Aktuálně.cz: Andrej Babiš prohlásil, že hodlá být kandidátem na premiéra až do smrti. ČSSD ale po sjezdu jasně deklaruje, že trestně stíhaná osoba ve vládě je zásadním problémem. Vy už jste měli se šéfem hnutí ANO od té doby jednání, mluvili jste o tom?
Jan Hamáček: O personáliích jsme se zatím vůbec nebavili. Za sociální demokracii můžu říct jenom to, že pokud se chce někdo domluvit, musí být připravený dělat kompromisy.
Byl by pro vás akceptovatelný jako kandidát na premiéra třeba pan ministr Richard Brabec, o kterém se v této souvislosti několikrát spekulovalo?
Nominace je plně v kompetenci hnutí ANO. Richard Brabec ale nemá ten problém jako Andrej Babiš. Takže pokud by ho hnutí nominovalo, my bychom s tím žádný problém neměli.
Co říkáte na premiérova slova, že ani pokud by se sněmovna usnesla na nějakém omezení toho, co by vláda bez důvěry neměla dělat, tak by to nerespektoval?
Nejsilnějším nástrojem sněmovny vůči vládě je vyslovení nedůvěry. Ale obtížně můžete vyslovit nedůvěru kabinetu, který důvěru nezískal. Je to spíš otázka nějaké elementární politické kultury. Tím posledním arbitrem pak budou voliči, kteří by takové chování vlády v demisi měli vzít v potaz při dalších volbách. Sněmovna reálně nemůže omezit fungování vlády bez důvěry, pokud se bude držet v základních mantinelech ústavy.
Jak můžete Andreji Babišovi věřit, že vás v případné koalici nebude obcházet a nebude prosazovat zákony pomocí hlasů SPD a komunistů?
Je to otázka nastavení koaliční smlouvy a určitých pojistek. A také nějaké základní důvěry. A je to i otázka další taktiky, kterou teď nechci rozvíjet a která zahrnuje způsob, jakým vláda bude sestavena. Ale to jsme teď příliš daleko.
Trval byste na právu veta pro ČSSD v takové vládní koalici?
Nenazval bych to právo veta. Pomohl bych si zkušeností, kterou mám s vládnutím s ANO ze středních Čech. Tam to máme ošetřeno tak, že pokud některá ze stran označí určitou věc za zásadní, tak se o ní na radě kraje nehlasuje, ale řeší se v rámci takzvaného dohodovacího řízení, které má najít kompromis.
Musíte ale počítat i s negativními scénáři. Co budete dělat, pokud by Andrej Babiš takové dohody nerespektoval?
Teď ale nejsme v situaci, že ve vládě sedíme. Teprve hledáme programové shody. A současně bych odkrýval karty, takže to teď nemůžu komentovat.
U programových shod jste několikrát zmínil například podmínku ČSSD, aby se znovu začaly proplácet první tři dny nemocenské. Existuje nějaký žebříček důležitosti, na kterých prioritách budete trvat a kterých jste případně ochotní se vzdát?
Proplácení prvních dnů nemocenské jsem zmínil jako lakmusový papírek, jestli vůbec budeme schopní spolu jednat, protože hnutí ANO s tím v minulosti nesouhlasilo. Seznam ostatních priorit už máme hotový, ale první, kdo ho uvidí, bude pan premiér. Obecně ale asi tušíte, co tam bude. Větší spravedlnost daňového systému, to znamená sektorová daň, reforma systému investičních pobídek…
Musíme vyjednat podmínky, které u členů strany obstojí
To jsou ale přesně návrhy, vůči kterým se hnutí ANO v minulosti vymezovalo. Proto se ptáme, jestli máte nějaký žebříček, z čeho jste schopni slevit a z čeho už nikoliv.
Já jsem na sjezdu ČSSD slíbil, že definitivně o případné vládní spolupráci rozhodne členská základna. Každý člen bude mít hlas a řekne, jestli ano, nebo ne. Naším cílem je vyjednat takové podmínky, které u členské základny obstojí.
Otázku změny daňového systému ale dlouhodobě zmiňujete jako prioritu ČSSD. Takže to by mohlo být zásadní programové téma, na kterém se s hnutím ANO musíte shodnout, jinak jednání končí?
