Nejprve Ukrajinci, pak ukrajinští Romové. A nyní Syřané. Budova pražského hlavního nádraží se od jara potýká s náporem válečných utečenců. Jen pár metrů od vchodu do nádraží postávají mezi několika stany s občerstvením hloučky mužů. Zhruba čtyřicet Syřanů sedí na lavičkách a vyčkává. Jeden z nich horlivě telefonuje, další si tiše povídají.
Po dotazu reportérky, zda někdo umí anglicky, začnou muži mezi sebou diskutovat a rozhlížet se kolem. Nakonec z davu vystoupí dvacetiletý kudrnatý mladík v černé péřovce. "Vydali jsme se na cestu za svobodným životem. Moji školu, kde jsem studoval na bakalářském programu, vybombardovali," tvrdí mladík ze severovýchodního města Ras al-Ayn, které leží na hranici mezi Sýrii a Tureckem.
V Sýrii už dvanáctým rokem probíhá občanská válka a jemu se nelíbí, že by měl dostat zbraň, stát se vojákem a do bojů se zapojit. Popisuje, že spolu s desítkami dalších je na cestě z Turecka téměř dva měsíce, během kterých prošel například Bulharskem, Srbskem, Slovenskem, až se nakonec dostal do Česka. Ani tady zůstat neplánuje.
Skupina z pražského hlavního nádraží míří dál na západ, především do Německa, Belgie nebo Nizozemska. Podle anglicky mluvícího mladíka tam mají známé. Na nádraží je se skupinou skutečně i zrzavý Němec, který si prý dojel do Prahy pro kamarády.
Česko čelí rekordní nelegální migraci. Policisté od začátku roku zajistili na území republiky zhruba 12 tisíc migrantů, což je více než za celý rok 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Nynější situace je způsobená tím, že z Turecka utíkají kvůli vnitropolitické situaci uprchlíci, kteří sem kdysi uprchli ze Sýrie.
Uprchlíci tvrdí, že na ně stříleli nebo poštvali psy
"V Turecku nás nazývali špínou, zvířaty nebo teroristy. Strávili jsme na cestách dva měsíce. Šli jsme většinou pěšky, některé dny jsme vůbec nejedli. Občas jsme si koupili nějaké jídlo v obchodě. Cesta ze Srbska do Česka trvala tři dny, do Srbska zhruba dvacet pět," líčí mladík průběh cesty.
Na nádraží se o ně starají dobrovolníci z neziskových organizací. Podle nich zde každý den nocuje zhruba stovka běženců. Až do čtvrtka přespávali na lavičkách v parku ve Vrchlického sadech. "Dostávají od nás deky a potraviny. Mají na nás kontakt, kdyby něco potřebovali," popisuje dobrovolník Martin Čonka z Českého červeného kříže.
Ve čtvrtek vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková vyjednala s Českými drahami přistavení vytápěného vozu do zadní části nádraží, kde se mohou uprchlíci vyspat. Už nemusí nocovat na lavičkách.
Uprchlíci se většinou v Česku zdržují jeden až dva dny. "V Sýrii není práce ani normální život. Stejně jako utíká spousta Ukrajinců, i my prcháme před válkou do Evropy," dodává muž z města Ras al-Ayn. Další Syřan zase popisuje, že v Bulharsku na ně policie poštvala psy. Tvrdí, že mu dokonce prokousli pravou nohu. Jeden z dalších mužů tvrdí, že v Makedonii po něm stříleli.
Syřané se na hlavním nádraží v Praze vyskytují asi měsíc. Nejvíce jich tam bylo minulý víkend, kdy zde podle neziskové organizace Iniciativa Hlavák nocovalo přes dvě stovky uprchlíků.
Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman začátkem týdne řekl, že situaci sledují, je ale nutné ji řešit na celorepublikové úrovni. Vláda v pondělí rozhodla o zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem, které začaly ze středy na čtvrtek a potrvají minimálně deset dnů.
"Dávejte si pozor, vždyť je to parta Syřanů"
Na nádraží v Praze dohlíží na pořádek policie. Žádný incident v souvislosti s uprchlíky nezaznamenala. Nálada některých kolemjdoucích ale příliš vstřícná není.
"Slečno, neměla byste se k nim víc přibližovat," varuje reportérku znepokojená Češka v brýlích s růžovou obrubou. "Vždyť je to parta Syřanů," vysvětluje, načež pevně chytí malého vnuka za ruku a protlačí se shlukem mužů.
Syrská válka vyhnala za jedenáct let z domovů bezmála 12 milionů lidí, dalších 400 tisíc připravila o život. Téměř čtyři miliony syrských uprchlíků žijí v Turecku, jde o největší skupinu válečných migrantů na světě. Za Tureckem následuje Kolumbie, Uganda, Pákistán a Německo.
