Pavel Švec,
Petr Buchta
6. 2. 2021 17:02
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
generál Ludvík Krejčí
Další z řady legionářů bojujících v Rusku. V době mnichovské krize v září 1938 byl hlavním velitelem československé branné moci. K memorandu, které vojenští velitelé zaslali Nejvyšší radě obrany státu, vlastnoručně připsal: "Pro náš národ nebude slitování. Nebude-li se bránit, bude bídáckým a všemu lidství se příčícím způsobem vyhlazen. Když zemřít, tak čestně."
Jako důstojník se nakonec musel podřídit politickému rozhodnutí a přijmout fakt, že armáda připravená k boji se bez výstřelu stáhne z odstoupeného pohraničí. Po válce už o něj armáda neměla zájem. Po komunistickém převratu přišel o generálskou hodnost a nadále byl veden v hodnosti vojína. Bez nepřiznané penze musel pracoval jako pomocný dělník ve znárodněné továrně na knoflíky v Jablonném nad Orlicí.