Nebudu teď dávat sám žádné mantinely. Je to důležitá věc. Stejně důležité je, aby se neprivatizovaly veřejné služby, aby se nezvýšila spoluúčast pacientů ve zdravotnictví, řešení exekucí. Těžko označím některou prioritu jako číslo jedna. Důležitý bude celkový výsledek jednání.
Jako o jediné variantě, která je nyní na stole, mluví Andrej Babiš o menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. Měl byste vy osobně 70 let od února 1948 problém být ve vládě, která se opírá o hlasy komunistů?
Mezi ČSSD a KSČM panuje shoda v některých sociálních opatřeních i v otázce daňové spravedlnosti. Zásadně se rozcházíme v zahraniční a bezpečnostní politice. Pokud bychom o této alternativě měli uvažovat, je potřeba si s kolegy z KSČM jasně říct, jak budou pohlížet na naše členství v EU a v NATO. Ta debata nebude jednoduchá.
Nejsou to ale jenom témata, v politice jsou důležité i symboly a historická zkušenost.
Proto se samozřejmě neuzavíráme jednání i s jinými politickými stranami. Ale voliči rozdali karty a povinností politiků je pokusit se dohodnout. Nijak mě netěší, že 70 let po únorovém puči tu řešíme takovou koalici. Ale dnešní KSČM není tehdejší KSČ. Nemáme tu Sovětský svaz a jeho tajné služby a emisary. Je to paradoxní, ale daleko více se obávám nástupu extremističtějších stran než KSČM.
Schopnosti SPD zaostávají
Narážíte na SPD, vůči které se ČSSD jednoznačně vymezuje. Může být součástí dohody s hnutím ANO to, že podpoří sesazení Tomia Okamury z pozice místopředsedy sněmovny? Nebo dalších představitelů SPD z čela některých výborů?
Tyto věci jsme neřešili. ČSSD nepodpořila žádného z kandidátů SPD do žádné sněmovní funkce. To, že někteří funkcionáři SPD ve sněmovně ukazují, že nejsou kompetentní k řízení orgánů, které jim byly svěřeny, je evidentní. Viz nepřijatelné výroky kolegy Roznera. Ukazuje se, že SPD z hlediska schopností vykonávat důležité sněmovní funkce zaostává.
Takže pokud byste se dohodli s hnutím ANO na koalici, mohla by SPD přijít o některé posty ve sněmovně?
Pokud by tu byla nějaká vládní většina, tak by se asi odrazila ve složení vedení sněmovny, ano. Ale takové úvahy jsou až součástí balíku personálií.
Mluvil jste o tom s panem prezidentem na úterní schůzce? S panem Okamurou se stýká často a od druhého kola prezidentských voleb si i tykají.
Ne, o tom jsme se nebavili. Ta diskuse byla velmi otevřená a podnětná, ale věnovali jsme se jednotlivým variantám povolebního uspořádání. Zvažovali jsme všechny jejich plusy a minusy. Ale o SPD jsme de facto nehovořili. Maximálně na ni přišla řada v rámci jedné z těch alternativ.
Jak vám pan prezident vysvětlil svou výzvu ze sjezdu ČSSD, abyste ve vládě neusilovali o ministerská křesla, ale jen o posty politických náměstků? Přitom on sám k nim měl v minulosti velké výhrady. A stávající premiér je považuje za zbytečné a chce je zrušit.
My jsme si to vyjasnili. Dál to ale komentovat nechci, protože jsme se rozešli s tím, že ČSSD bude pokračovat v tom, k čemu mám po sjezdu mandát, tedy ve vyjednávání o přímé účasti ve vládě.
A to vysvětlení pro vás bylo uspokojivé? Moc si neumíme představit, jak se takový rozpor dá vysvětlit…
Nechci už to dál komentovat. Mně to vysvětlení stačilo, jeho myšlenku jsem pochopil, nicméně platí, co jsem řekl před chvílí.
Hodláte s panem prezidentem konzultovat i případné nominandy ČSSD na ministry?
Nemyslím si, že by to pan prezident očekával. Pokud bychom do toho stadia dospěli, tak to bude záležitostí ČSSD.
Ale první místopředseda ČSSD Jiří Zimola takové konzultace nevyloučil s tím, že proč by se s panem prezidentem neporadil.
