Třiadvacetiletý Honza Ujčík podle svých slov už v dětství věděl, že se ve svém těle necítí dobře. "Asi v patnácti letech jsem začal trpět depresí. O translidech jsem tehdy ještě tolik nevěděl, tak jsem netušil, co se se mnou děje," svěřuje se. Skličující emoce mnohokrát vyústily v panický záchvat. "Chtěl jsem se s tím léčit. Lékaři u mě ale nejprve chybně diagnostikovali bipolární poruchu. Nemoc, kterou nemám," popisuje.
Úzkosti pramenily z toho, že se narodil v nesprávném těle, jak sám říká. Pomoc našel až díky své matce. "V šestnácti jsem se jí svěřil a hned jsem dostal možnost začít situaci řešit. Podstoupil jsem ,real life test´ a po něm si změnil jméno," vysvětluje. Právě "test skutečného života" je nezbytnou součástí komplexního psychologického vyšetření, které změně pohlaví předchází. Jde o zhruba roční období, během kterého člověk plně žije v roli cílového pohlaví.
Na hormonální léčbu čekal Ujčík další dva roky. "Nebylo mi ještě osmnáct, a protože byl táta ve vězení, bylo složité získat souhlas, přestože mě v mojí cestě podporoval," vypráví. Od lékaře poté získal doporučení ke komisi ministerstva zdravotnictví, která chirurgické zákroky u translidí, včetně operace změny pohlaví, schvaluje. "Na sál jsem se dostal kvůli covidu až v roce 2021," dodává.
Operace Ujčíkovi po stránce duševního zdraví pomohla. Přesto musel v souvislosti se změnou pohlaví čelit mnoha nepříjemným situacím. Jednou z nich bylo docházení na gynekologickou ambulanci. "Bylo to dost nepříjemné. Všude kolem mě byly ženy, maminky s dětmi - a pak já. Když sestra zavolala, ať přijde do ordinace pan Ujčík, bylo to dost potupné," popisuje zkušenost mladík.
"Jsem vděčný, že už existuje místo, kde se cítím dobře a kde mě berou takového, jaký jsem," chválí zřízení speciální ambulance v Brně. Zatím ji navštěvuje 15 klientů, podobné zařízení v Česku není.
Konzultace o antikoncepci, zastavení menstruace
Biologické ženy, které procházejí proměnou na muže, musí na gynekologii chodit pravidelně. Konzultace jsou totiž klíčové nejen před zahájením hormonální léčby, ale také před operací, která vede ke změně pohlaví. Mnoho transmužů navíc podstoupí pouze částečnou formu přeměny, při které jim lékaři odstraní vnitřní část pohlavních orgánů, část genitálu jim však zůstane. "Ze zdravotních důvodů tak potřebují docházet na pravidelné prohlídky," říká gynekoložka a sexuoložka Lucie Hloušková.
V Brně mohou translidé podstupovat klasická vyšetření, konzultace týkající se antikoncepce, screening karcinomu děložního hrdla či prsou i léčbu hormony opačného pohlaví. Není také výjimkou, že se klienti na lékaře obrací s žádostí o zastavení menstruace. "Ta může u některých klientů vyvolávat stres," přibližuje doktorka.
V posledních letech v Česku počet žádostí o změnu pohlaví výrazně vzrostl. Zatímco v roce 2013 lidé podali kolem 40 žádostí, poslední dva roky je jich zhruba 200 ročně.
"I na našem pracovišti to tak máme. Zdravotnická zařízení po celé republice by na tuto skutečnost měla začít reagovat a poskytnout osobám procházejícím změnou pohlaví bezpečné a neutrální prostředí s personálem, který je na práci s translidmi školený," říká primářka kliniky Petra Sejbalová.
Fakultní nemocnice v Brně do budoucna plánuje rozšíření péče o transosoby i změnu předoperačního postupu. V nově vznikající porodnici by měla být pro translidi vyčleněna dvě lůžka, pacienty by pak měl mít na starost gynekolog-sexuolog, který bude současně odpovídat i za chirurgické zákroky.
