Čeští generálové často končili na popravišti nebo ve vězení. Další se zaprodali zlu

Pavel Švec Pavel Švec, Petr Buchta
6. 2. 2021 17:02
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
Foto: Armáda ČR

generál Jan Syrový

Typická tvář s páskou přes oko. Zranění, které Jan Syrový utrpěl jako legionář v roce 1917 v předvečer bitvy u Zborova, mu vysloužilo přezdívku "Novodobý Žižka". Obraz válečného hrdiny ale v historii překryly události konce třicátých let 20. století a jen obtížně zodpověditelná otázka, zda se mělo Československo bránit sílící expanzi nacistického Německa.

Jan Syrový byl postaven do nelehké role předsedy úřednické vlády v době mnichovské kapitulace v roce 1938 a ministra národní obrany při obsazení zbytku republiky v březnu 1939. Propagandistické fotografie uveřejněné v protektorátním tisku, zejména podání ruky s Adolfem Hitlerem, přispěly k vnímání Jana Syrového jako zrádce národa. Ač byl generál za první republiky uctíván jako národní hrdina, byl po 2. světové válce odsouzen za údajnou vlastizradu. Z vězení byl propuštěn po čtrnácti letech. Pracoval jako noční hlídač.

 

Právě se děje

Další zprávy