My jsme se shodli, že budeme pana prezidenta informovat o tom, jak se jednání vyvíjejí. Ale pokud bychom se dostali do oblasti personálních nominací, tak to za mě bude čistě v režii sociální demokracie.
Na tom jste se s panem Zimolou dohodli?
My jsme o tom spolu nemluvili, ale myslím, že jsme schopni si to vyjasnit.
Jde o to, do jaké míry může pan prezident, který očividně chce promlouvat do politického dění, prostřednictvím sociální demokracie ovlivnit obsazení ministerstev.
Já jsem z toho jednání neměl pocit, že má chuť nebo vůli ta jednání nějak ovlivňovat. Řekl nám svoje představy a další kroky, které zřejmě můžeme očekávat. Ale řekl, že teď je to na sociální demokracii a hnutí ANO.
Padla na vašem setkání nějaká konkrétní jména ministrů?
Ne.
ČSSD si na sjezdu zvolila do svého čela představitele obou vnitrostranických křídel. Vás jakožto reprezentanta moderního středového směru. A pana Zimolu, který léta patřil mezi stranické rebely, zúčastnil se i takzvané lánské schůzky a představuje konzervativní, k prezidentu Zemanovi blízké křídlo strany. Bude pro vás těžké se sladit a vystupovat jednotně?
Ne, já to vidím jako příležitost. Vždy když proudy uvnitř strany byly schopné spolupracovat, tak se ČSSD dařilo. Je pravda, že v posledním období byl ten tradiční proud trošku vytlačený na okraj. A to možná byl i důvod toho, proč hledali řešení v zakládání vnitrostranických platforem. Teď předpokládám, že i zbytek vedení, který dovolíme v dubnu, bude různobarevný a nebudeme muset hledat alternativní platformy.
Se Zimolou se vždycky domluvíme
Máte domluvu, kdo v případě rozporů bude mít poslední slovo? Budete to vy jako předseda?
Myslím, že se vždycky domluvíme. Ale logicky platí, že předseda je jenom jeden.
Jak v takové sestavě budete ČSSD modernizovat, když v zásadních věcech se můžete rozcházet?
Zatím se ukazuje, že zásadní spory nemáme. Pokud se objeví kontroverze, tak jsme schopni ji řešit. Navíc si nemyslím, že bezprostředním úkolem ČSSD je modernizace.
Co tedy?
Hlavním úkolem je přesvědčit voliče, kteří od nás odešli, že má smysl se vrátit. Pokud odešli zejména k hnutí ANO, tak naším úkolem je přesvědčit je, že jakkoliv lákavé můžou některé slogany být, je nutné koukat na realitu. U uskupení, která jako hnutí ANO nabízejí snadné řešení, není záruka, že si za dva roky nenajdou jinou cílovou skupinu a ty voliče neopustí. ČSSD je tu 140 let a všichni vědí, co od nás mohou očekávat. Andrej Babiš v roce 2013 posbíral pravicové voliče, aby je o čtyři roky později opustil a zaměřil se na levicové voliče.
Vy ale potřebujete přesvědčit ztracené voliče k návratu velmi rychle. Jsou před vámi klíčové komunální a senátní volby, ve kterých musíte uspět.
Bude to o trpělivé, mravenčí práci. Vysvětlování jednotlivých návrhů, se kterými budeme přicházet. Jako prioritu jsem si teď vybral proplácení nemocenské, protože to je věc, která trápí hlavně zaměstnance. Je to typicky sociálnědemokratické téma. A Andrej Babiš s tímto dosud zásadně nesouhlasil. Takže to je jasné vymezení vůči jeho politice. A v tom budeme pokračovat i nadále.
Jak?
Určitě chceme řešit problematiku bydlení. To je téma, které hnutí ANO prostřednictvím tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové bojkotovalo. ANO chtělo, aby se takzvané sociální bydlení vztahovalo jen na nejužší skupinu sociálně nejpotřebnějších. Já jsem říkal ne, potřebujeme zákon, který dá alternativu k tomu, aby se lidé masivně zadlužovali hypotékami. Potřebujeme startovací byty pro mladé, malometrážní byty pro seniory, to je další programová priorita, se kterou přijdeme.
