Praha - Počet nakažených virem HIV se v Česku za posledních pět let zvýšil o tisíc na celkové tři tisícovky. Čísla dál rostou a mezi gayi především v Praze už se dá mluvit o epidemii. Právě homosexuální muži tvoří skoro dvě třetiny všech nakažených v Česku.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD) vidí za šířením HIV i dalších pohlavních chorob neinformovanost a lehkovážnost mladých lidí. Ministerstvo jedná o navýšení desetimilionové dotace, která má na osvětu a testování HIV jít letos. Dalších osm milionů ministerstvo vyčlenilo na vlastní související aktivity.
Nevládní organizace Česká společnost AIDS pomoc tyto kroky ale nepovažuje za dostatečné a ministerstvu vyčítá, že v oblasti prevence zaspalo a zůstalo především u výzev ke svědomitému používání kondomu. "Ano, kondom zůstává jedním z pilířů prevence, ale pokud chceme epidemii zastavit, tak škála preventivních prostředků musí být mnohem širší," říká předseda spolku Robert Hejzák.
Připomíná, že pravděpodobnost nákazy je při análním sexu dvacetkrát vyšší než při vaginálním. Odhaduje se navíc, že v Česku žije s HIV kolem šesti set lidí, kteří o své nákaze nevědí.
"Pokud má žena nechráněný sex, tak spíš otěhotní, než že narazí na HIV pozitivního partnera. To je velmi nepravděpodobné. V pražské gay populaci je naopak velmi vysoká pravděpodobnost, že narazíte na někoho, kdo je HIV pozitivní a neví o tom," říká Hejzák.
Lékař: HIV se kvůli lepší léčbě tak nebojíme
Plzeňský epidemiolog a místopředseda Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP Petr Pazdiora nárůst počtu infikovaných přičítá právě tomu, že lidé polevili v opatrnosti. A to zejména proto, že si už na přítomnost viru v populaci zvykli.
"Další věc je, že díky možnostem léčby lidé dnes přežívají daleko delší dobu než před deseti dvaceti lety, takže tuto infekci vnímáme jako chronické onemocnění, nikoli jako smrtelné. Máme pocit, že když se nakazíme, dostaneme nějaké prášky a budeme žít stejně dlouho jako naši vrstevníci," říká lékař.
Právě proto, že se virus šíří čím dál víc, je podle Pazdiory potřeba, aby se zejména promiskuitní gayové chovali zodpovědně. "Všichni víme, jak čelit pohlavně přenosným nákazám, ale ne všichni se tak chovají," podotýká.
Podle Hejzáka ale apelovat na osobní zodpovědnost každého jedince k zastavení epidemie nestačí. "Nevidím jediný argument, v čem jsou gayové nezodpovědní, v čem se chovají jinak než zbytek populace. Jsou více protestováni, více používají kondom, ale prostě mají tu smůlu, že jsou náchylnější k infekci a mají kolem sebe více nosičů, kteří je mohou nakazit," myslí si.
Připomíná, že lékaři v Česku ročně provedou 20 tisíc interrupcí. "Dvacet tisíc žen mělo nechráněný pohlavní styk a šlo na potrat, další desetitisíce si dítě nechaly, další statisíce měly štěstí a neotěhotněly. Nechráněný sex je realita. Nemůžeme strkat hlavu do písku a říkat, že lidé jsou nezodpovědní," říká.
Navíc ne vždy podle něj může za infekcí stát hazard se zdravím. "Máme v poradně Domu světla případy, kdy se k nám přijdou otestovat lidé, kteří jsou nakonec pozitivní, a ukáže se, že je nakazil jejich životní partner. Zahnul jim po pěti letech vztahu, nepoužil kondom a doma to neřekl. Kde je potom ta nezodpovědnost? Žijete v monogamním vztahu, věříte svému partnerovi a stejně se nakazíte," říká Hejzák.
Jako jednu z cest ke snížení počtu nových případů infekce vidí Hejzák takzvanou preexpoziční profylaxi, tedy preventivní užívání léků na HIV před případnou nákazou. Metoda je trendem v některých západních zemích.
Léčba za 20 tisíc měsíčně
I Češi už tuto možnost mají, musí si ji ale platit ze svého, přičemž měsíční náklady se mohou vyšplhat až k 20 tisícům. Hejzák by chtěl, aby alespoň těm nejrizikovějším skupinám hradila tento typ prevence zdravotní pojišťovna. Náměstkyně Teska Arnoštová to odmítá. "Trochu se mi příčí hradit lék, který bude někdo preventivně užívat, aby mohl hazardovat se svým zdravím," uvedla.
S tím souhlasí i epidemiolog Pazdiora. "Preexpoziční profylaxe je nadstavba. Měla by se týkat jen výjimečných situací. Lidé, kteří se na ni spolehnou, přestávají používat prezervativy a roste u nich třeba počet případů syfilis, kapavky nebo chlamydiových infekcí," varuje Pazdiora.
Pazdiora souhlasí s Hejzákem v tom, že stát toho dělá v oblasti prevence málo. "Kolikrát v posledním roce vystoupil v médiích s touto problematikou třeba ministr zdravotnictví? Myslím, že ani jednou," podotkl.
Podle něj by se mělo ministerstvo více věnovat osvětě a také dostupnosti testování. Počty testů na vlastní žádost se v posledních dvou letech pohybují mezi tisícem a 1500 měsíčně. "Stát by měl zajistit dostatek osvětových materiálů, měl by mít k dispozici hustou síť odběrových center, kterou zhruba před deseti lety zredukoval. Určité povinnosti od státu převzaly neziskové organizace," řekl epidemiolog.
Řadu let podle něj byla minimální i finanční podpora preventivních projektů státních i nestátních organizací. "Je paradoxní, že právě v letech, kdy prudce začal stoupat výskyt této infekce u nás," dodal Pazdiora.
