Praha – Už jen pár dnů zbývá, než vyprší pracovní poměr Jindřicha Forejta v prezidentské kanceláři. Bývalý šéf hradního protokolu by se měl hlásit u svého formálního zaměstnavatele, ministerstva zahraničních věcí. Zatím tak neučinil. Pokud o sobě Forejt nedá vědět do začátku nového roku, hrozí mu podle zákona kárné řízení. I kdyby ale k diplomacii nastoupil, na vysněné místo velvyslance ve Vatikánu může zapomenout.
Forejt se před třemi týdny vzdal funkce ředitele protokolu u prezidenta Miloše Zemana z "osobních a zdravotních důvodů". Krátce předtím se na internetu objevil záznam, v němž údajně šňupe bílý prášek. Užívání drog Forejt popřel. V dopise pro exprezidenta Václava Klause a jeho ženu Livii také uvedl, že se bude hájit.
Zaměstnancem ministerstva se Forejt stal kvůli diplomatické kariéře. Během práce pro prezidenta si vzal v Černínském paláci neplacené služební volno, které stále čerpá.
V případě, že by chtěl na ministerstvo skutečně nastoupit, náleží Forejtovi pozice s úředním názvem "sekretářka diplomatického protokolu". Na vyšší funkci, například referenta, Forejt nedosáhne, protože nedostudoval vysokou školu.
Pokud se navíc potvrdí informace, že vrátil svoji bezpečnostní prověrku, nemohl by vykonávat ani zmíněnou funkci asistenta. "Pracovníci diplomatického protokolu i na této úrovni přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi. Bezpečnostní prověrku má více než 90 procent zaměstnanců ministerstva," řekla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.
Zamíří Forejt do Vatikánu?
Sám Forejt se ke svému zaměstnání nevyjádřil. Nebral mobilní telefon a nereagoval ani na textovou zprávu.
Čistě formálně stále platí, že Forejt se má stát příštím velvyslancem ve Vatikánu. Jeho nominaci schválila ještě na začátku roku 2013 vláda Petra Nečase. Miloš Zeman se ale ještě před svým nástupem na Hrad s Forejtem dohodl, že dál povede i jeho protokol.
S Forejtovým výjezdem do Říma se nicméně dál počítalo. Zeman dokonce svého oblíbence podpořil i po aféře s videonahrávkou. "Já udělám všechno pro to, aby se naplnil jeho sen, to znamená, aby se stal velvyslancem ve Vatikánu, protože si to za svoji obrovskou práci, kterou v minulosti vykonal, zaslouží. A jak víte, vláda ho už před časem – dokonce ta předminulá vláda – jmenovala, já jsem to jmenování podepsal, takže teď už zbývá pouze agrément," řekl Zeman.
Podle informací HN však Zeman nepředal Forejtův jmenovací dekret k podpisu předsedovi vlády, žádost o agrément se tak zatím podat nemůže.
Jak se celá záležitost s Forejtovou nominací do Vatikánu administrativně vyřeší, zatím není jasné. V minulosti už vláda nejprve velvyslance schválila, následně ale souhlas zrušila. Bylo to v případě generála Pavla Štefky, jenž se měl stát v roce 2008 velvyslancem v Uzbekistánu, mezitím se ale provalil skandál s rozkrádáním fondů na generálním štábu.
I kdyby Forejt nevrátil prověrku a česká strana požádala o agrément, jmenování velvyslancem by se s velkou pravděpodobností stejně nedočkal. Z církevních kruhů prosáklo, že Forejt se ve Vatikánu paradoxně zapsal jako neznalý protokolu, když loni za papežem Františkem přivedl současně Zemana s českými arcibiskupy. Jak známo, František nemá rád, když se katolická církev okázale váže na státní moc. Český prezident navíc svému oblíbenci zavařil, když o něm veřejně mluvil jako o příštím velvyslanci, což se před oficiálním jmenováním chápe jako nezdvořilost.
Česko tak bude ve Vatikánu přinejmenším několik dalších měsíců zastupovat Pavel Vošalík, služebně nejdéle působící český velvyslanec (standardní mise trvá čtyři roky). Na dotaz HN Vošalík připustil, že ho dlouhý pobyt v Římě spíš těší. "Délka pobytu a s tím spojená znalost tohoto specifického prostředí mi usnadňuje plnění pracovních úkolů," uvedl.
