"Na chvíli mě omluvte, musím provést osobní hygienu," říká 71letý Jiří Gruntorád, signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Odhrnuje spacák ve stanu, ve kterém od soboty spí před Strakovou akademií. Bere si kartáček na zuby a odchází na toaletu na Úřad vlády. Je to zvláštní situace hned z několika důvodů.
Gruntorád se probouzí až pár minut po poledni, v noci toho moc nenaspal. Potřebuje odpočinek, protože už třetí den drží hladovku za odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Člena vlády, jejíž aparát se mu snaží vyjít vstříc právě i při hygieně, což disident oceňuje.
Ke Gruntorádovi se přidal i jeho kamarád, aktivista a chartista John Bok. Přinesl mu teplejší spacák a stan. "Naprosto jeho protestu rozumím, stojím za ním," říká Bok a upíjí z termosky neslazený čaj. Cokoliv jiného oba odmítají. Dokonce i kávu. "Kdybychom se jí napili, už by to nebyla hladovka," vysvětlují.
Vládu podporujeme. O to je větší naše zklamání
Protestují především proto, že odpůrci komunistického režimu, kteří byli před rokem 1989 vězněni nebo přinuceni emigrovat, mají mnohdy velmi nízké důchody. Na rozdíl od lidí, kteří tehdy za represemi stáli. Situaci nedokázala vyřešit žádná polistopadová garnitura. Gruntorád ale věřil, že Fialova vláda by v tomto mohla udělat pokrok. "My tuto vládu podporujeme. O to je větší naše zklamání, že v tom nic neudělali," říká Gruntorád, který oznámil hladovku od 17. listopadu od 17. hodin den předtím v dopise předsedovi vlády Petru Fialovi.
Odchod ministra Jurečky požaduje z toho důvodu, že on měl na starosti zmiňovaný problém řešit. Ministrova reakce ho ale rozčílila. Jurečka napsal právnímu zástupci jednoho z disidentů, ať problémy řeší s úředníky běžnou cestou přes sociální dávky. To přišlo Gruntorádovi jako velmi nedůstojné a rozhodl se jednat - vzal svůj provizorní stan, staré lehátko a postavil se před Úřad vlády.
Opakovaně zdůrazňuje, že protestní hladovku by ukončil jen v případě, že Jurečka rezignuje. "Věřím tomu, že jeho nástupce bude slušný a problém se zmiňovanými důchody dokáže vyřešit. Ministrovi Jurečkovi už nedůvěřuji, byť za mnou přišel. Ale myslím, že vůbec nechápe podstatu problému," míní disident.
V pondělí v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil, že se svým vlastním důchodem je spokojený, ale bojuje za jiné. Například za Karla Soukupa, kterého komunisté přinutili opustit zemi. Soukup poté dlouho žil v Austrálii a v Česku mu vyměřili velmi nízkou penzi.
Podle Boka by mu Australané posílali důchod, jenže čekají, až k tomu Česko pošle patřičné dokumenty. "Dodnes je čeští úředníci neposlali. Nemluvě o tom, že je naprosto nedůstojné, když Soukup musí prosit české úřady o nějakou pomoc. Ty úřady, které ho vyštvaly ze země," míní Gruntorád.
Jurečka v pondělí večer uvedl, že Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. "Pokud je tady situace, kdy Karlu Soukupovi není vyplácen důchod z australské strany, snažíme se zjistit proč a pomoci tomu, aby mu byl ten důchod vyplácen. Do doby, než se toto napraví, mu bude přiznáván důchod ve výši průměrného důchodu tak, jak je postupováno u jiných účastníků třetího odboje," řekl ministr.
Mimochodem, první dopis v této věci psal Gruntorád premiérovi už v srpnu loňského roku, společně s Petruškou Šustrovou a dalšími disidenty. Žádali o pomoc v této věci. O měsíc později jim odpověděl hlavní poradce premiéra Jakub Kajzler. Tento dopis ale disidenty neuspokojil. Gruntorád se kromě toho obrátil také na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který přislíbil pomoc.
Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze. Příplatky k důchodu pro odbojáře všichni nezískali.
Přišli ministři i poradce prezidenta
Podle informací Aktuálně.cz se snaží Jurečka se svými úředníky najít řešení, nic konkrétního ale zatím neoznámil. Za Gruntorádem přišli v pondělí jeho známí z disentu i někteří politici. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) mu přinesl například teplé ponožky, poradce prezidenta Petr Kolář a hudebník Michael Kocáb zase čaj.
"Vnímám frustraci pana Gruntoráda, že jsme byli vláda, ve kterou měl důvěru a snažil se s ní vyjednávat. A teď má pocit frustrace, protože reakce ze strany pana Jurečky pro něj nebyla adekvátní, přišla mu urážlivá," popisuje Dvořák, který ale označil protest za přepjatý a věří, že se řešení najde.
Poradce Kolář Aktuálně.cz sdělil, že zrovna míří za prezidentem Petrem Pavlem a pokusí se s ním o Gruntorádovi promluvit. "Zároveň přemlouvám jeho kamaráda Johna Boka, aby neusilovali o demisi pana ministra a zároveň abychom dosáhli toho, že lidé, kteří bojovali za naši svobodu, měli důstojné stáří. Protože to je hanba. Chci mluvit s panem prezidentem, jestli by v tom mohl něco dělat," slibuje Kolář.
U protestujícího chartisty se odpoledne zastavil také poslanec Pavel Žáček (ODS), který se důchody disidentů zabýval a s Gruntorádem se osobně zná. Řekl mu, že úředníci při vyřizování důchodů chybovali, a slíbil, že problém bude vládní koalice řešit.
Jiří Gruntorád (*1952)
- za komunismu mohl pracovat jen v dělnických profesích jako topič nebo zedník, od roku 1978 vydával režimem zakázané knihy, podepsal Chartu 77, byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných
- v letech 1980-84 byl vězněn za "podvracení republiky", které podle komunistů spočívalo v rozšiřování hudebních nahrávek a opisů textů (například od pozdějšího nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta), držen byl i v Minkovicích u Liberce, kde vězni v těžkých podmínkách pracovali pro výrobce bižuterie Preciosa
- po pádu komunismu založil knihovnu Libri prohibiti, která chrání a zpřístupňuje největší sbírku zakázaných a exilových knih, dokumentů, časopisů a dalších materiálů
- v roce 2002 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy, po vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů se stal členem jeho vědecké rady
