Praha - Z pražského hlavního nádraží je to k vyhlášenému hotelu Esplanade ve Washingtonově ulici jen pár minut pěšky. Jedna noc v dvoulůžkovém pokoji zde turisty vyjde na zhruba tři tisíce korun.
Hned vedle stojí historický dům se dvěma arkýři, který nájemníky neměl už přes dvacet let. Přitom by byl pro účely hotelu ideální. Vlastní ho ale stát, který od roku 1993 přemýšlí, co s ním. A kdysi krásný palácový dům z konce devatenáctého století zatím chátrá.
Prázdný je od momentu, kdy odtud s rozpadem Československa odešel poslední úředník zrušené městské vojenské správy. Jeho příběh ukazuje, že ne vždy se skupince squaterů podaří dotlačit stát k tomu, aby našel využití pro svůj majetek, jako se to aktivistům povedlo v případě bývalé polikliniky na Žižkově.
Historik architektury Zdeněk Lukeš stavbu z roku 1878 hodnotí jako velmi kvalitní. Významný pražský stavitel František Buldra dům původně postavil v neorenesančním stylu, později byla stavba podle Lukeše renovována ve stylu pozdní secese.
"Má dva symetricky umístěné arkýře a krásně řešený vstup se secesní branou," doplnil historik. Arkýře jsou nyní kvůli padající omítce zajištěné sítí. Kovová brána podle Lukeše dost možná časem padne za oběť zlodějům, stejně jako zábradlí na vnitřním schodišti nebo potrubí v místnostech.
Chátrající dům v památkově chráněné zóně v těsné blízkosti Václavského náměstí aktivisté obsadili už v září 2013. Vyvedla je policie, a to za horlivého ujišťování ministerstva spravedlnosti, že pro dům, který mu patří, ale který nikdy neobývali žádní jeho zaměstnanci, už má využití.
Měl se do něj stěhovat Národní filmový archiv. Ten ale nakonec došel k závěru, že budova nevyhovuje specifickým požadavkům instituce, která pracuje s citlivými filmy a navíc provozuje i knihovnu a kino. "Nebylo realistické budovu přestavět," vysvětlil mluvčí archivu Aleš Rumpel.
Od té doby ministerstvo využití pro dům hledá dál a nezdá se, že by se mu to v dohledné době mohlo povést.
"Ministerstvem spravedlnosti prozatím nebylo rozhodnuto o dalším postupu při dalším nakládání s objektem Washingtonova. Konkrétní záměr závisí na výsledku dalšího jednání v rámci řešení dislokace pražských justičních složek," sdělila úřednickým jazykem mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová a připomněla, že stát je ze zákona povinný svůj majetek nabízet nejprve svým organizačním složkám. Až pak ho případně může prodat. "Přednostní je tedy další využití objektu pro potřeby státu," dodala Hrochová.
Před ministerstvem spravedlnosti objekt chtěla využívat Česká obchodní inspekce (ČOI), která jej v roce 2005 převzala od armády. Do Washingtonovy 21 se měl sestěhovat Ústřední inspektorát ČOI a Inspektorát pro Prahu a Středočeský kraj. Ani inspektoři však do prostor domu z devatenáctého století nikdy nevkročili.
"Budova byla neobyvatelná a podle projektu by si rekonstrukce vyžádala 270 milionů korun, řešilo se to tehdy i s ministerstvem průmyslu. ČOI však peníze na rekonstrukci nikdy nezískala, a budovu proto nikdy využívat pro své účely nemohla. Následně budovu ČOI dala do vládní dislokační komise, kde o ni projevilo zájem ministerstvo spravedlnosti," vysvětlil mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Roční opravy za tři tisíce
Armádě dům patřil od roku 1971. Po zrušení Městské vojenské správy Praha na konci roku 1992 resort obrany plánoval celkovou opravu volného objektu. "K opravě však nedošlo a budova byla prohlášena za nepotřebný majetek," řekl Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany.
V současné době je stavba odpojená od dodávek energií. Do oprav ministerstvo spravedlnosti loni investovalo 3025 korun.
Jak dlouho bude ještě možné dům nechat chátrat, než se stane neopravitelným, podle historika Lukeše záleží především na stavu střechy a krovů. "Jestli je tam třeba původní špatná střecha, kterou tam zatéká, tak jsou krovy pravděpodobně napadené dřevomorkou. To znamená, že pokud někdo bude chtít ten dům zachránit, tak bude muset udělat nejenom novou střechu, ale nové krovy, což stojí spoustu peněz," vysvětlil Lukeš.
Historik připomíná, že v případě domu ve Washingtonově ulici, ale i jemu podobných nevyužívaných staveb, jde o peníze daňových poplatníků, kteří v podstatě platí jejich údržbu. "V případě, že se něco stane, tak budeme z našich daní platit třeba asanační práce. Je neuvěřitelné, že stát může vlastnit majetek, o který se prostě vůbec nestará. Pokud o něj nemá zájem, tak má být mechanismus, který nařídí v určitém krátkém čase, aby se toho objektu zbavil," myslí si historik.
Krokem k efektivnějšímu nakládání s prázdnými domy v majetku státu by mohla být novela zákona od ministerstva financí, podle níž by se veškerý nepotřebný majetek koncentroval pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a léta by tak „nevisel“ u jednotlivých ministerstev a státních institucí. Náměstek ministra Andreje Babiše Ondřej Závodský, který novelu předkládá, se netají tím, že se kloní k co nejrychlejšímu odprodeji nevyužívaných budov.
Squatery ministerstvo netoleruje
"Neobávám se, že by ten dům nikdo nevyužil. Zejména pro hotelové účely je to optimální místo," říká o adrese Washingtonova 21 Zdeněk Lukeš. Podle realitní makléřky z Century21 Barbory Merknerové se kanceláře v lokalitě pronajímají za cenu kolem 310 korun za m2, koupě bytu pak vyjde zhruba na 60 tisíc korun za m2.
To, že by v mezičase objekt mohlo využívat podobné uskupení jako iniciativa Klinika z Jeseniovy ulice, stát zatím neplánuje.
"Útočiště pro sociálně slabé občany by bylo možné zřídit pouze dočasně, a to jedině na základě smlouvy s některou z humanitárních organizací, která by v objektu organizovala pomoc pro potřebné. Je třeba zdůraznit, že ministerstvo spravedlnosti v minulosti ani současnosti netoleruje žádné protiprávní jednání v této oblasti," uzavřela mluvčí Hrochová.