Musíme bojovat stejnými zbraněmi jako Babiš
V bývalé vládní koalici se ale často stávalo, že Andrej Babiš byl napřed proti některému z vašich návrhů, pak jste ho ve vládě prosadili a on ho veřejně prezentoval jako svou zásluhu. Jak tomuto chcete do budoucna zabránit?
Je to o politickém marketingu a permanentní kampani. O schopnosti strany vysvětlovat svoje kroky voličům, tam jsme v minulosti selhali. Andrej Babiš nám v tomto utekl o několik koňských délek. Takže to musíme změnit a bojovat stejnými zbraněmi. Víme, kde jsme udělali chyby a jak je neopakovat.
Máte už plán, jak to změnit?
Máme plán. Je to věc, která bude chtít čas. Musíme v Lidovém domě postavit odborné týmy. Je potřeba, aby každý člen strany v každém okamžiku věděl, co strana prosazuje a proč. A byl schopný to sám vysvětlit.
Takže vaši členové dostanou jakousi "kuchařku", aby ty argumenty měli?
Když třeba vezmu příklad s proplácením nemocenské, tak každý člen musí vědět, proč to děláme. Takže současně s tím, že jsme podali návrh zákona, tak na e-mail našich členů odešel dvoustránkový argumentář, proč a pro koho to děláme.
Váš předchůdce, bývalý premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka, prakticky ze dne na den zmizel z veřejného života. I když vládu čtyři roky držel v chodu a prosadil řadu vašich programových věcí, tak mu politická kariéra v závěru nevyšla. Není pro vás jeho příklad určitým varováním?
Říkal jsem, že svou roli chápu jako roli krizového manažera. Pokud bych se měl v každém kroku ohlížet na to, co bude za dva roky nebo pět let, neudělal bych vůbec nic. Takže to beru jako obrovskou výzvu, musíme spolu s týmem udělat maximum a neohlížet se na to, co to s naší kariérou udělá za pár let. Já jsem v politice dlouho a mým snem není umřít v Poslanecké sněmovně, takže k tomu přistupuji s nadhledem.
Mluvili jste spolu o tom, jestli by byl ochotný jako poslanec případně podpořit vládu hnutí ANO a ČSSD, ve které by byl Andrej Babiš?
My jsme se bavili obecně o politické situaci. Ale dál to komentovat nechci. Kdykoliv je to potřeba, tak se sejdeme a řekneme si to do očí. Ale nechci s ním komunikovat přes média.
Neobáváte se, že z něj teď bude sněmovní rebel v řadách ČSSD? V časopise Respekt se naposled proti vládě s účastí Andreje Babiše vyjadřoval velmi kriticky.
Neobávám. Dál už to nechci komentovat. Něco jsme si řekli a já jsem z toho jednání měl dobrý pocit.
Může být v poslaneckém klubu ČSSD někdo jiný, kdo by případně vládu nepodpořil? Takže byste do případné koalice nepřinášel všech patnáct hlasů, ale třeba jen čtrnáct třináct?
Pokud by ten problém nastal, tak ho budeme řešit. Nyní ho nevidím.
Podpořil byste při nejbližší úpravě ústavy omezení pravomocí vlády v demisi?
Nevím, jestli ústava má jít do takových detailů, aby stanovovala kompetence vlády v demisi. Je to opravdu spíš o nějaké obecné politické kultuře a o tom, aby voliči zhodnotili, jak k ní jednotlivé strany a politici přistupují.
Neukazují ale zkušenosti z posledních měsíců a let právě na to, že politická kultura selhává a že se nedá spolehnout na to, že ji politici budou respektovat?
Já jsem životní optimista, takže doufám, že ne. Uvidíme. To, že současná vláda dělá některé diskutabilní kroky, je pravda. Ale podle mě to ještě nepřerostlo do rozměrů, které by byly nezvladatelné. Já o tom budu s Andrejem Babišem mluvit a uvidíme, jaká bude reakce.
Říkáte, že jste v tomto ohledu optimista. Ale myslel jste si před pěti lety, že bude premiérem trestně stíhaná osoba?
Nemyslel. Pamatuji si, jak před lety odcházel Stanislav Gross kvůli věcem, které v porovnání s tím, co se děje dnes, trošku blednou.
Takže uznáváte, že se politická kultura u nás mění?
Určitě se zvedá ten práh tolerance nebo bolesti, to je pravda.
