Od příštího roku chcete snížit penze bývalým vysoce postaveným funkcionářům Komunistické strany Československa, kteří před rokem 1989 aktivně sloužili tehdejšímu režimu. Čeho tím chcete docílit?
Je to důležité z hlediska elementárního principu spravedlnosti. Byť i mě osobně mrzí, že tento krok nepřišel dřív. Má to ale smysl pořád, protože tady máme jednotky tisíců lidí, kteří tenkrát byli aktivními činiteli orgánů totalitní komunistické moci. Akt napravení křivdy je tedy na místě.
Není to tak, že těm lidem bereme důchody úplně. Chceme, aby se jim doba, po kterou se prokazatelně nacházeli v pozici, kterou pomáhali režim udržet při životě a perzekuovali jiné občany, nepočítala pro výpočet základu důchodů. Nechceme, aby brali důchody na základě platů z doby, kdy je měli nadprůměrné, ale aby se to bralo jako doba vyloučená. To v důsledku znamená, že se jim důchod sníží.
Takovou změnu jste navrhoval už v opozici. Liší se ten současný návrh od toho, který jste prezentoval loni?
Ne, novela, kterou jsem předložil v červenci loňského roku, byla pro tento zákon výchozím materiálem. Jako vláda teď máme možnost, aby byl zákon lépe a kvalitněji zpracovaný. Před třemi týdny jsem zadal kolegům, aby do novely o důchodovém pojištění zakomponovali i tuto část - ať může být účinná od 1. ledna 2023. Jsme v kontaktu s pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů, jednáme. Současně ladíme formální postupy tak, aby bylo vše dobře popsané a abychom to právně ustáli.
Míří tedy novela na stejné lidi, jako jste navrhoval loni? Měly by důchody klesnout bývalým členům vlády, tehdejším poslancům, funkcionářům a pracovníkům Ústředního výboru KSČ a příslušníkům Státní bezpečnosti?
Ano. U příslušníků Státní bezpečnosti půjde o ty, kteří byli ve vedoucích pozicích, například když sloužili u pohraniční stráže.
V některých sousedních státech, například v Polsku a na Slovensku, se už podařilo snížení penzí komunistů prosadit. Proč na tom Česko pracuje až teď?
Nemohu vám odpovědět, proč se to nezavedlo třeba v roce 1995 nebo 2000. Mrzí mě a štve, že mě to nenapadlo, když jsem byl ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky, a že ten moment přišel až díky inspiraci ze Slovenska. Tam mají stejné právní prostředí jako my. Potvrdilo se nám tak, že je i náš návrh možné zavést. Na příkladu dalších států bývalého východního bloku vidíme, že i ony k tomu dospěly s velkým odstupem.
Nebude přece jen těžké vymezit konkrétní lidi, kterých by se opatření mělo dotknout? Ústavní soud by mohl mít problém s tím, že by se zákon dotkl jen určité skupiny obyvatel, zatímco jiné, která se s režimem také zapletla, už ne.
V mém poslaneckém návrhu šlo o představitele, tedy o vedoucí pracovníky. A také o lidi, kteří byli ve své pozici díky tomu, že byli komunistickými funkcionáři. Například vedoucího pracovníka Státní bezpečnosti nemohl dělat někdo, kdo nebyl opravdu loajální komunistům. Jsme si vědomi, že návrh musí být skutečně velmi dobře udělaný, aby byl soudně a právně obhajitelný i u Ústavního soudu. Proto se s experty radíme, abychom dokázali ustát případnou důkazní obhajobu.
Marian Jurečka (40)
- Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. Od roku 2013 je poslancem. Byl ministrem zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky z ČSSD, ve které kromě lidovců sedělo i hnutí ANO.
- Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999, od roku 2011 byl prvním místopředsedou strany, předsedou se stal v roce 2020.
- Narodil se v Přerově, vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně. Je ženatý, má pět synů, hospodaří na rodinném statku na Olomoucku.
Nebylo by spíš na místě zvýšit důchody obětem komunistického režimu? Někteří dokonce nemají důchod žádný.
To se už stalo, na účastníky třetího odboje se vztahuje úprava důchodového systému, který na ně pamatuje. Zároveň chci k valorizaci přidat ještě to, na co mě loni upozornila některá média. Přišla na to, že některé perzekuované osoby nemají na důchod nárok doteď, protože nesplnily potřebnou odpracovanou dobu 35 let a v pokročilém věku už to nebyli schopni dopracovat. Tyto případy chci také zohlednit.
Jak?
Chci prosadit, aby se výkon trestu u vězněných odpůrců režimu započítal do doby, která je nutná k nároku na důchod.
O kolik peněz by mělo jít? Víte, kolik berou lidé, kteří byli v nejvyšších funkcích KSČ, v porovnání třeba s disidenty?
Neumím to říct přesně. Když jsme ale řešili poslanecký návrh z loňského roku, naráželi jsme na to, že lidé z někdejších bezpečnostních složek a vysokých režimních pozic mají důchody kolem 20 až 30 tisíc korun. Tam by snížení bylo výraznější. Odhadem by se tak ušetřilo asi 150 až 300 milionů korun ročně.
Návrh nedávám proto, že bych chtěl hledat úspory v důchodovém systému, ale kvůli principu spravedlnosti. Ti lidé se podíleli na udržení režimu u moci a měli z toho mnoho benefitů - třeba nárok na dostupné bydlení, přeskakovali pořadníky při čekání na auto a podobně. Ze své funkce měli tehdy spoustu požitků a ještě jsou za to ocenění v důchodu. Nezaslouženě.
Jakou má zákon podporu ve vládě? Myslíte si, že projde?
Když jsem ho předkládal poprvé, měl jsem podporu napříč celou tehdejší opozicí, která nyní tvoří vládu. Takže nepředpokládám, že by nynější novela na tom měla být jinak. Očekávám, že se na ní všichni shodneme.
Před volbami jste s ostatními stranami nynější vládní koalice avizovali, že odvoláte nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který byl za komunistického režimu vojenským prokurátorem. Proč se tak nestalo? Nejde to proti vašemu návrhu?
Nejde, já mluvím o důchodech. Na nejvyššího státního zástupce se budu samozřejmě ptát ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Předvolební avízo beru jako příslib, nějakým způsobem se s tím budeme muset vypořádat. Opravdu mám ale pocit, že spolu tyhle věci nesouvisí. Kdybychom tohle měli vzít jako bernou minci, mělo by problém i mnoho jiných představitelů soudů a zastupitelů, protože byli představiteli komunistické moci před rokem 1989.
No dobře, ale dá se s tím něco dělat?
Neumím vám na to odpovědět. Myslím, že je něco trochu jiného, když tehdy člověk aktivně spolupracoval a páchal zločiny při perzekuci obyvatelstva, nebo - a teď nechci zlehčovat - v té době studoval vysokou školu a vstoupil do KSČ. To umím do určité míry pochopit. Pokud takový člověk později předvedl, že se od toho dokázal distancovat, že toho lituje a dnes se chová jinak, je to důvod na něj pohlížet jiným úhlem pohledu.
Měl by zákon platit dlouho do budoucna? Vztahovat se i na zbývající lidi, kteří ještě třeba v důchodu nejsou?
Samozřejmě ano. Sice už to budou jen velmi malé počty, ale pokud jsou tady lidé, kteří teprve do důchodu půjdou a prokazatelně byli ve vysokých pozicích režimu, týká se to i jich.