Evropa, polovina 19. století. Průmyslová revoluce mimo jiné přinesla požadavek, aby rozrůstající se města se stále větším počtem lidí, továren a výrobních hal, chránil před hrozbou požárů profesionální hasičský sbor. Praha zareagovala v roce 1853. Hasiče vytvořila z nepočetné skupiny metařů, takzvaných počišťovačů. Bylo to nejjednodušší řešení, protože šlo o zaměstnance města. Do té doby se o hašení požárů starali dobrovolníci.

Tehdy nově vzniklý sbor o desítkách mužů, který se od metařů odlišoval červenou páskou na rameni, sídlil v obecním dvoře v Letenské ulici na Malé Straně. V roce 1881 se zapojil do hašení požáru Národního divadla, patnáct let nato pak pražští hasiči zasahovali u dalšího obrovského ohně v Odkolkových mlýnech na Malé Straně. Nicméně jejich vybavení bylo v té době stále nedostačující. Postupem času se však situace zlepšovala. A pochopitelně se projevil i technologický pokrok celé společnosti.

Před 110 lety, v roce 1912, hasiči v Praze dostali první motorizovanou stříkačku osazenou na hasičský vůz Praga. Dostali ji darem od Městské pojišťovny pražské. Od té doby se požární technika samozřejmě změnila k nepoznání.