače 448 tisíc průchodů obcí. Ve srovnání s rokem 2019 je to polovina. "Navíc jsou to všechno víceméně jednodenní zájezdy. Přitom jsme byli zvyklí, že sem lidé přijeli i na týden," říká v restauraci resortu Mezná bývalý starosta Zdeněk Pánek. Na funkci rezignoval v lednu, důvody nesdělil.
"Lidi tady jednoduše už nenechávají peníze. Oproti jiným letům loni 340 tisíc lidí neprošlo Hřenskem, nedalo si kávu, nedalo si polívku, nepřespali tam. Neutratili tady dvě miliardy korun. Někteří podnikatelé zvažují, že skončí. Je to tristní," dodává.
Ostatním částem Českého Švýcarska se přitom podle dat uveřejněných správou parku daří. Počet přenocování v hotelech a penzionech loni přesáhl dokonce roky před epidemií covidu. V nadcházející sezoně park otevře přes 150 kilometrů turistických tras.
Jenže do Hřenska, které navíc stále provází pověst nevkusných pohraničních tržišť, jako by lidé ztratili důvod jet. Stezky, které jsou pro obec stěžejní, zůstávají zavřené. "V plné nahotě se ukazuje, co pro nás znamená Edmundova soutěska," míní bývalý starosta. Počet návštěvníků podle něj klesl o 90 procent.
Obec v soutěsce provozovala oblíbené výlety loďkami, žádná z nich už ale skoro dva roky nevyjela. O otevření si sice rozhoduje obec, podle národního parku by ale provoz nebyl bezpečný. Zdejší svahy jsou stále nestabilní.
Z důvodu hrozícího pádu stromů i kamenů je uzavřena i Gabrielina stezka, jedna ze dvou cest k Pravčické bráně. "V obou případech je snížení nyní velmi vysokých rizik pro návštěvníky komplikovanou otázkou, pro kterou neexistuje snadné a rychlé řešení," říká k tomu mluvčí národního parku Tomáš Salov.
Obě dotčená místa se nachází v nejcennějších částech parku, takzvaných klidových zónách. Správa parku zde provádí jenom minimální průřezy tak, aby byly stezky průchozí pro lesníky a hasiče. Pro bezpečný průchod běžných návštěvníků to ale nestačí. A čeká se tedy, až si s následky požáru příroda poradí sama.
Přirozenou obnovou má na místě vzniknout nový, odolnější les. "Kdo zná přírodu, tak ví, že ji, hlavně v těch nejvzácnějších koutech Českého Švýcarska, uspěchat nemůžeme. Každopádně jakmile pomine nebezpečí pádu stromů, stezky hned proznačíme," uvádí park. Salov zdůrazňuje, že 90 procent stezek je stále otevřených.
"Mezinárodní motto národních parků je chránit přírodu pro člověka. Jenže oni ji chrání před člověkem. Turisté jim jen překáží, oni chtějí bádat," neskrývá svůj názor bývalý starosta Pánek.
Razantnější zásahy žádají i někteří místní. "Představte si, že byste měl motorest na D1 a ten úsek najednou zavřeli. To je pak jasné, že je to v p*deli. A přesně to se stalo v Hřensku," říká Karel Macek, který provozuje penzion přímo u vstupu do Edmundovy soutěsky.
"Ten dům se kupoval ve hrozném stavu za docela hodně peněz. Ale věděl jsem, že takovou polohu má jenom tento. A teď vám to lidi, co si usmyslí, že tam budou něco chránit, všechno změní," pronáší.
"Loni to bylo ještě v pohodě, lidi jezdili koukat na požářiště. To se ale omrzí. Letos nevíme, jak to bude. Přístup národního park je průšvih," přidává se Jana Zelenková, která pracuje na náměstí v restauraci U Kostela.
"Podnikatelé jsou z toho frustrovaní, otrávení. Nejvíc ze všeho proto, že nemají jistotu, jak dlouho to ještě bude trvat," potvrzuje Roman Pluháček, zastupitel a provozovatel resortu v Mezné, která patří pod Hřensko.
"Od Fialy jsme čekali víc"
Lidé nespokojení s jednáním parku se rozhodli přenést problém až do nejvyšších pater. Jako iniciativa Otevřete České Švýcarsko odeslali zástupci místních samospráv a podnikatelů otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS).
"Žádáme Vás o urychlené řešení dané situace," uvádějí v dopise, pod který se podepsalo 56 lidí včetně senátora Zbyňka Linharta (za STAN). A hovoří o "zelené oponě", která podle nich staví překážky do cesty rozvoje strukturálně postiženého příhraničního regionu a kvality života jeho obyvatel. Zdůrazňují, že zatímco těsně po požáru politici slibovali pomoc zasaženým regionům, z příslibů na záchranu a obnovu se "odehrálo jen velmi málo".
Za pár týdnů jim přišla od premiéra odpověď. Fiala v dopise uvedl, že jejich nespokojenost chápe. "Bohužel navzdory maximální snaze všech, kdo se podílejí na likvidaci škod, stále přetrvávají složitosti a rizika spojená s přírodními procesy," uvedl. Doplnil, že pověřil ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby co nejvíce urychlil kroky vedoucí k otevření parku. Podnikatelé pak budou moct zažádat o podporu přes ministerstvo pro místní rozvoj.
"Čekali jsme víc," hodnotí reakci Pluháček. To zásadní místním stále chybí. Tedy konkrétní informace o tom, s čím mohou alespoň pro tuto sezonu počítat. "Vyhlídky nejsou dobré, ale hlavně nejsou ani nijak ohraničené. Kdyby nám aspoň někdo řekl, že soutěsky se otevřou od toho a toho roku, tak budeme vědět, s čím počítat. Ale to se nestalo," dodává majitel resortu.
Harmonogram dostanou možná už brzy. "Správa národního parku v loňském roce provedla zkušební lesnický zásah na zhruba hektarové ploše nad Edmundovou soutěskou a zadala několik posudků za účelem vyhodnocení, zda takovýmto přístupem dojde k podstatnému snížení rizik a zda tento postup je přijatelný z hlediska poškození přírody národního parku," uvedl mluvčí Salov. Výsledky už správa parku má, starosty s nimi seznámí v průběhu března.
Pokud se nenajde cesta, jak otevřít soutěsku nebo Gabrielinu stezku a zároveň nenarušit přirozenou obnovu lesa, místní podnikatele čeká zřejmě další složitá sezona.
"Nechceme v národním parku stavět parkoviště nebo developerské projekty. Chceme jen obnovit pro lidi jednu úzkou cestu, která má 1,8 kilometru a je dva metry široká. Tak, jak to tady fungovalo vždycky," říká Karel Macek z penzionu Soutěsky. "I přes nejasné vyhlídky chci ale upozornit, že České Švýcarsko žije a jsme tady připravení pro všechny návštěvníky," dodává Pluháček.
